Tentokrát jsme si pro vás připravili seriál o psychologii jídla a stravování. Na úvod se dozvíte, jakým způsobem můžeme psychologii uplatnit v nutriční praxi a do jaké míry jsou psychologické principy užitečné v kontextu managementu stravování.

Co znamená psychologie stravování?
›

To, co jíme, ovlivňuje také to, jak se cítíme. Jídlo by pro nás zkrátka mělo být něčím, co nám chutná, přináší radost a současně vyživuje náš organismus. Pokud jíme příliš málo nebo příliš mnoho, může to ovlivnit naše zdraví a kvalitu života, ale i naše pocity vůči jídlu a procesu stravování obecně. Pokud se naučíme dělat zdravější a uvážlivější rozhodnutí, můžeme tak zlepšit svoji kvalitu života a rovněž i svůj well-being. Celkově lze říci, že změna hluboce zakořeněných a nezdravých stravovacích návyků má mnoho výhod, například

• zvýšení energetické hladiny organismu a celkově bdělosti,
• pozitivní vztah k jídlu,
• kvalitnější zdravotní stav,
• snadnější pohyb,
• pozitivní body image.

Naše stravovací návyky a chování ovlivňují vnější i vnitřní faktory. Odborníci se domnívají, že významná část těchto faktorů může současně ovlivňovat i náš duševní stav. Patří mezi ně například

• rodinné prostředí: Místo, kde jsme si v dětství osvojili většinu našich stravovacích návyků, které si neseme do dospělého života.
• kulturní a sociální prostředí: Určuje obvyklou denní dobu stravování, jaké typy potravin a při jaké příležitosti je obvyklé v dané společnosti konzumovat.
• ekonomický status: Ovlivňuje dostupnost některých potravin vzhledem k jejich ceně, ať už ve vztahu ke statusu jedince, anebo země, ve které konkrétní jedinec žije.
• psychologické aspekty konzumace jídla: Myšlenky, které u jídla máme, emoce, které při konzumaci jídla zažíváme.

Mnoho lidí používá jídlo jako mechanismus zvládání stresu a nepříjemných pocitů (nuda, úzkost), nebo naopak jako prostředek navození pocitů radosti a euforie. Ačkoli z krátkodobého hlediska je jídlo řešením dostupným a fungujícím, později často vede k pocitům lítosti a viny, a může dokonce umocnit i negativní dopady na náš duševní stav a rovnováhu. Při přibývání na váze dále trpí naše sebevědomí i zdraví – objevují se nežádoucí účinky jako zvýšená hladina cukru v krvi, zvýšená hladina cholesterolu nebo vysoký krevní tlak.

Jakou roli hraje psychologie při hubnutí?
›

Psychologie je věda o chování a prožívání. Jedná se o studium toho, jak a proč lidé dělají to, co dělají, což souvisí i s procesem redukce hmotnosti, který bývá rovněž z velké části ovlivněn našimi emocemi a myšlením. U jedinců, kteří se snaží hubnout nebo nalézt rovnováhu ve svých stravovacích návycích, psychologie řeší především

• chování: Léčba zahrnuje identifikaci stravovacích návyků člověka a hledání způsobů, jak změnit stravovací chování.
• poznání (myšlení): Terapie se zaměřuje na identifikaci specifických vzorců myšlení, které souvisí s obtížemi v redukci hmotnosti. Přínosem může být rovněž kontinuální sebepoznávání a práce s vlastními emocemi.

I když máme ty nejlepší úmysly jíst zdravě, je to často náročný úkol. V případě nezdravého stravování a obtíží se stravovacím režimem často u pacientů nalézáme typické vzorce chování, které slouží jako tzv. maladaptivní copingové strategie. Konzumace jídla se v tomto případě stává mechanismem, kterým se snažíme zahnat např. nepříjemné pocity z průběhu pracovního dne nebo zvládnout emoce, se kterými si dlouhodobě nevíme rady. Psychologické konzultace tak mohou sloužit k ujasnění toho, jak velká část naší psychiky stojí za obtížemi se stravovacím režimem, anebo mohou pomoci objasnit některé skryté příčiny, proč se nám nedaří úspěšně redukovat hmotnost.

V příštím díle našeho seriálu se budeme zabývat psychologií výběru jídla.

Mgr. et Mgr. Dagmar Halo