Pan Ondrejmiška si kvůli vyšší hmotnosti užil své už od spolužáků na základní škole. Šestitýdenní hubnoucí program, který absolvoval rovněž v dětském věku, považuje za jednu z nejhorších zkušeností, na niž vzpomíná jen velmi nerad. Mezi 13. a 18. rokem mu s kilogramy navíc pomohlo cvičení v posilovně a box, jenže řidičský průkaz skupiny E získaný na vojně a následný nástup do zaměstnání jako řidič v mezinárodní dopravě udělaly své. Mimoto obezitu měl částečně v rodině – maminka i její otec byli vždy silnější.

Nepravidelnost ve stravě a minimum pohybu

Typickým neduhem řidičů z povolání (nejen v mezinárodní dopravě) je nepravidelná strava. Jak obyčejně vypadal den pana Ondrejmišky? „Ráno jsem vstal a místo snídaně jsem si dal cigaretu, to jsem ještě kouřil, a kafíčko. Přes den jsem se odbyl něčím drobným, zato večer jsem se doslova nacpal.“ Sedavé zaměstnání s minimální pohybovou aktivitou znamenalo každoroční navýšení hmotnosti o 5-6 kg. Pan Ondrejmiška navíc na sebe dlouhé roky nedbal, zabezpečení rodiny pro něj bylo vždy na prvním místě. Až do dne, kdy se mu v roce 2017 stala nemilá příhoda…

Motivace? Podezření na infarkt a nemožnost vyšetření v nemocnici

Při vykládce se probudil mezi autosedačkami a přítomný lékař mu oznámili, že má zřejmě infarkt. Pana Ondrejmišku převezli do nemocnice, ale vyšetřit ho nemohli, protože vyšetřovací stůl měl nosnost 150 kg. „Poslali mě domů a řekli, ať přijdu za týden na ultrazvuk srdce, že nejdříve musí vyzkoušet, jestli mě vůbec budou moci s vybavením, které mají k dispozici, vyšetřit,“ vzpomíná pan Ondrejmiška. Vyšetření se nakonec zrealizovalo, a ačkoli dopadlo dobře, srdce bylo v pořádku, pro pana Ondrejmišku to byla pověstná poslední kapka. „Zkušenost z nemocnice mě posunula. Představa, že umřu ve 45 letech a nechám tu své děti a manželku – to byla opravdu velká motivace,“ doplňuje. Tehdy dal za pravdu svému okolí, že je potřeba s hmotností, to už vážil 220 kg, něco dělat.

Pan Ondrejmiška začal docházet k MUDr. Váchové, obezitoložce v Českých Budějovicích, která jej později doporučila k MUDr. Svobodové do pražského obezitologického centra ve VFN na Karlově náměstí. Tehdy začala intenzivní spolupráce nejen s paní doktorkou, ale i nutriční terapeutkou a psychologem. Pan Ondrejmiška oceňuje zejména možnost častějších konzultací, návaznost a vůbec flexibilitu celého týmu, který se o obézní pacienty stará. Stejně tak důležitá pro něj byla podpora ze strany rodiny. „Mám úžasnou manželku, která absolvovala všechno se mnou – od cest do Prahy přes edukačně-rekondiční pobyty v Srbech až po operaci,“ dodává.

Na cestě k bariatrii

Nejvyšší hmotnost 220 kg měl pan Ondrejmiška v roce 2017 poté, co přestal kouřit a během půlroku přibral 70 kg. O rok později už nastupoval ke dvoutýdenní hospitalizaci k panu doc. Matoulkovi na III. interní kliniku s hmotností 205 kg, z kliniky odcházel o 7 kg lehčí. Následně absolvoval edukačně-rekondiční pobyt v Srbech, který pro něj byl, jak říká, velmi inspirativní, protože se setkal s lidmi, kteří řešili obdobné problémy. Pro další redukci, a zejména udržení hmotnosti byl zvažován bariatrický výkon. Ačkoli se bariatrie zcela nezřekl, chtěl nejprve zabojovat sám. To se podařilo a během přibližně roku zredukoval o dalších 15 kg na 184 kg, a to bez podpůrné farmakoterapie. Jakou měl tehdy představu o cílové hmotnosti? „Psycholog mi řekl, že jsem v tomto ohledu zajímavý člověk, protože jsem si žádné konkrétní číslo nestanovil. Já jsem chtěl sundat několik kilo, abych dál tolik nezatěžoval nohy, které mě hrozně bolely. Nemohl jsem nic dělat, nikam s manželkou chodit,“ říká pan Ondrejmiška.

O možnosti bariatrie věděl dostatečně dopředu, měl proto čas načíst si dle doporučení paní doktorky a nutriční terapeutky potřebné informace. V této souvislosti si cení inspirativní diskuse s pacienty před a po operaci v rámci pobytu v Srbech, díky níž se do toho více zakousl. Operaci, konkrétně gastrický bypass, podstoupil v říjnu 2019 s hmotností 176 kg, které se podařilo konzervativně dosáhnout i díky předoperačnímu redukčnímu pobytu na oddělení III. interní kliniky VFN. Tam se ještě na několik dnů vrátil po samotném výkonu, což považuje za výhodu: „Oni mě tam takříkajíc nastartovali, ukázali mi, co a jak, takže domů jsem pak odcházel připravený a také manželka měla týden na to, připravit se na můj pooperační režim– nutridrinky, protifar ad.“

Na hmotnost 89 kg, kterou má dnes, se dostal dva roky poté. Stále si odměřuje porce, zapisuje jídelníček a pravidelně se váží. Dosáhnout takové hmotnosti se mu podařilo i díky novému zaměstnání –doma je každý den, má více času na přípravu jídla na den následující, jí pravidelně a také má více pohybu. S hmotností, kterou měl před operací, neudýchal ani schody do 1. patra a vylézt na návěs byl velký problém. V současné době jezdí s manželkou na túry po českých horách, nedávno podnikli např. výšlap na Radegast. „S odstupem času si uvědomuji, jak moc operace změnila můj život. Co mě fakt dodnes překvapuje, že se do mě nevejde víc než těch 150 ml/g a že mi to stačí,“ doplňuje.

Ne vždy šlo všechno hladce

Několik měsíců po operaci zažil období, kdy se hmotnost zastavila na 110 kg a stagnovala. „Znejistěl jsem, zda nedělám něco špatně. Intenzivněji jsem to řešil s nutriční i psychologem, ale jejich závěrem bylo, že všechno dělám správně, že je všechno v pořádku. Z ničeho nic se to pak po dvou měsících utrhlo a hmotnost znovu začala klesat,“ vysvětluje. Mimoto pan Ondrejmiška mluví o chvílích, kdy na něj všechno dolehlo, kdy toho měl jednoduše dost. V takových situacích potřeboval být sám, vzít si sluchátka, pustit hudbu a takříkajíc vypnout, tak aby na chvíli přestal existovat celý svět. Jak říká, občas to bylo těžké, ale i díky psychologům tato období ustál.

Co dál?

Pan Ondrejmiška si je vědom, že udržet stávající hmotnost nebude snadné, že samo to nepůjde, a je odhodlaný vydržet. Co ještě bude řešit, je případná plastická operace kůže na břiše. Konzultace jej teprve čeká, ale pokud to bude možné, zákrok by rád podstoupil. Jak říká, i s velkou jizvou se dá žít snáz, ve větším komfortu než s kůží, která tak trochu překáží.

Mgr. Bc. Lucie Burdová

Mohlo by Vás také zajímat
><