Nejdůležitější je obrnit se pevnou vůlí a mít dobré zázemí!
19. prosince 2021

Nejsem z těch, kdo by se vzdával. Já jsem prostě bojovník!

Pan Hranáč si ještě před čtyřmi lety kupoval oblečení velikosti XXXXXL. Dnes, tři roky od navázání spolupráce s doc. Matoulkem a jeho týmem, resp. dva roky od bariatrické operace, má o 70 kg a pět konfekčních velikostí méně. Kolegové v práci, kteří o jeho cestě nevěděli, hubnutí připisovali onkologickému onemocnění v terminálním stadiu. Za velkým váhovým úbytkem naštěstí nestálo onemocnění, ale odhodlání, pevná vůle a podpora rodiny.

Genetické predispozice a „rizikové“ povolání

Pan Hranáč o sobě říká, že hubený nikdy nebyl. Zároveň si ale, ačkoli obezitu měli z matčiny strany v rodině, nikdy nepřipadal tlustý. A to i díky pohybu, kterého měl vždy dostatek– od základní školy až do vojny hrál fotbal, na který později navázal fotbalem sálovým. Zlom přišel s nástupem do zaměstnání. Po vojně začal pracovat jako řidič kamionu, později vyměnil kamion za autobus a od roku 2005 je řidičem MHD. Sedavé zaměstnání poznamenané nedostatkem pohybu spolu s rodinnou genetickou zátěží udělaly své. Psal se rok 2002, kdy pan Hranáč poprvé pocítil, že něco není v pořádku. Ale neřešil to. Od té doby hmotnost pomalu a jistě rostla. Když se dnes ohlédne zpět, přibírání nepřipisuje žádnému stresu, považuje se za vyrovnaného člověka, ale nepravidelné stravě, omezení pohybu, pití slazených nápojů a limonád a pozdním večeřím.

Na cestě k odborné pomoci

Začátkem roku 2017 pan Hranáč poprvé vyhledal pomoc výživové poradkyně. Ani deset měsíců pravidelných konzultací, pití doporučených koktejlů a investice 30 tis. Kč nepomohly. Namísto redukce pan Hranáč naopak začal přibírat. Tehdy také dosáhl své maximální hmotnosti, kterou odhaduje na 160 kg – přesný údaj nezná, domácí váha do 150 kg ho už nezvážila. Na podzim stejného roku se na základě reference obrátil na obezitologii III. interní kliniky VFN a dostal se do péče pana doc. Matoulka a jeho týmu.

Od rekondičního centra k operaci

„Pan docent mě nejdříve poslal do rekondičního centra v Salmovské. Teprve tam jsem pochopil, že když začnu pravidelně cvičit a psát si jídelníček, může to celé fungovat,“ říká pan Hranáč. S pohybem neměl problém, i přes silnější postavu hrál malý fotbal, dokonce Hanspaulskou ligu za veterány, resp. superveterány. Na centrum v Salmovské vzpomíná rád, cvičení ho bavilo. A monitorace jídla? Do Kalorických Tabulek zaznamenával od začátku vše, jak říká „včetně všech malých prohřešků“. Po půl roce úspěšného hubnutí začal pravidelně docházet k panu doc. Matoulkovi, rozjel se tak kolotoč příprav na bariatrickou operaci. Součástí byly kromě konzultací u nutriční terapeutky i sezení s psychologem nebo kontakt s jinými pacienty v rámci bari-klubů, kteří operaci už absolvovali. Na samotný zákrok, tzv. plikaci žaludku, se k panu prof. Kasalickému do Ústřední vojenské nemocnice dostal v únoru 2019.

Hubnutí před operací a po ní

Do rekondičního centra v Salmovské pan Hranáč nastupoval v listopadu 2017 s hmotností 147 kg. Do operace, tedy za necelý rok a půl, zredukoval o 22 kg, a to bez pomoci farmakoterapie.
Co mu pomohlo  nejvíce? Byly to zejména konzultace u nutriční terapeutky Mgr. Kristýny Čmerdové, cvičení v Salmovské a rekondiční víkendové pobyty v Srbech. „Oceňuji, že si pan docent v Srbech na mě i moji manželku udělal čas a všechno kolem operace nám vysvětlil. Oceňuji také jeho otevřenost a přístup, kdy mě do ničeho nenutil,“ doplňuje. Během dvou let od bariatrické operace zredukoval o dalších 37 kg až na 88 kg! V posledním půlroce sice 7 kg přibral, ale zná důvod (svoji roli sehrály večeře na nočních službách) a na návratu na 88 kg, které považuje za svoji cílovou hmotnost, pracuje. Dnes má 91 kg, a do cílové hmotnosti mu tak už mnoho nechybí.

Můj život se zmenšeným žaludkem

Pan Hranáč shrnuje pooperační stav do dvou „šoků“ – první, když byl probuzen z narkózy a myslel si, že je mrtvý, a druhý, když kontrolní rentgen potvrdil průchodnost a on mohl jít druhý den po operaci domů. Jak říká, kdyby mohl, byl by se v tu chvíli domů rozeběhl. Vzpomíná také na první jídla po operaci – vývary a nutridrinky. Na to, jak se těšil, že si do čistého vývaru bude moci rozmixovat zeleninu nebo později přejít na řídkou bramborou kaši… Úspěšnou operaci považoval za první vyhranou bitvu v započaté válce s kilogramy. Byl si vědom, že bitev ho čeká více a že zdaleka nemá vyhráno. Nakonec to ale nebyly pouze kilogramy, kterých se po operaci zbavil. Postupně mu praktický lékař odebral veškeré léky, které do té doby užíval – na vysoký krevní tlak, cholesterol, cukrovku. „To pro mě byla obrovská motivace. Postupně jsem se zbavoval léků a když jsem se po dvou měsících na nemocenské vracel do práce, z osmi jsem neužíval ani jeden,“ vzpomíná. Do života po operaci mimoto přibily další pravidelné pohybové aktivity –procházky, nordic walking a v loňském roce i kolo, na kterém za sezonu najezdil přes tisíc kilometrů. Do práce chodí zásadně pěšky, za každého počasí, za každé situace. Denně tak nachodí přes 11 tis. kroků. Kromě monitorace pohybu pokračuje také v monitoraci jídelníčku. A vzkaz pana Hranáče na závěr? „Redukce o 70 kg je pro mě obrovským úspěchem a může být, myslím, i výzvou pro další lidi, kteří na mém příběhu mohou vidět, že to funguje, že to jde. Nejdůležitější je obrnit se na začátku pevnou vůlí a mít dobré zázemí,“ uzavírá.

Mgr. Bc. Lucie Burdová

 

Jak se vám článek líbil?

Klikněte na palec a hlasujte

Průměrné hodnocení 0 / 5. Počet hlasů: 0

Ještě nikdo nehlasoval

AUTOR
amca

Mohlo by Vás také zajímat
><

Jde to i bez operace…

Paní Zittová byla do svých osmi devíti let „normální“ štíhlé dítě. Pak se ale cosi zlomilo a kilogramy začaly plíživě narůstat, až si na střední...

V těle o 50 kg lehčím mi bylo lépe, pohodlněji, prostě luxusně!

Pan Stefurak měl v dětském věku nějaký ten kilogram navíc, od patnácti let si ale po dobu zhruba deseti let držel hmotnost normální (65 kg). Pak...

Života si teď užívám plnými doušky!

Pan Ondrejmiška si kvůli vyšší hmotnosti užil své už od spolužáků na základní škole. Šestitýdenní hubnoucí program, který absolvoval rovněž v dětském věku, považuje za jednu z nejhorších zkušeností…

Možná jsem měl i dva metráky

„Slovo dieta doposud nenávidím,“ říká lékař‑gynekolog MUDr. Štěpán Budka. „Žádná technologicky upravená a agresivně propagovaná dieta nemůže...

Obezita, srdeční selhání a 200 kg

Maximální hmotnost pacienta dosáhla 216 kg. Při srdečním selhání s dušností, kdy byl schopen chůze jen velmi omezeně, byl přijat do nemocnice. Po...

><
Aktuality

><
obesity news online

><
Potřebujete poradit?

kontaktujte nás

><
čas pro zdraví

><
oberisk

><
nol nakladatelství

Vše o zdravém životním stylu a hubnutí v papírové podobě.