Postižení ledvin nejen u diabetiků je poměrně časté. Není výjimkou, že se objeví již velmi brzy po stanovení diagnózy cukrovky. Onemocnění je zpočátku bezpříznakové, charakteristické jen zvýšenou hodnotou tzv. dusíkatých metabolitů (urea, tj. močovina, a kreatinin) a přítomností bílkoviny v moči. Nicméně už v tomto stadiu onemocnění je potřeba upravit nejen dietu, ale i pohybovou aktivitu. Velkou chybou je se však nehýbat!

Vysoký krevní tlak
›
Vysoký krevní tlak je typickým doprovodným onemocněním cukrovky. Neuspokojivě kompenzovaný vysoký krevní tlak vede k progresi poškození ledvin. Proto je nezbytné vyvarovat se pohybové aktivity spojené s velký vzestupem krevního tlaku. To je například posilování s těžkými břemeny a ani těžká fyzická práce není vhodná. Při zvýšení krevního tlaku, které může přetrvávat i poměrně dlouho po pohybové aktivitě, dochází k dalšímu poškození ledvin. U pacientů s postižením ledvin je tedy snaha mít krevní tlak co nejnižší. Občas se tak může stát, že u lékaře mají pacienti stále hraniční krevní tlak a při dalším zvýšení dávek léků na vysoký krevní tlak se mohou objevit stavy s nízkým krevním tlakem v domácím prostředí. Zvláště u některých diabetiků, kteří užívaj více léků na krevní tlak, hrozí tzv. pozátěžové hypotenze. Pozátěžová hypotenze je charakterizována poklesem krevního tlaku po zátěži, např. po větší fyzické námaze může dojít ke slabosti, až dokonce k poruše rovnováhy nebo pádu. Pokud se vám toto děje, kontaktujte svého lékaře.

Pohyb u osob s těžší formou postižení ledvin
›
Pacienti s těžší formou ledvinné nedostatečnosti (renální insuficience) se mohou hýbat bez zvláštních omezení v závislosti na únavě, která je často u pacientů s pokročilou formou postižení ledvin spojena. Pokud je přítomna anémie (nedostatek červených krvinek), je vhodnější spíše odporový trénink, tedy cvičení ve statických polohách, které nejsou tak náročné na krevní oběh. Obvykle doporučovaná chůze nordic walking může být příliš náročná. Klíčové je ale nenechat ledviny vyschnout! Pitný režim je nezbytný, a zvláště v letních měsících může dojít snadno k dehydrataci a k definitivnímu selhání ledvin a následně nutnosti dialýzy.

Ani dialýzou to nekončí
›
Pacient na chronické dialýze je většinou schopen pohybové aktivity také. Vždy by se měl samozřejmě poradit se svým lékařem, ale v období mezi dialýzami (třikrát týdně) je většinou schopen podstupovat i těžší fyzickou zátěž. Klíčové je uchování žilního vstupu pro dialýzu, což znamená zvýšenou opatrnost při pohybové aktivitě. Velkým problémem pro pacienty léčené dialýzou je pitný režim. Protože příjem tekutin je nezbytné omezit většinou do 0,5 l/den. Takže se nelze napít podle libosti po pohybové aktivitě. Je třeba spíše vyplachovat ústa a polykat jen minimálně. Pravdou je, že zdatný člověk se potí, a tím si může pomoci zbavovat se vody, která se jinak vylučuje převážně zdravými ledvinami. Zatímco u pacienta s těžší ledvinnou nedostatečností je třeba redukovat bílkoviny, u pacientů léčených dialýzou je nezbytné kvalitní bílkovinu z potraviny získat. Často se to řeší i speciálními potravinovými doplňky, resp. výživou. Vždy se poraďte s nutričními terapeuty ohledně výživy, a zvláště při plánované větší fyzické námaze, eventuálně se svým nefrologem.

A NEZAPOMEŇTE: POHYB JE LÉK!

(red)

Mohlo by Vás také zajímat
><