Plísně jsou součástí přírody miliony let. I když některé druhy využíváme ke svému prospěchu, obecně platí, že zvýšený výskyt plísní člověku škodí. Kromě změny vzhledu mají napadené potraviny jinou chuť, vůni i konzistenci. Nejčastěji plesniví čerstvé ovoce a zelenina, chléb, sýry a ořechy. Některé plísně vytvářejí houbové jedy zvané mykotoxiny. Tyto látky odolávají změnám teplot, nezničí je ani tepelná úprava. Dlouhodobý příjem mykotoxinů může poškozovat imunitu a podílet se na rozvoji nádorových onemocnění. U alergiků na plísně může konzumace plísněmi napadených potravin vyvolat alergické projevy. Akutní komplikací může být otrava, která se projevuje nejčastěji zvracením a průjmem. Řešením je užití aktivního uhlí nebo diosmektitu v dostatečné dávce, zvýšení pitného režimu a dietní režim. Při závažnějších nebo déletrvajících příznacích je na místě vyhledat lékaře.

Protože hladiny mykotoxinů podléhají na evropském trhu přísné regulaci, riziko napadení potravin plísněmi hrozí především při skladování doma. Důležité je udržovat čistotu v prostorách, kde potraviny skladujeme. Plísně ze zkaženého jídla mohou v ledničkách, spížích a zásobnících na potraviny dlouho přežívat a napadat další potraviny. Mohou se ukrývat i v houbičkách na nádobí. Nakupujte čerstvé potraviny častěji a po menších množstvích, snížíte tím dobu jejich skladování. Pokud se na potravinách plíseň objeví, okamžitě je vyhoďte. Především u měkkých potravin vlákna snadno proniknou pod povrch a kontaminují celý obsah. Výjimkou jsou velmi tvrdé potraviny, např. mrkev, kdy lze odříznout napadenou část a ještě minimálně dva centimetry navíc. Malé množství mykotoxinů imunitní systém člověka však dokáže eliminovat, proto by náhodné požití plesnivé potraviny nemělo ublížit.

Autor: Mgr. Lukáš Novotný

Mohlo by Vás také zajímat
><