Pohybová aktivita a její efekt je velmi komplexní. O pozitivním vlivu není třeba pochybovat. Že ti, co se pravidelně hýbají, mají lepší prognózu a jsou zdravější, je naprosto zřejmé. I ve vědeckých databázích je evidováno za posledních 70 let desítky tisíc prací, které potvrzují klinický efekt pohybu. V posledních 20-30 letech jsou tyto efekty vysvětlovány na úrovni jednotlivých látek, které se uvolňují ze svalů a působí na vzdálené orgány.

Pohyb byl často podceňovaný a dlouho se nevědělo, jak je to možné, že například 30 minut pohybové aktivity denně navíc má tolik příznivých účinků, na první pohled zcela nesouvisejících. Na co všechno lze tedy pohyb využít?

Srdce a kardiovaskulární onemocnění
›
Srdce je vlastně sval a tak je třeba s ním i pracovat. I když je poškozené, je třeba ho pravidelně zatěžovat a nenechat ho zahálet. Důkazy o efektu pohybové aktivity u pacientů se srdečním selháním jsou již více než 70 let staré. Je však nutné důsledně dbát na výběr typu a intenzity zátěže. U lidí s těžším srdečním selháním jsou vhodnější spíše odporová cvičení než typicky aerobní (rychlá chůze a běh), která kladou vyšší nároky na dynamickou cirkulaci.

Vysoký krevní tlak
›
Pravidelná pohybová aktivita vede ke snížení krevního tlaku o 2-5 mm Hg. Dokáže nahradit jeden lék na vysoký krevní tlak. O efektu pohybové aktivity se nakonec můžete přesvědčit sami. Zkuste si změřit krevní tlak a následně se projděte cca 30- 40 min střední intenzitou a po ukončení si změřte krevní tlak znovu. Možná budete překvapeni, že je nižší a snížená hodnota může vydržet i několik hodin.

Zvýšená hladina tuků
›
Zvýšená hladina tuků je rizikovým faktorem aterosklerózy. Pokud se podíváte na svoje výsledky např. z preventivní prohlídky, můžete tam nalézt hodnoty – celkový cholesterol, LDL a HDL cholesterol a triacylglyceroly. Pohybová aktivita snižuje LDL cholesterol (nejvíce ovlivňuje aterosklerózu) a triacylglyceroly a mírně zvyšuje HDL cholesterol, který působí proti ateroskleróze.

Deprese a psychiatrická onemocnění
›
Již dlouho je známo, že zdatný člověk lépe čelí stresu a má menší riziko vzniku event. recidivy deprese, pokud se vyskytne. Možná, že za nárůst psychiatrických onemocnění v posledních desítkách let může omezení fyzické aktivity, které nám přináší dnešní moderní doba. Ztrácíme vlastně kompenzační mechanismy, kterými se dá účinně psychickým obtížím čelit. Odvedení krve z mozku ke svalům, může mít doslova blahodárný efekt. Jistě znáte kolem sebe někoho, kdo chodí „cvičit“, aby si takzvaně vyčistil hlavu. A naopak, pokud pohyb omezí, okamžitě se dostává do nepohody. Aby pohybová aktivita měla tyto efekty, je třeba ji provozovat extrémně pravidelně.

Nádorová onemocnění
›
I u nádorových onemocnění má pohybová aktivita velký efekt nejen v rámci prevence (hlavně nádory tlustého střeva), ale i v průběhu léčby. Pohybová aktivita je doporučována už v průběhu chemoterapie nebo radioterapie – jen musí být dobře vedena. Pohybová aktivita pak prodlužuje život a zlepšuje kvalitu života. Dokonce i v předoperačním období má smysl pravidelně cvičit a kvalitně jíst a tím zlepšit pooperační hojení a návrat do života.

Osteoporóza
›
Osteoporóza je onemocnění spíše štíhlých osob. Přesto se může vyskytovat i u lidí s nadváhou a obezitou. Kost se hojí, resp. tvoří ve směru zatížení. Pokud kost není zatěžována, můžete užívat jakékoliv moderní léky, a přesto se kostní hmota nezlepší. Většina cvičení má být v polohách, kde se uplatňuje gravitační síla.

Za vše můžou myokiny
›
Myokiny jsou účinné látky, které jsou produkovány pracujícím svalem, a působí tedy nejen na vzdálené orgány, ale i na sval samotný. Je jich popsáno již více než 300, uvolňují se při různých intenzitách pohybové aktivity a různě se kombinují. Uvědomte si, že ve vašem svale máte vlastně zásobu léků, myokinů, které můžete celkem bezplatně využít. Jen je třeba k tomu čas, což je vlastně nejdražší investice. Znáte ale lepší investici než do vlastního zdraví? Pohybová aktivita vám ho navrací.

(mat)

Mohlo by Vás také zajímat
><