Rozdíl ve vitalitě při 120 kg a 85 kg je nepopsatelný!

Paní Sudková měla od dětství více či méně kilogramů navíc. Ačkoli ani ty jí nebránily věnovat se oblíbeným sportovním aktivitám a po zdravotní stránce byla tzv. zdravá obézní, rozhodla se svoji hmotnost řešit. K hubnutí se propracovala postupnými pomalými změnami, které, jak s úsměvem říká, nebolely. Díky spolupráci s panem docentem Matoulkem a jeho týmem se po bariatrické operaci vrátila na hmotnost, kterou mívala před dvaceti lety…

Jak šel čas

Už v dětském věku nebyla žádný hubeňour. První výraznější snížení hmotnosti přišlo v 17 letech po sázce se spolužačkami. Tehdy se jí za půl roku podařilo zredukovat 21 kilogramů (z 89 na 68 kg), váhu kolem 75 kg si pak udržela asi do dvaadvaceti. V dalších letech ovšem vlivem životního stylu, zaměstnání a zdravotním problémům maminky, o niž se starala, začaly s přibývajícími léty plíživě přibývat také kilogramy, a to až na 121,5 kg. Svépomocí, zejména díky zapisování jídelníčku do Kalorických Tabulek, zhubla na 117 kg, kde se hmotnost zastavila. „Byla jsem značně nedisciplinovaná, občas jsem tam něco nenapsala, prostě jsem podváděla sama sebe,“ ohlíží se za svými snahami paní Sudková. Po navázání spolupráce s panem docentem Matoulkem a jeho týmem v roce 2017 se v průběhu jednoho a půl roku dostala na 105 kg. Pro další redukci, a hlavně udržení hmotnosti přišla na řadu operace.

Věčná dietářka

Dřívější pokusy o hubnutí byly založené na restriktivních dietách, díky nimž paní Sudková sice zredukovala, ale sníženou hmotnost nikdy neudržela. Různí výživoví poradci jí shodně radili nepřekračovat denní příjem energie 5 000 kJ, což bylo z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Bohaté zkušenosti měla také s doplňky stravy, proteinovými tyčinkami atd. Dnes se sama děsí toho, kolik lidí je ochotno uvěřit lákavým reklamám na aktuálně módní diety slibující rychlé zhubnutí, a bez práce.

Motivace

V životě paní Sudové nenastal žádný zlomový okamžik, který by ji přiměl ze dne na den začít svoji hmotnost řešit, jako jsme se mohli dočíst v příbězích jiných pacientů. Byly to náznaky okolí – od maminky až po lékaře v lázních – které ji přivedly k postupným soustředěným změnám. Navázala spolupráci s nutričními terapeuty, a kromě tří tříměsíčních programů začala také cvičit v rekondičním centru v Salmovské. Protože se jí i přes tyto změny dlouhodobě nedařilo dostat pod 115 kg, obrátila se na psychologa, k němuž dříve byla doporučena panem docentem Matoulkem. Díky spolupráci s psychologem pochopila, co je třeba změnit, proč pro ni bylo zapisování jídelníčku (zapisování vnímala jako jakési omezení své svobody), stejně jako dodržování doporučení týkajících se pohybových aktivit tak složité. Paní Sudková je dnes přesvědčená, že za úspěchem, tj. poklesem hmotnosti na 105 kg, stojí pravidelnost, kterou vnesla nejen do stravování, ale i pohybových aktivit.

Pohyb

K pohybu měla vždy blízko. I při své maximální hmotnosti běhala, chodila na intenzivní dvouhodinové taneční tréninky nebo na jógu, i zde jí byla hodina často málo. Problém tak nebyl v nedostatečném pohybu, ale v nepravidelnosti. Později pochopila, že nedává smysl jeden den ujít 15 km a další dva dny z toho ležet. V roce 2019 začala chodit s nordic-walkingovými holemi, které mají své stále místo v jejím programu dodnes, stejně jako výlety o víkendu a šerm, k němuž se vrátila po šestnáctileté pauze. Každé ráno si také dopřává 15-20 minut s jógou.

Život po operaci

Na operaci byla paní Sudková připravená více než dobře. Protože ji původně měla podstoupit v březnu 2019, ale nakonec se k ní dostala až o více než půl roku později, měla dostatek času zjistit veškeré informace – co bude po operaci jíst, v jakém množství, na co je potřeba dát si pozor ad. Období bezprostředně po operaci popisuje jako nejhorší. Cítila se velice zesláblá, chtělo se jí často zvracet a měla problém přijmout dané množství jídla. Dnes si této zkušenosti cení a říká: „Naučila jsem se vnímat své tělo a pochopila, co může s člověkem udělat nedostatek tekutin a jídla.“ Popisuje, jak se jí změnily chutě, a jak důležitou roli pro ni měly rehabilitace, cvičení a také setkání pacientů v rámci bari-klubů: „Moc mi pomohli pánové, kteří už byli delší dobu po operaci. Vzali si mě na jednom z bari-klubů mezi sebe a ujišťovali mě, že to bude dobré, že to zvládnu. Ačkoli se to může zdá jako maličkost, jejich podpora pro mě byla v pooperačním období opravdu důležitá.“

Paní Sudková zredukovala na 85 kg a dodnes si váží porce a zapisuje jídelníček. Operace pro ni nepředstavuje žádné omezení, postupně našla způsob, jak dodržovat pitný režim a stravovat se i mimo domov, a začala jezdit na různé víkendové akce. A jak se cítí v těle o 35 kg lehčím? „Dříve jsem např. po tanci, kde se hodně skákalo, byla druhý den hrozně unavená a bolely mě klouby. Najednou zjišťuji, že od doby, co jsem zhubla tolik kilogramů, mě nebolí vůbec nic,“ dodává s úsměvem.

Mgr. Bc. Lucie Burdová

Mohlo by Vás také zajímat
><