Obesity News
Konference Čas pro zdraví
Moderní nízkosacharidové diety – diety budoucnosti nebo otřepané téma?

Moderní nízkosacharidové diety – diety budoucnosti nebo otřepané téma?

Redakce

Nízkosacharidové diety jsou opět na vzestupu, protože vedou k rychlému efektu. U pacientů s nadváhou a obezitou vedou k rychlému poklesu hmotnosti v horizontu dní a u diabetiků často k rychlé úpravě hladiny cukru. Když to spojíme s pocitem, že se cítíte „odlehčeně“, může se tedy zdát, že je to skvělá dieta, která se hodí pro každého. Mnoho komerčních poraden tyto diety nabízí skutečně skoro všem.

Nízkosacharidové až ketogenní diety jsou však známy již poměrně dlouho. Jednou z nejznámějších, a ve světě velmi populární, byla Atkinsova dieta. Byla velmi rozšířená zejména ve Spojených státech amerických, kde je výskyt obezity přímo alarmující. Prošly si jí i slavné osobnosti jako herečky Julia Roberts a Geri Halliwell nebo viceprezident Al Gore. Americký dietolog a kardiolog Robert Coleman Atkins (1930–2003) vymyslel v roce 1972 dietu, podle které se lze ke štíhlé postavě „projíst“. Při této dietě je totiž možné jíst tuky, ale cukry se nesmějí konzumovat vůbec, nebo jen ve velmi omezené míře. Zakazuje se konzumace např. chleba, brambor, těstovin a rýže, naopak se doporučuje jíst tučné maso, zvěřinu, husí pečínku a vejce. Jaký to má ale efekt na metabolismus? Co od toho můžeme očekávat? Pokud v potravě nemáme skoro žádné sacharidy (cukry), které jsou pro život nezbytné, musíme si je vytvořit sami. Jen mozek spotřebuje až 150 g glukózy za den. První den bezsacharidové diety využíváme zásobní cukr – glykogen, který postupně spotřebováváme, především na metabolismus mastných kyselin (tuků), ze kterých je hrazena převážná část energie v dalších dnech. Po vyčerpání glykogenu, což je spojeno i se ztrátou vody (1 g glykogenu váže 2,8 ml vody), je třeba zahájit novotvorbu glukózy, protože pro oxidaci mastných kyselin potřebujeme vložit energii, kterou získáme z tzv. glykolýzy (3 ATP). Pokud ale není dost glukózy k dispozici, musíme si jí vyrobit. To lze buď z aminokyselin a nebo z tzv. ketolátek. To je sice nějakou energii stojí, ale zase pro organismus je důležité, že za 3 ATP (pro představu jako jednotka energie), získáme 38 ATP z tuku. To vypadá velmi výhodně, nicméně nám to neumožňuje podávat dlouhodobě fyzický výkon.

Pro fyzikou aktivitu, zvláště o větší intenzitě, je poměrně velké množství energie pro svalovou práci získáváno právě ze sacharidů. O tom, kdo vyhraje závod, i vytrvalostní, většinou rozhodne to, kolik glykogenu má uloženo ve svalech, aby v posledních minutách či desítkách minut mohl zvýšit tempo nad tzv. anaerobní práh a čerpat energii z anaerobní glykolýzy. Nakonec i pro čistě aerobní vytrvalostní závod se spotřebuje hodně glukózy pro oxidaci mastných kyselin. Pro lepší pochopení lez jednoduše říci, že „TUK SE PÁLÍ V OHNI SACHARIDŮ“. A pokud se mám optimálně zbavovat tuků, je potřeba alespoň minimální přísun sacharidů v potravě mít. Pro sportovní resp. pohybový výkon je třeba množství sacharidů zvyšovat. Při bezsacharidové dietě nebo dokonce při hladovění jsou skutečně jako zdroj energie pro život nabízeny tuky. Ale přednost mají bílkoviny, protože jejich stavební kameny aminokyseliny jsou rychlejší, snáze z nich vyrobíte energie nebo je přetvoříte na glukózu, která se pak využije pro metabolismus tuků. Ztrátou aktivní tělesné hmoty, což je při těchto režimech přetrvávajících několik týdnů nevyhnutelné, se snižuje klidový energetický výdej. Při návratu k běžné stravě pak dochází k vzestupu hmotnosti. I proto při tzv. LCD nebo VLCD (nízko a velmi nízkokalorické diety) je obvykle doporučováno zachovat minimálně 60 g sacharidů na den, neboť to je minimum, které zabrání adaptaci na dietu a umožní i aktivní pohyb – nikoliv však výkonnostní sport.

Většina studií u sportovců, prokazuje zhoršení výkonu při ketogenních nebo velmi přísných nízkosacharidových režimech o 2-8 %.

Přesto ve specifických případech tyto diety mohou mít velmi dobrý efekt na metabolismus, na prolomení tzv. inzulínové rezistence, ale je třeba je užívat pod odborným dohledem, protože můžou vyvolat např. dnavé záchvaty atd. Po několika dnech, maximálně 2 týdnech, je vhodné se vrátit ke klasické redukční dietě. Zvýšená spotřeba bílkovin je totiž nevhodná například u diabetiků s postižením ledvin, u pacientů se zvýšenou kyselinou močovou nebo dnou a zvýšená nabídka tuků zase urychluje proces aterosklerózy, takže vysokotukové diety, přestože po nich efektivně hubnete, nepochybně vedou ke zhoršení životní prognózy.

Přečteno:  58×

Vyšlo:  6. 12. 2018

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  1,00 (hodnotilo 4 lidí), vaše hodnocení: 1

Článek je v kategoriích: Diety

 
© Aleš Krupička 2007–2018