Pohyb u postižení ledvin

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

Postižení ledvin u diabetiků je poměrně časté. Není výjimkou, že se objeví již velmi brzy po diagnóze cukrovky. Onemocnění je zpočátku bezpříznakové, charakteristické jen zvýšenou hodnotou tzv. dusíkových metabolitů urea a kreatininu a přítomností bílkoviny v moči. Nicméně už v tomto stádiu je potřeba uzpůsobit nejen dietu, ale i pohybovou aktivitu.

VYSOKÝ KREVNÍ TLAK

Vysoký krevní tlak je typickým doprovodným onemocněním cukrovky. Neuspokojivě kompenzovaný krevní tlak vede k progresi poškození ledvin. Proto i při pohybové aktivitě je nezbytné vyvarovat se pohybové aktivitě spojené s velkým vzestupem krevního tlaku. To je například posilování s velkými břemeny a ani těžká fyzická práce není vhodná. Při zvýšení krevního tlaku, který může přetrvávat i poměrně dlouho po pohybové aktivitě, dochází k dalšímu poškození ledvin. U pacientů s postižením ledvin je tedy snaha mít krevní tlak co nejnižší. Občas se tak může stát, že u lékaře mají pacienti stále hraniční krevní tlak a při dalším zvýšení léků na vysoký krevní tlak se mohou objevit stavy s nízkým krevním tlakem v domácím prostředí. Zvláště u některých diabetiků, kteří mají více léků na krevní tlak, hrozí tzv. pozátěžové hypotenze. Pozátěžová hypotenze je charakterizována poklesem krevního tlaku po zátěži, např. po větší fyzické námaze může dojít ke slabosti a dokonce k poruše rovnováhy nebo pádu. Pokud se vám toto děje, kontaktujte svého lékaře.

POHYB U OSOB S TĚŽŠÍ FORMOU POSTIŽENÍ LEDVIN

Pacienti s těžší formou ledvinné insuficience se mohou hýbat bez zvláštního omezení v závislosti na únavě, která je často u pacientů s pokročilou formou postižení ledvin spojena. Pokud je přítomna anémie (nedostatek červených krvinek), je vhodnější spíše odporový trénink, tedy cvičení ve statických polohách. Obvykle doporučovaná chůze Nordic Walking může být příliš náročná. Klíčové je nenechat ledviny vyschnout! Pitný režim je nezbytný, a zvláště v teplých měsících může dojít snadno k dehydrataci a k definitivnímu selhání ledvin a následně nutnosti dialýzy.

ANI DIALÝZOU TO NEKONČÍ

Pacient na chronické dialýze je většinou schopen pohybové aktivity také. Vždy by se měl samozřejmě poradit se svým lékařem, ale v období mezi dialýzami (3× týdně) je většinou schopen vykonávat i těžší fyzickou zátěž. Klíčové je uchování žilního vstupu pro dialýzu, což znamená zvýšenou opatrnost při pohybové aktivitě. Velkým problémem pro pacienty na dialýze je pitný režim, protože příjem tekutin je nezbytné omezit většinou do 0,5 l/den. Takže se nelze zcela dosyta napít po pohybové aktivitě. Je třeba spíše vyplachovat ústa a polykat jen minimálně. Pravdou je, že zdatný člověk se potí, a tím může pomoci zbavovat se vody, která se jinak vylučuje zdravými ledvinami. Zatímco u pacientů s těžší ledvinnou nedostatečností je třeba redukovat bílkoviny, tak u pacientů na dialýze je nezbytné naopak bílkovinu z potraviny získat. Často se to řeší i speciálními potravinovými doplňky, resp. výživou. Vždy se ohledně výživy poraďte s nutričními terapeuty, zvláště pak při plánované větší fyzické námaze.