Pravidelná pohybová aktivita je nejlepším preventivním opatřením proti vysokému krevnímu tlaku, ačkoliv i někteří aktivní sportovci trpí vysokým krevním tlakem. Zdá se, že pohybová aktivita dokáže nahradit jeden lék na obezitu, resp. snižuje krevní tlak o 2-5 mmHg. Je-li tato pohybová aktivita doprovázena snížením hmotnosti, byť i mírným, může být pokles ještě větší.
Při cvičení, resp. fyzické aktivitě, dochází k vzestupu krevního tlaku zcela přirozeně v závislosti na velikosti zátěže hodnocenou intenzitou cvičení, s čímž souvisí množství zapojení svalových skupin. Pracujícími svaly hůře protéká krev (to je čistě mechanická překážka), čímž se zvyšuje periferní odpor krevního řečiště. Srdce musí vynaložit větší práci pro překonání toho odporu. Při větší intenzitě pak dochází k vyplavení tzv. stresových hormonů (adrenalin a noradrenalin) z nadledvinek, které způsobí redistribuci krve směrem ke svalům tím, že způsobují periferní vazokonstrikci (zúžení cév podkoží a v tzv. splanchnické oblasti např. v trávicím traktu) a naopak ve svalech působí vazodilatačně (rozšíření krevních cév). Navíc způsobují silnější stah srdce, čímž umožňují zvýšení krevního tlaku důležitého proto, aby se krev s kyslíkem dostala ke svalu. Při neadekvátním zvýšení a málo pružných cévách však může dojít k náhlému zvýšení, které se projeví především, ve cévním řečišti mozku a může docházet k bolestem hlavy a může dojít současně i k závažnějšímu poškození cév.
Je to způsobeno relaxací svalů, vyplavením látek, které se uvolnily z pracujícího svalu a jejich hlavní funkcí je roztahovat cévy a umožnit přítok krve. To bývá často příčinou, proč se nám zatočí hlava po okamžitém ukončení intenzivní zátěže. Hlavní činností našich baroreceptorů, které jsou velmi citlivé na pokles tlaku, je udržet krevní tlak v minimální výši pro zabezpečení prokrvení mozku. Problém může nastat u seniorů a diabetiků, u kterých nejsou již receptory tak citlivé a nervová odpověď na podněty jen pozvolná. Typické je to pro pacienty s neuropatií. Riziko tzv. pozátěžové hypotenze je velmi vysoké i u lidí, kteří mají mnoho léků na vysoký krevní tlak. Jako prevence pozátěžové hypotenze, kdy hrozí pády, je pozvolné ukončování zátěže a změny polohy ze sedu nebo lehu vždy s oporou a například po chvilce klidu. Ne vždy ale krevní tlak klesá rychle. Naopak u některých pacientů dochází k poklesu krevního tlaku pomalu. Může to být dané tím, že cévy jsou tužší a pouze neochotně reagují. Většinou to je u pacientů, kteří mají dlouhodobě neuspokojivou kompenzaci krevního tlaku nebo jsou změny na cévách. Zde je třeba určité opatrnosti a nepřetěžovat se.
Zapomenete-li si vzít ranní léky a máte-li na odpoledne naplánovanou aktivitu, určitě snižte intenzitu. Objeví-li se kdykoliv bolest hlavy nebo nepříjemné pocity, cvičení raději ukončete. Bolest hlavy je často projev vysokého krevního tlaku a zvyšovat ho pohybem je nesmyslné. Pokud si nejste jisti, jaký typ pohybové aktivity a jak intenzivně se hýbat, poraďte se raději se svým lékařem.
Přečteno: 1766×
Vyšlo: 7. 8. 2018
Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)
Poslat článek: e-mailem
Článek je v kategoriích: Kardiovaskulární, Cvičení