Obesity News
STANOVENÍ TĚLESNÉHO SLOŽENÍ (% tělesného tuku) – nenechte se zmást!

STANOVENÍ TĚLESNÉHO SLOŽENÍ (% tělesného tuku) – nenechte se zmást!

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

Obezita může být a také by měla být charakterizována zmnožením tukové tkáně. Procento tělesného tuku v těle s věkem stoupá, a tím se mění i kritéria hodnocení. Obecně lze říci, že za negativní jev považujeme více než 30 % tukové tkáně u žen, u žen v menopauze pak 35 %, a nad 25 % u mužů bez ohledu na hodnotu BMI. Je jisté, že v interpretaci různých metod měření tělesného složení najdete různé normy, které se mohou lišit však maximálně o jednotky procent. Na druhou stranu i měření všemi pomocnými metodami, zvláště bioimpedančními, jsou jen orientační a pokud nejste například nalačno, nebo po námaze či po kávě, můžou být výsledky mírně změněny.

Měření tělesného tuku má velký význam například u sportovců, kde převážnou část hmotnosti tvoří aktivní tělesná hmota (a to i při nadváze), zvláště vzpěračů, zápasníků vyšších hmotnostních kategorií nebo boxerů. Na druhé straně jsou jedinci s normální hmotností či nadváhou splňující kritéria pro obezitu podle podílu tukové tkáně. U nich pak existuje reálný předpoklad existence zvýšeného rizika pro vznik souvisejících onemocnění, a to o to vyšší, o co více jsou klidnější, že se pohybují v pásmu normální hmotnosti a BMI.

Velkým problémem však často bývá přesné stanovení podílu tukové tkáně. V následující tabulce jsou seřazeny metody srovnané podle přesnosti tak, jak jsme je v rámci výzkumu i sami prověřili. Některé metody poměrně spolehlivě vyhodnocují i další parametry jako kosterní svalovou tkáň, intra i extracelulární vodu a další, ale poměrně nepřesně vypočítávají jednotlivé parametry, pokud dochází k velkým dynamickým změnám hmotnosti.

I například po velké fyzické námaze, kdy dojde k vyčerpání svalového glykogenu a následně k jeho obnově, dochází k velkému přesunu i vody a minerálů, je zřejmé, že to může mít vliv i na vodivost tkání, která se vlastně měří těmito bioimpedančními přístroji. Na základě predikčních rovnic se pak teprve dopočítává dosazením různých parametrů jako věk, výška, hmotnost, ale i například úroveň pohybové aktivity u některých přístrojů, což může budit dojem divného výpočtu. Na druhou stranu většina moderních a v naší klinické praxi používaných přístrojů (Tanita, InBody, BodyStat) má skutečně podložená data při vzniku predikčních rovnic, která odpovídají realitě.

STANOVENÍ TĚLESNÉHO SLOŽENÍ (% tělesného tuku) – nenechte se zmást!
Pozor ale, nelze použít přístroje se softwarem pro asijskou populaci, byť supermoderní, protože mají jiné antropometrické normy a rozložení tuku, takže predikční rovnice v softwaru musí být mírně jiné. Pořízení relativně dražších přístrojů je kompenzováno prakticky nulovými provozními náklady. Největším problémem pro praxi je neustále srovnávání s optimální hmotností, % tělesného tuku, různými dalšími výpočty jako například klidového energetického výdeje, resp. bazálního metabolismu a na základě toho jsou často doporučovány diety o různém energetickém příjmu. To ale v praxi naprosto nelze využít, protože i kdyby to byla pravda, nedokážeme dobře ohodnotit energetický výdej. Navíc u pacientů adaptovaných na dietu, jsou rozdíly oproti vypočítanému klidovému energetickému výdeji i 20-25 %. A většina pacientů, kteří dodržují diety, skutečně adaptovaní jsou. Navíc měření bioimpedančními přístroji má variabilitu cca 1 %, což se může nevysvětlitelně projevit, porovnáme-li pouze dvě měření. Na druhou stranu, pokud tyto metody bereme jako opravdu orientační, tak zvláště při nadváze, nám může poskytnout zajímavé informace.

STANOVENÍ TĚLESNÉHO SLOŽENÍ (% tělesného tuku) – nenechte se zmást!
 

Antropometrické měření kožních řas se používá především ve výzkumu a v pediatrii. Vyžaduje poměrně velkou zručnost a zkušenost toho, kdo měří. Klíčové je opakované měření stejnou osobou. Pokud jsou dodrženy veškeré zásady správného měření, až překvapivě dobře po dosazení rovnic vychází výsledky. Nicméně, absolutně se nehodí pro pacienty s obezitou vyššího stupně s otoky, kožními převisy atd. Metoda je dost i časově náročná, takže v běžné praxi ji nepoužíváme.

Roentgenové metody – Celotělová DEXA je v praxi považována za zlatý standard. Metoda je založena na různém zobrazení, resp. pohlcení paprsků v různé tkáni. Charakteristická šeď pro tukovou tkáň je pak softwarově přepočítána na zastoupení tuku v jednotlivých částech těla. Většina moderních bioimpedančních přístrojů vznikala na podkladě srovnání s DEXA a z výsledku pak vznikají predikční rovnice. Přehled dostupných metod najdete v tabulce.

Přečteno:  122×

Vyšlo:  7. 8. 2018

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Obezita

 
© Aleš Krupička 2007–2018