Obesity News
Mléko – pít či nepít? To je, oč tu běží!

Mléko – pít či nepít? To je, oč tu běží!

Bc. Martina Daňková

Na poli výživy, diet a zejména redukce hmotnosti se často bouřlivě a vášnivě diskutuje nad tématy, která by si snad ani tolik pozornosti nezasluhovala. V poslední době jde o kravské mléko a jeho roli ve výživě člověka. Mléko údajně není pro dospělé, na jeho konzumaci jsme adaptovaní pouze v dětském věku. Dle jeho odpůrců dále mléko údajně způsobuje alergii, zahleňuje a překyseluje organismus. Nezřídka se setkáme i s názorem, že mléko podporuje vznik obezity. Říká se, že „na každém šprochu, pravdy trochu“, platí to však i v tomto případě?

ALERGIE NA MLÉKO?

Při laktózové intoleranci a alergii na bílkovinu kravského mléka jedinci trpí reálnými potížemi různého charakteru a intenzity. Jedná se o poruchy u jedince, ne na úrovni populace. Různou intenzitou laktózové intolerance trpí 2-10 % Evropanů. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je převážně otázkou dětského věku, v dospělosti jí trpí méně než 0,1 % populace. Patříte-li k malému procentu lidí, kteří trpí jedním z uvedených onemocnění, je pro vás jediným řešením mléko z jídelníčku vyřadit nebo alespoň striktně omezit. Většina populace ovšem reálnými potížemi netrpí a nemá tedy žádný důvod se mléku vyhýbat. Mnoho lidí kravské mléko v domnění ozdravení jídelníčku nahrazuje sójovými nápoji (v tomto případě není správné používat spojení sójové mléko, jelikož se o mléko v pravém slova smyslu nejedná). V případě reálné ABKM ale sójové nápoje do léčby rozhodně nepatří mj. z důvodu výrazně zvýšeného rizika přímé zkřížené reaktivity.

OPRAVDU MLÉKO ZAKYSELUJE?

Při konzumaci kyselinotvorné stravy se může snižovat pH moči (pH moči však neodpovídá systémovému pH). Interpretace překyseleného organismu na základě stanovení pH moči je tudíž irelevantní. Organismus je navíc opatřen četnými mechanismy střežícími pH v úzkém rozmezí a vychýlení směrem do kyselého spektra by znamenalo tak vážné zdravotní problémy, že bychom již neměli žádnou starost, zda mléko pít či nepít.

MÁTE POCIT, ŽE VÁS MLÉKO ZAHLEŇUJE?

Někteří lidé popisují po konzumaci mléka pocit tzv. „zahlenění“. Hlen si lze představit jako film, který pokrývá sliznice zažívacího i respiračního traktu. Je fyziologickým (= normálním) produktem hlenových žlázek a chrání organismus před řadou mechanických, termických i chemických poškození.

Zajímavý závěr přinesla nedávné studie. Z výsledků vyplývá, že po vypití testovacího nemléčného nápoje (chuťově k nerozeznání od mléka) zahleňuje více ty, kteří v zahleňování věří v porovnání s těmi, kteří ne.

MLÉKO ZPŮSOBUJE OBEZITU ANEB VŠE S 0,01 % TUKU!

Rozporuplné informace panují i na poli tuku u mléčných výrobků. Zdánlivě jednoznačné doporučení „omezte tuk“ může zůstat nepochopeno, jsou-li konzumovány mléčné výrobky odtučněné, avšak ochucené (= s přidanými sacharidy). Odtučněné mléčné výrobky tedy ztrácejí smysl mj. proto, že odstraněná tuková složka je z velké části nahrazena sacharidy, převážně škrobem. Současně nás většinou chuťově neuspokojí a tzv. „ušetřené“ kilojouly doháníme tím, že těchto „light“ výrobků zkonzumujeme více nebo si rovnou dáme daleko energetičtější potravinu. V klinických studiích bývá naopak pravidelná konzumace neslazeného mléka spojována s nižším BMI a menším rizikem rozvoje cukrovky 2. typu. Hlavní složkou mléka je voda, přičemž v kravském mléce jí bývá okolo 90 %. Energetická hodnota nápoje je tedy velice nízká a to u všech druhů mléka (100 ml mléka plnotučného = 267 kJ, 100 ml mléka polotučného přibližně 200 kJ). Mléko a mléčné výrobky mohou být účinným pomocníkem v boji s přebytečnými kilogramy. Podívejte se sami na pár příkladů v tabulce níže.

Mléko – pít či nepít? To je, oč tu běží!

ZÁVĚREM

Často hledáme jednoho viníka, na kterého bychom nejraději svalili vinu za naše přibývající kila. Každou chvíli se objeví nějaký (ideálně samozvaný) Mesiáš na poli výživy, který se nás snaží oslnit velkolepým objevem. Nyní jsou to bohužel odpůrci mléka hlásající jeho potenciální škodlivost pro náš organismus. A nemůže být jen „špatné“, musí hned být jedem, musí být nejhorší, toxické. Naopak, mléko je vhodným a biodostupným zdrojem vápníku, který má svoji roli mj. v prevenci obezity. Energetická hodnota mléka a velké části mléčných výrobků je ve srovnání s jinými potravinami zanedbatelná. Mléko je zcela přirozenou součástí nejen vyváženého, ale i redukčního jídelníčku. Zachovejme zdravý rozum! Fakt, že malému procentu populace mléko působí reálné obtíže, nesmí být paušalizován a aplikován na všechny.

Přečteno:  372×

Vyšlo:  27. 7. 2017

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Strava

 
© Aleš Krupička 2007–2017