Obesity News
Desatero cvičení s cukrovkou

Desatero cvičení s cukrovkou

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

Fyzická aktivita, resp. cvičení patří k základním nefarmakologickým postupům v léčbě obezity i cukrovky 2. typu. Pojďme se proto blíže podívat na zásady, které je při cvičení potřeba dodržovat, aby nedocházelo ke zhoršení cukrovky samotné nebo ke zvýšenému výskytu tzv. hypoglykemií.

Pro pacienty s cukrovkou je zcela zásadní, aby si vlastním měřením zjišťovali hladinu cukru před započetím cvičení. Činí-li její hodnota 14 mmol/l (ne však po jídle!), je třeba zjistit, zda nejsou v moči přítomny tzv. ketolátky. Jejich přítomnost totiž vyjadřuje absolutní nebo relativní nedostatek inzulinu a cvičení je v tomto případě pro organismus nevhodné.

Pozdní hypoglykemie nejsou vzácností

Stejně významné je měření hladiny cukru po zátěži, a to nejen bezprostředně po cvičení. Zvláště pacienti, kteří užívají léky na snižování hladiny cukru (inzulin a některá perorální antidiabetika jako maninil, minidiab, diaprel, amaryl, ale i oltar aj.), musí alespoň zpočátku měřit glykemii i v delším časovém odstupu po cvičení. Obecně přesný postup určování dávky inzulinu před cvičením nebo doplňování sacharidů v průběhu zátěže a po cvičení (zvláště u déletrvajících sportovních aktivit, jako jsou např. jízda na kole, tenis či kolektivní sporty) samozřejmě neexistuje. V každém případě se ale doporučuje dodat sacharidy, resp. měřit hodnotu glykemie s větším časovým odstupem po cvičení, jelikož výskyt pozdních hypoglykemií není úplnou vzácností. Pokud je hodnota glykemie před cvičením menší než 5,5 mmol/l a jsou užívány léky snižující hladinu cukru, je vhodné doplnit sacharidy tak, aby došlo ke zvýšení hladiny cukru právě nad tuto hodnotu.

U lidí s labilním diabetem, tedy cukrovkou s velkými výkyvy v hladinách glykemie, jsou nevhodné tzv. adrenalinové sporty, u kterých spuštěním stresové osy, resp. vyplavením adrenalinu dochází ke spuštění množství biochemických pochodů, které v konečné fázi vedou k velkému zvýšení hladiny glykemie v krvi.

Hlavní zásady neboli tzv. desatero cvičícího diabetika:

  1. Hypoglykemie u pacientů užívajících hypoglykemizující léky (inzulin, deriváty sulfonylurey) se mohou objevit až do 24 hodin po cvičení.
  2. Hyperglykemie se objevují zvláště zpočátku po cvičení. Za jejich výskyt může většinou stresová osa (vyplavení adrenalinu). Mizí většinou v horizontu týdnů až měsíců.
  3. Adrenalinové sporty jsou nevhodné pro diabetiky, zvláště pro pacienty s tzv. labilním diabetem.
  4. Při neuropatii nebývají přítomny stenokardie. Každý diabetik s ICHS by měl mít provedenou bicyklovou ergometrii k vyloučení němých ischemií.
  5. U pacientů, kteří mají glykemii před cvičením více než 14 mmol/l a v moči mají přítomny ketolátky, je cvičení nevhodné. Pokud ketolátky přítomny nejsou, je nutná časná kontrola, zda nedochází ke vzestupu. Dále je nutná časná a pozdní kontrola po cvičení. Dostatečná hydratace je samozřejmostí.
  6. U pacientů užívajících hypoglykemizující léky je při glykemii pod 5,5 mmol/l před cvičedním vhodné nejprve doplnit sacharidy až do vzestupu glykemie.
  7. U diabetiků s retinopatií je naprosto nevhodné posilování, resp. anaerobní zátěž.
  8. Na počátku cvičení je vhodné měření krevního tlaku v průběhu a po zátěži.
  9. Monitorování glykemie pomocí glukometru před, v průběhu a po cvičení je zcela zásadní pro získání informací o vlivu určité fyzické zátěže na kompenzaci diabetu.
  10. Diabetik by měl mít u sebe vždy tzv. snack neboli potraviny umožňující rychlé zvýšení glykemie při objevení hypoglykemie nebo jejích příznaků. Vhodné je např. ovoce a tyčinky s vyšším obsahem sacharidů.

Ohledně výběru vhodných pohybových aktivit se vždy poraďte se svým ošetřujícím lékařem a nebojte se diskutovat o jejich vlivu na vaše glykemie. Pouze tak můžete optimalizovat vliv pohybu a cvičení na cukrovku.

Článek vznikl s laskavou podporou společnosti:

Glaxo Smith Kline

Přečteno:  14585×

Vyšlo:  17. 4. 2008

Diskuze: 1 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Přidružená onemocnění, Diabetes

 
© Aleš Krupička 2007–2018