Obesity News
Jídlo jako lidská potřeba

Jídlo jako lidská potřeba

Mgr. Nela Binarová

Jídlo zaujímá v životě člověka významné postavení. Příjem potravy není jen biologickou potřebou, ale reprezentuje také řadu aspektů lidství. Stává se momentem společného setkávání, měřítkem bezpečí, kulturní tradicí, uměleckým dílem a dokáže sloužit k demonstraci vzdoru či agrese. S jídlem jsou spojeny důležité vzpomínky a emoční prožitky, které si tělo velmi dobře pamatuje. Pokud chceme dostat jídlo pod kontrolu, nevystačíme s jednoduchým pohledem na jídlo jako na potravinu. Jídlo pro nás znamená mnohem více. Proto potřebujeme poznat svůj vztah k jídlu, pochopit další významy, jaké pro nás osobně jídlo má.

Multioborová léčba obezity umožňuje nabídnout pacientovi všestrannou podporu. V terapii je o něj pečováno po stránce tělesné, nutriční i psychologické. Ptáme se nejen na složení a množství stravy, ale také co pro pacienta jídlo znamená, jaké prožitky se k němu vážou, jak například ovlivňuje jídelní chování situace či přítomnost dalších osob. Po psychologické stránce se u pacientů s obezitou nápadně často setkáváme se specifickými projevy, které komplikují zdárnou redukci kilogramů a umocňují pochybnosti o vlastním těle a schopnostech. Tyto jídelní patologie nazýváme poruchami příjmu potravy (PPP).

Poruchy příjmu potravy patří mezi psychická onemocnění, která se projevují změnami na úrovni chování a vnímání vlastního těla. Jejich důsledkem je emoční distres, poškození zdraví i narušení sociálního fungování jedince. Je častým omylem, že člověka s PPP poznáme podle vyhublé postavy. Naopak, některé problémy z okruhu PPP mohou vést k nárůstu hmotnosti a obezitě. Mezi nejčastější PPP u pacientů s obezitou patří záchvatovité přejídání, mentální bulimie, syndrom nočního jedení, uždibování a emoční jídlo.

DRUHY PSYCHOLOGICKÉHO STRESU

EUSTRES = pozitivní zátěž, která v přiměřené míře stimuluje jedince k vyšším anebo lepším výkonům

DISTRES = nadměrná zátěž, která může jedince poškodit a vyvolat onemocnění nebo dokonce smrt

ZÁCHVATOVITÉ PŘEJÍDÁNÍ (BINGE EATING DISORDER, BED)

Při tzv. záchvatovitém přejídání dochází ke konzumaci velkého množství potravy během krátkého časového intervalu (do 2 hodin). Jídlo je konzumováno obvykle o samotě a ve větší rychlosti, než je tomu normálně. Během záchvatu jedinec ztrácí kontrolu nad konzumovaným množstvím a zpravidla přestává jíst, až když snědl všechno dostupné jídlo či se dostavil pocit nevolnosti. Spouštěčem ataky není hlad, ale emoční tíseň. Předchází nutkání či silná touha po jídle, kterou se v počátku konzumace daří tišit, příjemné pocity však postupně přecházejí v pocity viny a sebeagrese. Postižený jedinec prožívá intenzivní pocity selhání a znechucení. Je zklamán sám sebou, protože nedokáže dostatečně ovládnout své chování a přejídá se do extrémů. O velkém emočním strádání obvykle neví ani okolí. Stud totiž brání postiženému svěřit se někomu blízkému či vyhledat pomoc. Jídlo se stává odměnou i trestem. Ukazuje se, že lidé postižení záchvatovitým přejídáním mají vyšší skóre deprese, nižší spokojenost s vlastním tělem a vyšší strach z tloušťky než pacienti s obezitou bez BED.

MENTÁLNÍ BULIMIE

Pro mentální bulimii je charakteristické umělé vyvolávání zvracení s cílem dosažení ideální postavy. Bulimické atace zpravidla předchází epizoda přejídání. Příjem velkého množství jídla nebo „zakázaných“ potravin vyvolává potřebu kompenzovat toto chování zvracením, vyvoláním průjmů pomocí laxativ, užíváním antidiuretik či dalších zaručených prostředků „na hubnutí“. Epizody přejedení a zvracení se cyklicky opakují a uvězňují jedince v bludném kruhu. Při zvracení navíc dochází k poškození tělesných tkání vracející se žaludeční kyselinou, zejména se jedná o jícen a zuby či také prsty na rukou a nehty. Vzhledem k extenzivnímu příjmu potravy navíc nedochází k úbytku na váze. Souhrnně lze říci, že mentální bulimie představuje neefektivní způsob hubnutí, který vede k dalšímu poškození organismu a umocňuje psychické nepohodlí.

SYNDROM NOČNÍHO JEZENÍ (NIGHT EATING SYNDROM, NES)

Jedinec se syndromem nočního jezení konzumuje nejméně čtvrtinu denního příjmu kalorií ve večerních hodinách či v noci. Probudí se třeba i několikrát za noc, aby navštívil lednici či spíž, kde si vybírá zejména vysokokalorické potraviny. Záchvaty není schopen ovládnout. Podobně jako u jiných PPP se jedinec potýká se studem způsobeným pocitem selhání a nedostatku vůle. Současně s NES se vyskytuje ranní nechutenství, poruchy spánku a deprese. Pro diagnostiku NES je potřeba, aby byly záchvaty přítomny po dobu nejméně 3 měsíců.

UŽDIBOVÁNÍ (GRAZING)

Uždibování neboli grazing je nově popsaným syndromem. Spočívá v kontinuálním jezení malých dávek jídla v průběhu dne. Nejde však o záměrné rozdělení jídla do více porcí. Uždibující ztrácí přehled o celkovém množství snězeného jídla, což prožívá velmi nelibě. V poslední době získává uždibování větší pozornost odborníků. Ukazuje se totiž, že uždibování se vyskytuje nápadně často s vyšší hmotností a obezitou. Projevy uždibování jsou velmi rizikové zejména u bariatrických pacientů, neboť snižují efektivitu zákroku.

EMOČNÍ JÍDLO

Jídlo dokáže utlumit nelibé pocity či zmírnit bolest, a naopak přinést rychlý a intenzivní pocit štěstí a pohody. O emočním jídle hovoříme v případě, kdy dochází k patologickému používání jídla pro snížení emoční tísně a jedinec současně pociťuje ztrátu kontroly nad svým chováním a prožíváním. Pohnutkou k jídlu je nikoli hlad, ale stresující situace, depresivní nálada, úzkost, bolest, rozrušení či neklid. Při emočním jídle si jedinec zpravidla vybírá potraviny bohaté na cukry a tuky, tedy potraviny vysoce energeticky bohaté. Jídlo se stává prostředkem, jak rychle nabýt příjemné pocity, které dlouhodobě není schopen získat z jiných zdrojů. Tato strategie se však časem stává nedostačující a jídlo vzbuzuje spíše negativní prožitky, pocity selhání, méněcennosti, sebeagrese. Emoční jídlo nepříznivě působí na snahu zhubnout, způsobuje výkyvy v nutričním plánu a navozuje negativní pocity ve vztahu k vlastnímu tělu.

JÍDLO JAKO ZÁVISLOST

Pacienti s obezitou nezřídka přicházejí do psychologické ambulance se zadáním zbavit se závislosti na jídle. Popisují posedlost jídlem, nezvladatelné bažení a ztrátu kontroly nad konzumovaným množstvím podobně jako se s nimi setkáváme u jiných závislostí. Na rozdíl od cigaret či alkoholu se však nelze jídla zcela zříct, na jídle jsme biologicky závislí. Potrava ve své nejzákladnější podstatě slouží k zachování života. Terapie závislosti na jídle proto spočívá spíše v budování zdravějšího vztahu k jídlu než ve snaze dosáhnout úplné abstinence.

ZÁVĚREM

Jídelní patologie mohou vážně poškodit tělesné zdraví i duševní pohodu a narušit mezilidské vztahy. Jestliže u sebe nalézáte znaky výše popsaných syndromů, nebojte se vyhledat odbornou pomoc. Není ostudou či osobním selháním říct si o psychologickou podporu.

Přečteno:  1570×

Vyšlo:  29. 1. 2017

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Strava

 
© Aleš Krupička 2007–2017