Obesity News
Nárůst obezity se zastavil?

Nárůst obezity se zastavil?

Ing. Bc. Ivana Pražanová

V létě letošního roku proběhl výzkum životního stylu mezi Pražany, který sledoval vliv pohybových návyků na nadváhu a obezitu člověka a s tím spojenou kvalitu života v Praze.

Výzkum realizovala agentura STEM/MARK v srpnu letošního roku na vzorku 210 respondentů z Prahy, starších 18 let, jehož struktura odpovídala populaci Pražanů. Data byla porovnána s údaji z roku 2010, a to z Prahy i celé České republiky.

VÝSKYT OBEZITY V PRAZE

K zařazení do kategorií podváha, normální váha, nadváha a obezita byl použit Body Mass Index (BMI).

Nárůst obezity se zastavil?

Dobrou zprávou je, že počet obézních lidí s BMI > 30 v Praze nevzrůstá. Stejně jako v roce 2010 i během letošního průzkumu bylo zjištěno, že obézní Pražané tvoří 15 %. Podíl obézních mužů klesl z 18 % na 13 %, zatímco podíl obézních žen stoupl ze 13 % na 17 %, ze statistického hlediska se však nejedná o významné rozdíly. Méně příznivé je zjištění, že se nic nezměnilo na skutečnosti, že více než polovina Pražanů má nadměrnou hmotnost, protože nadváhou trpí 39 % Pražanů, což spolu s podílem obézních představuje 54 %. Normální váhu si drží 44 % mužů a 41 % žen.

Nárůst obezity se zastavil?

Kromě váhy a BMI respondentů byl sledován i obvod pasu jako měřítko rizikového hromadění nitrobřišního tuku, které vede k rozvoji cukrovky, vysokého krevního tlaku a dalších onemocnění spojených s nadváhou a obezitou. Rizikový obvod pasu má téměř 31 % mužů, ale 57 % žen. U mužů došlo k pozitivní změně, významně vyšší procento mužů si udržuje normální obvod pasu – proti 55 % v roce 2010 jejich podíl vzrostl na 69 % v roce 2016. Z porovnání věkového zastoupení v jednotlivých váhových kategoriích vyplývá, že nadváhou a obezitou trpí častěji lidé nad 50 let. Normální váha a podváha je častější u dotázaných do 30 let.

POHYBOVÁ AKTIVITA

Velký vliv na hmotnost člověka má pohyb. Výzkum jednoznačně prokázal, že jak ženy, tak muži z Prahy, kteří pravidelně sportují, mají nižší BMI než ti, kteří nesportují vůbec nebo nepravidelně, jak ukazuje graf.

Nárůst obezity se zastavil?

Intenzita pohybové aktivity byla hodnocena tzv. metodologií MET (MET = násobek vydané klidové energie). Respondenti odpovídali na otázky kolikrát za uplynulých 7 dní prováděli intenzivní pohybovou aktivitu/ středně zatěžující pohybovou aktivitu/ chůzi a kolik času denně těmito aktivitami strávili. Příklady intenzivní a středně zatěžující pohybové aktivity jsou uvedeny v tabulce níže.

Nárůst obezity se zastavil?

Časové údaje byly převedeny na jednotky MET a osoby rozřazeny podle intenzity pohybové aktivity do kategorií vysoká - střední - nízká.

Výzkum prokázal, že čím nižší intenzita pohybové aktivity, tím vyšší je výskyt nadváhy a obezity. Až 35 % žen z těch, které uvedly nízkou pohybovou aktivitu, trpí obezitou, u mužů je to 30 %. Z porovnání mužů a žen vyplývá, že muži se častěji a déle věnují intenzivní i střední pohybové aktivitě než ženy. Zatímco více než polovina žen v Praze (55 %) intenzivní pohybovou aktivitu vůbec nevykonává, z mužů je to jen třetina (34 %).

Nárůst obezity se zastavil?
Nárůst obezity se zastavil?

Čím vyšší BMI, tím méně času respondent stráví pohybovou aktivitou, 50 % obézních vůbec nevykonává středně intenzivní pohybovou aktivitu a 13 % obézních neprovozuje ani chůzi. Na druhou stranu se zdá, že se zvýšil počet Pražanů, kteří se zapojili do pohybových aktivit vyšší a střední intenzity, a to napříč váhovými kategoriemi.

ZDRAVOTNÍ RIZIKA

U obézních respondentů se častěji vyskytuje diabetes i hypertenze. Hypertenzí trpí téměř polovina obézních, u respondentů obecně je to jinak cca pětina. Cukrovkou trpí v Praze v roce 2016 10 % obézních, v roce 2010 jich bylo 24 %, v populaci trpí cukrovkou zhruba 7 %.

SPORTOVNÍ AKTIVITY

Je logické, že mezi lidmi, kteří aktivně sportují, je více těch, kteří mají normální váhu, a naopak mezi nesportovci je více obézních. Toto platí napříč všemi věkovými kategoriemi. Například ve věku mezi 30 a 44 lety je mezi sportujícími obézních jen 5 %, zatímco mezi nesportujícími je jich 23 %. Mezi obézními sportovci je také nižší podíl diabetiků a hypertoniků.

Nejčastěji provozovanými sporty jsou v Praze cyklistika, plavání, spinning, turistika a fotbal. Oproti roku 2010 se lehce v četnosti provozování propadl fitness, tenis, aerobik a lyžování. Nejvíce preferovanými sporty, které by Pražané rádi provozovali, jsou cyklistika, bojová umění, lyžování, fotbal a plavání, těsně za nimi se umístil golf a turistika. Ve srovnání s rokem 2010 jsou preferovanou novinkou bojová umění, v preferencích se do popředí posunul také fotbal a golf na úkor tancování, aerobiku a fitness. Podrobněji se touto částí výzkumu zabývá Martina Dyrcová na straně č. 3.

KVALITA ŽIVOTA

Výzkum se dále zabýval subjektivním vnímáním kvality života Pražanů. Z výsledků vyplývá snížená spokojenost obézních jak z pohledu celkové kvality života, tak z pohledu zdraví fyzického i psychického. Zatímco mezi vnímáním kvality života u mužů a žen není žádný výrazný rozdíl, se stoupajícím věkem, ale také indexem BMI se vnímání kvality života snižuje. Mezi obézními je nejvyšší podíl těch, kteří hodnotí svou kvalitu života jako střední, nižší a nízkou, naopak mezi lidmi s normální váhou a podváhou je největší podíl těch, kteří ji hodnotí jako vyšší nebo nejvyšší. Podobný trend můžeme zaznamenat i u spokojenosti se zdravím. Lidé obézní prožívají častěji deprese a pocity beznaděje a úzkosti. Stejně tak mají tyto prožitky o něco častěji lidé starší, ale míra obezity má větší vliv než věk. Je logické, že největší spokojenost se zdravím je mezi lidmi do 30 let.

Nárůst obezity se zastavil? Nárůst obezity se zastavil?

Přečteno:  859×

Vyšlo:  10. 12. 2016

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Obezita

 
© Aleš Krupička 2007–2017