Obesity News
Střevní mikrobiom – část naší břišní řídící centrály

Střevní mikrobiom – část naší břišní řídící centrály

MUDr. Radkin Honzák, CSC.

Nikdo z nás není sám, s každým bydlí v jeho trávícím systému úctyhodné množství bakterií, kvasinek, plísní, virů a parazitů. Je jich tam téměř dva kilogramy, co do počtu 10¹⁴, což je desetkrát tolik, než máme v těle buněk. Žijí s námi od pravěku, a proto se jim také říká „staří přátelé“. Jsou tam jak „hodné“ bakterie, tak ty, které mohou způsobit pěkný malér a všechny tam vegetují v jakémsi ozbrojeném příměří. Všem dohromady říkáme STŘEVNÍ MIKROBIOM.

Dvě velké rodiny, které tvoří kolem 90 % celé populace jsou Firmicutes a Bacteroidetes. Firmikuti neodvozují svůj název od toho, že by tam nějaké firmy něco kutily, ale od toho, že mají pevnou (firmus) slupku (cutis). Zbývajících 10 % máme každý složené podle genetiky, věku, stravovacích zvyklostí, působení nejrůznějších vlivů prostředí, včetně mnoha léků, především antibiotik.

Tihle malí kamarádi nám pomáhají zpracovávat potravu, bránit ve spolupráci s imunitním systémem náš organismus a podílejí se aktivně na činnosti nervového systému jednak výrobou velké části „mozkové chemie“ včetně zbožštělé molekuly serotoninu, jednak přímo - cestou desátého nervu (bloudivý nerv – nervus vagus) informacemi do mozku. V době, kdy se „staré přátelství“ rodilo, žili lidé ve zcela jiných podmínkách. Ty už dnes najdeme jen zřídka v některých civilizací netknutých oblastech. Opakovaně citovaná studie porovnávající děti z Burkina Faso s dětmi z Florencie ukazuje, jak se změnily stravovací zvyklosti, v důsledku toho složení střevního mikrobiomu a v důsledku jeho změn naše vnitřní prostředí a výsledně zdravotní stav.

MUDr. RADKIN HONZÁK, CSC.

MUDr. RADKIN HONZÁK, CSC.

Ambulantní psychiatr IKEM a REMEDIS, sekundární lékař Psychiatrické léčebny Bohnice, asistent ÚVL 1.LF UK. Narozen 1939. Jednoznačný příklon k psychosomatickému myšlení, tedy bio-psycho-socio-spirituální koncepci.

O naší nadváze či štíhlosti rozhoduje rovnováha mezi bakteriemi typu Firmicutes a Prevotella. Prevotella potřebují ke svému růstu především vlákninu, zatímco Firmicutes dávají přednost evropskému typu stravy. Budeme-li krmit firmikuty, bude jich přibývat a nám bude narůstat objem pasu a tak to půjde dokola. Vzpamatujeme-li se a začneme krmit prevotelly, prevotelly nám po čase umožní vejít se do té krásné sukně, která už tři roky visí smutně v almaře. Známé úsloví se změnilo. Nejsme to, co jíme, JSME TO, CO JEDÍ NAŠE BAKTERIE.

Jídelníček dětí z Burkina Faso obsahuje proso, čirok umletý do mouky, fazole, pálivé kaše ze zeleniny, sem-tam kuře a v období dešťů termity. Za to mají děti optimální složení mikrobiomu i jeho zdraví prospěšných produktů. Termity nemusíme, čirok také ne, trochu vlákniny navíc by ale také udělalo svou práci!

Přečteno:  2250×

Vyšlo:  19. 6. 2016

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2018