Obesity News
Život s diabetem
Foto: shutterstock.com

Život s diabetem

Dagmar Černá

Diabetes mellitus je onemocnění, které představuje zásah do osudů a životů nejen samotných nemocných, ale dotýká se také jejich rodin či zaměstnání. Svými dopady však ovlivňuje systém zdravotní a sociální péče.

Každý člověk, který onemocní touto chronickou (dlouhodobou) chorobou, se vyrovnává s novou situací, která ovlivňuje jeho každodenní život. A je to mnohdy nelehká cesta. Pokud se nemocnému podaří přijmout rozumné změny, které jsou nutné, mívá dobrou perspektivu. Největší problém představují pozdní komplikace diabetu, které mají výrazný společenský, ale také ekonomický dopad, jelikož na léčbu diabetu je podle IDF (Mezinárodní federace pro diabetes) vydáváno až 11 % všech výdajů na zdravotní péči. Aktivní přístup člověka s diabetem při léčbě onemocnění je tedy nezbytný. Nevím, zda jsem ten správný člověk, který by dokázal říct: jak se žije s cukrovkou. Asi bychom se měli zeptat vás, pacientů. Pojďme se podívat alespoň na pár otázek, které často se vznikem onemocnění přicházejí.

1. JE CUKROVKA DĚDIČNÁ?

Ano, nedědí se však onemocnění, ale určité vlohy, které společně s dalšími faktory vedou ke vzniku onemocnění. Lze tedy určit spíše pravděpodobnost vzniku onemocnění u příbuzných diabetika, například u dětí, sourozenců apod., přičemž dědičné sklony jsou mnohem silnější u diabetiků II. typu. Příbuzní diabetika I. typu mají určité riziko, které můžeme odhadovat, ale nikoli přesně určit.

2. ZPŮSOBUJÍ CUKR A SLADKOSTI DIABETES?

Zvýšená konzumace cukrů, ale také tuků vede k zmnožení tukové tkáně a vzniku obezity. Jednou z prevencí vzniku cukrovky je udržování si přiměřené hmotnosti, což je samozřejmě důležité také v okamžiku, když už onemocnění máme. Dosáhneme toho vyváženým příjmem jídla a pravidelnou pohybovou aktivitou.

3. MOHOU LIDÉ S DIABETEM ŽÍT NORMÁLNÍM ŽIVOTEM?

Ve světě činil v roce 2013 podle IDF výskyt cukrovky 8,3 %. Podobné číslo nacházíme i v České republice. To, že jsou mezi nimi také významní herci, sportovci, politici a jiní ukazuje, že se opravdu toto onemocnění nevyhýbá nikomu. Na druhou stranu to ale neznamená, že je překážkou na úspěšné cestě k osobnímu i profesnímu životu. Pro inspiraci uvádím několik zvučných jmen osobností, které to i s diabetem dotáhly daleko: Elvis Presley, Tom Hanks, Hally Berry, Muhammad Ali, Garry Hall Jr, Michail Gorbačov, Pavel Kříž, Petr Němec, Miloš Zeman, Milan Neděla, a další. Jisté omezení však cukrovka přináší u profesionálních řidičů, kteří si aplikují inzulin. Je to především z důvodu rizika hypoglykémie, která může vést k ohrožení člověka samotného a samozřejmě také ostatních (převážených) osob. Podrobnější informace poskytne ošetřující diabetolog.

4. POKUD SE MI HLADINU GLYKÉMIE (CUKRU V KRVI) VRÁTÍ K NORMÁLNÍM HODNOTÁM, ZNAMENÁ TO, ŽE MÁM CUKROVKU VYLÉČENOU?

Nikoli, znamená to, že máte své onemocnění pod kontrolou, tedy je správně kompenzováno a předcházíte tím vzniku pozdních komplikací cukrovky, týkajících se očí, ledvin, nohou, nervů a podobně.

5. KDYŽ SI BUDU APLIKOVAT INZULIN NA VEŘEJNOSTI, NEBUDOU MI ŘÍKAT, ŽE JSEM NĚJAKÝ „FEŤÁK“ A BERU DROGY?

Tato situace samozřejmě nastat může. Pevně však věřím, že dnešní veřejnost je již natolik instruovaná, že dokáže rozlišit, zda se jedná o člověka aplikujícího si životně důležitý inzulin, či něco jiného. Dnešní aplikační pomůcky jsou navíc velmi diskrétní a pohodlné a místa aplikace můžeme přizpůsobit dané situaci.

V mnoha ohledech také záleží na tom, jak se člověk se svou nemocí vyrovnal, zda o svém onemocnění dokáže veřejně hovořit. Podle mých zkušeností vím, že často lidé svou nemoc tají. Co je k tomu vede, nevím, ale čím dříve svou nemoc přijmeme, tím máme větší šanci na dlouhý a plnohodnotný život. Napadají Vás ještě mnohé jiné otázky? Zajímá vás více? V případě jakýchkoliv dotazů je možné se obrátit na vašeho diabetologa nebo edukační sestru, případně navštívit sezení s Konverzační mapou Život s diabetem.

Přečteno:  2659×

Vyšlo:  14. 5. 2015

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl, Diabetes

 
© Aleš Krupička 2007–2018