Obesity News
Styl pacientů s kardiovaskulárním onemocněním: Nekouřit, hýbat se a zdravě jíst
Foto: shutterstock.com

Styl pacientů s kardiovaskulárním onemocněním: Nekouřit, hýbat se a zdravě jíst

Mgr. Aneta Sadílková

Z výčtu základních opatření v prevenci i léčbě kardiovaskulárních onemocnění zůstává na prvním místě zanechání kouření a zavedení pravidelné pohybové aktivity. Hned v závěsu za tímto však přichází úprava stravování, čímž se dovrší tzv. zdravý životní styl.

To však neznamená život asketický. Nelze očekávat, že se člověk ze dne na den změní v Mirka Dušína z Rychlých šípů, který je ve všech ohledech a za všech okolností vzorný. Již drobné změny a postupná vylepšení mohou významně zlepšit stav kardiovaskulárního aparátu a snížit tak riziko onemocnění srdce a cév, či zabránit další srdeční příhodě. Stejně tak zavedení zdravé a redukční stravy neznamená začít jíst jen to, co nemáte rádi a přestat jíst vše, co vám chutná. Důležité je spíše to, jak se stravujete celý rok, než co si dáte při jednom grilování či oslavě narozenin.

ZAMĚŘENO NA TUKY

V jídelníčku kardiaka bývá pozornost zaměřena především na příjem tuků. Jelikož se většinou současně snažíme i o redukci hmotnosti, měl by být snížen celkový příjem tuků. Tuky totiž obsahují z hlavních živin nejvíce energie a mají tedy zásadní vliv na nárůst hmotnosti. Kromě množství přijatých tuků musíme také pohlížet i na jejich kvalitu – tedy zastoupení mastných kyselin. Je třeba snížit spotřebu nasycených a trans nenasycených mastných kyselin obsažených v uzeninách, mletém masu, tučných sýrech a dalších tučných mléčných výrobcích, ale také v sušenkách, moučníkách a sladkém pečivu. Adekvátně tomu je naopak žádoucí zvýšit konzumované množství nenasycených mastných kyselin (ryby, ořechy a semena, luštěniny, rostlinné oleje). Nedílnou součástí správné stravy je i dostatečný příjem ovoce a zeleniny (alespoň 500 g/den).

ZAMĚŘENO NA SŮL

Doporučený příjem soli podle Světové zdravotnické organizace je 5-6 g NaCl/den, což odpovídá jedné čajové lžičce, pro pacienty s kardiovaskulárním onemocněním spíše 3-5 g NaCl/den. Reálný příjem v Evropě se však pohybuje okolo 8-11 g NaCl/den, v České republice je to dokonce 15 g NaCl/den! Málokdo si uvědomuje, jaké velké množství soli za den zkonzumujeme. Nejedná se totiž jen o klasické solení pokrmů při jejich přípravě nebo konzumaci. Velká část potravin, které jíme, už sama o sobě obsahuje vysoké množství soli.

Příjem kuchyňské soli resp. sodíku bychom měli snižovat především v souvislosti s léčbou vysokého krevního tlaku, který výrazně přispívá ke vzniku srdečně cévních onemocnění. Proto je vhodné omezit konzumaci následujících potravin: tvrdé salámy a ostatní uzeniny, tvrdé sýry (především Jadel, Balkánský sýr, Feta sýr, Niva), tavené sýry, potraviny z rychlého občerstvení, konzervované potraviny typu lunchmeat, ale i konzervovanou či nakládanou zeleninu, dále kečup, zelené a marinované olivy, dehydratované instantní výrobky, dochucovadla typu sojová omáčka, kořenící směsi, slané pochutiny (chipsy, slané tyčinky, popcorn či solené ořechy). Obsah soli se na obalu potravin běžně uvádět nemusí, povinné je to jen v případě, že obsah soli překročí 2,5 %. Je třeba zmínit i pečivo, které překvapivě obsahuje vysoké množství soli, zvláště v případě, že má na povrchu navíc krystalky této látky. Stejně překvapivý může být i vysoký obsah sodíku v některých balených minerálních vodách, a proto je vhodné si tohoto údaje na obalu vod všímat.

Jako náhradu soli při přípravě pokrmů lze použít různé druhy bylinek jako například oregano, bazalku, majoránku, petržel, provensálské koření (směs), tymián, rozmarýn a další.

Přečteno:  3048×

Vyšlo:  14. 5. 2015

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Kardiovaskulární

 
© Aleš Krupička 2007–2018