Obesity News
Infarkt není prodělaná angína
Foto: shutterstock.com

Infarkt není prodělaná angína

MUDr. Marta Šimůnková

Jedním ze zakladatelů praktické kardiorehabilitace v českých zemích je MUDr. Vladimir TUKA, Ph.D., člen týmu III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a současně i VŠTJ Medicína Praha. Je kardiologem, který má certifikát zdravotního kouče a na pohyb nedá dopustit. Jak spojit kardiologii s pohybem ku prospěchu pacientů byl zjistit i na stáži ve Švýcarsku u profesora Sanera, otce myšlenky kardiorehabilitace „na předpis“.

Jak jste se dostal ke kardiorehabilitaci a vůbec k práci ve VŠTJ?

Někdy okolo roku 2011/12 mi přestávalo stačit pacientům předepisovat jen prášky, byť mají ověřenou účinnost. Navíc jsem se setkával ve zprávách i z různých věhlasných kardiocenter se závěry typu: „Přiměřená pohybová aktivita“ nebo „Pohybová aktivita podle tolerance“, nemluvě o doporučeních ohledně diety: „racionální dieta“ nebo ještě hůře „Dieta s omezením živočišných tuků na maximum 30 % přijatých tuků, omezení příjmu cholesterolu (max. 200 mg/den). Podíl rostlinných tuků zvýšit na 2/3 celkového příjmu tuků, omezení rafinovaného cukru pod 10 % celkového energetického příjmu. Omezení příjmu kuchyňské soli pod 6 g/den“. Uff! Jsou to krásná a vědecky podložená doporučení, ale musím přiznat, že jsem si pod tímto neuměl představit konkrétní stravu a konkrétní pohybovou aktivitu. Naštěstí jsem při hledání odpovědi, jak ulehčit pacientům v zavádění pohybové aktivity a zdravé stravy do běžného života, nemusel chodit daleko. Domluvili jsme se s Dr. Matoulkem a zahájili jsme postupně spolupráci, která přes školení v kardiorehabilitaci ve švýcarském Bernu u prof. Sanera letos vyústila v založení Centra kardiovaskulární rehabilitace VFN. Výsledky, kterých dosáhli někteří naši pacienti, mě utvrzují v tom, že tento směr je perspektivní a že pacientům, kteří na sobě chtějí pracovat, přináší větší kvalitu života a zlepšení prognózy.

Můžete porovnat stav léčby pacientů po srdečních infarktech u nás a v západní Evropě?

MUDr. Vladimir TUKA, Ph.D. V akutní léčbě infarktů myokardu a i jiných kardiologických pacientů jsme na tom velmi dobře. Česká republika má velmi hustou síť katetrizačních center a katetrizační léčba je dostupná pro velkou část pacientů s akutním infarktem. Léčba prášky je srovnatelná se západní Evropou co do dostupnosti i spektra léků. Bohužel mnoho pacientů odchází z nemocnice s pocitem, že infarkt je jako prodělaná angína a že po krátké době rekonvalescence budou zdrávi. Ateroskleróza (kornatění tepen) je však dlouhodobý proces, na kterém se velkou měrou podílí životní styl, a „vyřešení akutního infarktu“ pacienty zázračně nevyléčí. Pacienti si mohou významně zlepšit kvalitu života, ale především prognózu (včetně prodloužení života až o 40 %), začnou-li se pravidelně pohybovat a upraví-li svůj jídelníček. Změny nemusí být nikterak dramatické i drobná změna má dalekosáhlé a blahodárné účinky. V západní Evropě a v severní Americe jsou pro pacienty po infarktu organizovány v rámci nemocnic ambulantní většinou tříměsíční programy kardiovaskulární rehabilitace zaměřené na edukaci, zvýšení pohybové aktivity a úpravu jídelníčku. Pojišťovny si tam totiž spočítaly, že investovat do těchto relativně laciných programů je levnější než léčit recidivy (opakování) infarktů. Navíc tyto programy snižují riziko rozvoje cukrovky, pomáhají v kontrole hmotnosti a snižují riziko rozvoje nádorových onemocnění. Kardiovaskulární rehabilitace je tam již ve standardu péče. V České republice sice máme velmi kvalitní doporučený postup pro kardiovaskulární rehabilitaci, který je ve shodě s evropskými doporučeními, ale pracovišť, která by se ambulantní kardiovaskulární rehabilitací zabývala, je poskrovnu.

Máte představu na kolika pracovištích v ČR se kardiorehabilitace provádí?

Ve východní Evropě, včetně České republiky, je hustá síť lázeňských pracovišť, jejichž role například po kardiochirurgické operaci je nenahraditelná, ale pro dlouhodobou změnu životního stylu, která má mít pro pacienty význam jsou čtyři týdny málo. Navíc pacienti jsou vytržení ze svého běžného života a po návratu do rodiny a mezi kolegy v práci se vrací do starých kolejí. Zde by měly na lázeňskou léčbu navazovat programy ambulantní kardiovaskulární rehabilitace. A ambulantních pracovišť kardiovaskulární rehabilitace s ohledem na množství pacientů, kteří by z jejich existence měli prospěch, je jak šafránu. Naštěstí se množí lékaři, kteří mají zájem krom akutní léčby i o dlouhodobější ovlivnění pacientů.

Jaký je vztah pohybu, obezity a srdečních příhod?

Nedostatek pohybu vede k rozvoji obezity a zvyšuje riziko srdečních příhod. Fyzická zdatnost, vyjádřená maximální spotřebou kyslíku, je nejsilnějším pozitivním prognostickým faktorem před úmrtím z jakékoli příčiny i infarktu myokardu a přímo úměrně vzrůstajícímu týdennímu energetickému výdeji, klesá riziko akutních srdečních příhod. Přiměřená pohybová aktivita ovlivňuje příznivě mnoho rizikových faktorů (hmotnost, hladinu cukru v krvi, hladinu lipidů v krvi, inzulinovou rezistenci, imunitní systém) a lze ji tak označit za téměř univerzální lék.

Co by měl obézní dělat, aby se nedopracoval k infarktu?

Věnovat se pravidelné pohybové aktivitě, upravit jídelníček, chodit na pravidelné preventivní kontroly a kontrolovat rizikové faktory aterosklerózy (cukry a lipidy v krvi, krevní tlak), dostatečně spát a naučit se zvládat stresy. Lze to shrnout v akronymu KARDIO 7 P (viz rámeček).

Jakými principy by se měl řídit obézní pacient, který už infarkt prodělal?

Stejnými jako obézní pacient, který ještě neprodělal infarkt myokardu. Ateroskleróza je, jak už jsem uvedl výše, dlouhodobý proces a infarkt je jen jedním z jejích projevů, takovým zvednutým prstem, že ateroskleróza už dospěla opravdu daleko. Po infarktu je program KARDIO 7P ještě aktuálnější.

Mezi pacienty (domnívám se, že i mezi mnoha lékaři) přetrvává mýtus, že po infarktu se člověk musí „šetřit“. Proč to neplatí?

Obavy ze cvičení pramení z faktu, že jednotlivé cvičení představuje stresor pro organizmus a bráno izolovaně, zvyšuje riziko kardiálních příhod. Typické jsou v tomto tzv. víkendoví bojovníci, tj. pacienti, kteří celý týden sedí v kanceláři a pohybují se minimálně a o víkendu se to snaží dohnat. U nich riziko kardiální příhody nebo poškození pohybového aparátu je zvýšené. Nicméně pacienti, kteří se budou věnovat pravidelné pohybové aktivitě se zvyšující se intenzitou, mají riziko jednotlivého cvičení výrazně snížené oproti lidem, kteří se nehýbou vůbec.

Kam se mohou kardiaci obrátit s prosbou o radu a pomoc?

V prvé řadě na svého kardiologa. Těch je po celé České republice dostatek. Chtějí-li poradit s pohybovým a výživovým programem, mohou se obracet též na atestované tělovýchovné lékaře.

Přečteno:  3267×

Vyšlo:  14. 5. 2015

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Článek je v kategoriích: Kardiovaskulární

 
© Aleš Krupička 2007–2018