Obesity News
Obezita a kouření mají mnoho společného

Obezita a kouření mají mnoho společného

Prim. MUDr. Petr Sucharda, CSc.

Významným urychlovačem aterosklerotického procesu je porucha účinku inzulinu. Výzkumy posledních patnácti let ukázaly, že kuřáci mají stejně jako obézní sníženou citlivost na inzulin, a to úměrně průměrné spotřebě nikotinu (počtu vykouřených cigaret).

Velké studie dokládají, že kouření zvyšuje riziko diabetu mellitu 2. typu dvakrát až čtyřikrát a že se při cukrovce obou typů dramaticky zvyšuje riziko vzniku diabetických komplikací. U kuřáků častěji než u nekuřáků převažuje ukládání tukové tkáně v oblasti trupu spojené mnohem více s metabolickými i oběhovými komplikacemi, a to i při nižším BMI. Inzulinorezistence i androidní distribuce tukové tkáně by mohly být důsledkem zvýšeného uvolňování glukokortikoidů z nadledvin vyvolaného kouřením.

Kouření ovlivňuje příjem potravy

Kuřáci mají nižší BMI než nekuřáci až o 3 kg/m2, přitom přijímají statisticky významně více energie, celkového tuku, nasycených tuků, cholesterolu a alkoholu. Stejný energetický příjem vede u kuřáků k nižšímu procentu tělesného tuku než u nekuřáků, a to dokonce i při nižší tělesné aktivitě. Jedním z faktorů je ovlivnění příjmu potravy. Kouření významně zpomaluje vyprazdňování žaludku, zejména pevného obsahu. Delší doba, po kterou je žaludek naplněn, nepochybně přispívá k prodlouženému pocitu nasycení. Na nižší hmotnosti kuřáků se však rozhodující měrou podílejí rozdíly v energetickém metabolismu. Nikotin zvyšuje výdej energie o 5–10 %, což činí až 880 kJ denně. Zvyšuje uvolňování tuku (lipolýzu) z tukové tkáně.

Nárůst hmotnosti po zanechání kouření
je nejen dobře známý, ale i teoreticky vysvětlený

Obezita a kouření mají mnoho společného

Kromě zvýšeného příjmu energie (náhrada cigarety pochutinami) se na nárůstu hmotnosti po zanechání kouření podílí absence akutních i chronických účinků nikotinu a případně jiných látek vnikajících do těla s cigaretovým kouřem. Zvýšení příjmu energie po zanechání kouření dosahuje přibližně 1250 kJ/den. Spolu s poklesem výdeje energie to může vést k váhovému přírůstku až 0,45 kg týdně. V kontrolovaných studiích došlo k nárůstu hmotnosti po zanechání kouření v průměru o 3 kg podle počtu denně vykouřených cigaret.

Zvýšení tělesné hmotnosti po zanechání kouření lze zabránit omezením denního příjmu energie o cca 880 kJ nebo mírným zvýšením fyzické aktivity. U těžkých případů obezity se považuje za výhodnější nejprve redukovat hmotnost o cca 10 %, což významně zlepší metabolické parametry i kardiovaskulární kompenzaci. Případný nárůst hmotnosti po zanechání kouření tak bude menší, neboť pacient je dobře seznámen se zásadami redukční stravy a nekouření nepovede k absolutnímu nárůstu hmotnosti. Při nadváze nebo mírné otylosti záleží spíše na závažnosti kuřáctví a individuální motivaci jak k hubnutí, tak k nekouření.

Hmotnost kuřáků nepřímo ovlivňuje i zvýšená produkce serotoninu způsobená nikotinem. Významnou pomocí v prevenci nárůstu tělesné hmotnosti v důsledku zanechání kouření je proto podávání sibutraminu, který blokádou zpětného vychytávání serotoninu zvýší jeho účinek v centru sytosti a tím současně dochází k mírnému zvýšení výdeje energie stimulací sympatického nervstva.

Vztah tělesné hmotnosti a úmrtnosti

Konečně je nutné zmínit, že kouření významně ovlivňuje vztah tělesné hmotnosti a úmrtnosti. Křivka závislosti celkové i kardiovaskulární mortality na tělesné hmotnosti má tvar plochého písmene J. Vzestup relativního rizika úmrtí v hodnotách BMI pod 20 je nejméně vyjádřený u nekuřáků s negativní anamnézou závažných onemocnění. Jinými slovy: zvýšená úmrtnost osob s hodnotou BMI pod 20 není způsobena nízkou tělesnou hmotností, nýbrž především kouřením.

Přečteno:  9948×

Vyšlo:  21. 2. 2008

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl, Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2017