Obesity News
Kardiovaskulární rehabilitace, aneb infarktem život nekončí

Kardiovaskulární rehabilitace, aneb infarktem život nekončí

MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D.

Onemocnění srdce nebo cév (kardiovaskulární onemocnění) a také operace srdce znamenají významný zásah do života člověka. Většina lidí zná ze své rodiny nebo okolí někoho, kdo prodělal akutní infarkt myokardu. Náhlá akutní příhoda znamená pro pacienta a jeho nejbližší důležitý impulz, že je třeba něco změnit.

Akutní léčbou v nemocnici, která doslova zachrání život, je učiněn pouze první krok k uzdravení. Je relativně snadné si nechat předepsat pilulky na vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol a „na srdce“, ale to je málo. Je potřeba pacientům a jejich rodinám pomoci se zavedením mnohdy zcela nových návyků, např. zvýšení pohybové aktivity, změny jídelníčku. Zde se na scénu dostává kardiovaskulární rehabilitace a v širším kontextu preventivní kardiologie.

ČASNÁ FÁZE

Kardiovaskulární rehabilitace začíná už v nemocnici, kde je zaměřena zejména na prevenci ztráty kondice, tzn. dekondice. Úplného uzdravení ještě není dosaženo. Tělesná zdatnost je často snížena ještě při propuštění z nemocnice. Ke zlepšení prognózy jsou nutné další změny životního stylu v době, kdy je nemocný v ambulantní péči.

PO PROPUŠTĚNÍ Z NEMOCNICE

Sotva stačí pacienti psychicky zpracovat akutní situaci a již musí spolu se svými blízkými řešit neznámou a nejistou budoucnost. Zde začínají ambulantní programy kardiovaskulární rehabilitace. Podle aktuálního zdravotního stavu pacienta a sociálního zázemí začínají programy buď bezprostředně po propuštění z nemocnice, nebo navazují na lázeňskou léčbu. Např. po „větším“ infarktu myokardu nebo po komplexních srdečních operacích pacienti nastupují do programu za 2–3 týdny po propuštění z nemocnice, kdy tuto dobu mohou trávit v lázeňské péči.

PREVENCE JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ

Přirozeně je mnohem lepší kardiovaskulárním onemocněním předejít, respektive co nejdříve zabránit dalšímu zhoršování onemocnění, a tím i nástupu komplikací. To je možné v rámci různých preventivních programů, které se zaměřují na pacienty se srdečními chorobami, s diabetem mellitus, se zúžením či uzávěrem tepen dolních končetin nebo po cévní mozkové příhodě.

Prevence je náročný úkol na celý život, zejména zpočátku než se vytvoří základní zdravé návyky. Často k tomu lidé potřebují podporu a návod, jak se dají nutné změny životního stylu správným směrem realizovat s co nejmenším odříkáním a co největší chutí.

CO JE KARDIOVASKULÁRNÍ REHABILITACE – KVR?

Primárním cílem kardiovaskulární rehabilitace je pomoci účastníkům/ pacientům v dosažení optimálního fyzického, psychického a sociálního funkčního stavu skrze cvičení a změnu životního stylu a optimalizaci užívaných léků.

Jaké jsou přednosti ambulantní kardiovaskulární rehabilitace?

  • Pacientky a pacienti (dále jen pacienti) zůstávají ve svém obvyklém domácím a pracovním prostředí, kde mohou nově nabyté návyky rovnou uplatňovat.
  • Rodinní příslušníci mohou být zapojeni do změn životního stylu.
  • Je možný rychlý částečný nebo úplný návrat do zaměstnání.
  • Mohou být odhaleny různé možnosti zdravých aktivit v místě bydliště a jeho okolí.
  • Ulehčí se přístup k lokální pacientské skupině se srdečními obtížemi.
  • Náklady na ambulantní rehabilitaci jsou nižší než ústavní/lázeňská léčba.

Komu lze doporučit účast na ambulantních kardio-rehabilitačních programech?

Hodí se pro všechny pacienty, kteří chtějí na svém zdraví pracovat ve svém obvyklém prostředí a sami chtějí přispět k tomu, aby zabránili komplikacím a recidivě infarktu.

Při kterých onemocněních mají pacienti prospěch z programů kardiovaskulární rehabilitace?

  • při onemocnění věnčitých cév bez srdečního infarktu,
  • po srdečním infarktu,
  • po našití bypassu na koronární tepny nebo po balónkovém rozšíření věnčitých cév,
  • po operaci srdečních chlopní, aorty nebo po transplantaci srdce,
  • při srdečním selhání srdce jakožto pumpy,
  • nedokrvení tepen, ischemická choroba dolních končetin,
  • po méně závažných záchvatech mozkové mrtvice bez závažných poškození,
  • po implantaci kardioverteru-defibrilátoru,
  • po ukončení resp. v návaznosti na lázeňskou rehabilitaci,
  • pro pacienty s více kardiovaskulárními rizikovými faktory (diabetes mellitus, vysoký krevní tlak, zvýšené krevní tuky, nedostatek pohybové aktivity, kouření, stres, nadváha/obezita),
  • pro pacienty s chronickými kardiovaskulárními potížemi (s cílem zlepšení kardiovaskulární a tělesné zdatnosti a tím zároveň psychické pohody).

Jak fungují ambulantní programy?

Než pacienti začnou s tréninkovým programem, analyzují se rizikové faktory pro vznik srdečních onemocnění. K tomu se odebere krev k základním analýzám, provede se zátěžový test na bicykloergometru nebo na běhátku, aby se stanovila výkonnost a optimální tréninková zátěž.

Všechny programy obsahují pohybovou aktivitu v tělocvičně, někdy v bazénu nebo venku. Jedna tréninková jednotka trvá vždy podle stupně výkonnosti jednu až tři hodiny a je vedena vyškolenými fyzioterapeutkami a cvičitelkami. Pod vedením se jednou až dvakrát týdně pacienti učí speciální uvolňovací cviky jako je dýchací cvičení, autogenní trénink nebo svalová relaxace. Pacienti by měli mít možnost využít různých poradenských služeb, například nutričního poradenství, poradenství v odvykání kouření, a je-li potřeba i psychologické péče. Program je doplněn přednáškami ohledně kardiovaskulárních chorob a jejich léčby, kardiopulmonální resuscitace.

Po první akutní fázi onemocnění, když se pacientům navrátí výkonnost, mohou v aktivitách dlouhodobě pokračovat ve skupině pacientů s obdobnými obtížemi. Členové skupiny se vzájemně podporují a motivují při zdolávání rizikových faktorů a při utváření nového životního stylu.

Přečteno:  2110×

Vyšlo:  5. 9. 2014

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

 
© Aleš Krupička 2007–2017