Obesity News

Švýcarská zkušenost

MUDr. Marta Šimůnková

VŠTJ Medicína Praha dlouhodobě buduje v rámci Programu švýcarsko‑české spolupráce dobré vztahy k výměně zkušeností s kolegy ze země čtyřtisícovek. Na jednom z odborných setkání opakovaně zaznělo, že základním léčebným prostředkem u lidí s ischemickou chorobou srdeční (například po infarktu) je změna životního stylu, který k onemocnění vedl.

Invazivní léčebné metody (angioplastika, bypass) jsou určené k překlenutí akutního stadia, kdy je nedostatkem kyslíku za uzavřenou věnčitou tepnou ohrožena srdeční svalovina (vzniká infarkt). Po zvládnutí akutního infarktu se však musí přerušit bludný kruh životních zlozvyků, které chorobu vyvolaly. Sedavý způsob života a nezdravá strava pak ohrožují i „spravené“ srdeční cévy.

Již Obesity NEWS 2/2014 přinesly rozhovor s profesorem Hugo Sanerem, který tvrdí, že i stres je zlozvyk, kterému se lze odnaučit. Stejně tak tvrdí, že přísné celoživotní zákazy nefungují a je nutné nastavit taková pravidla životosprávy, která lze dodržovat dlouhodobě.

NENÍ TO TĚŽKÉ, TVRDÍ KARDIOLOG

Co taková změna životosprávy pro kardiaky znamená? „Není to těžké,“ tvrdí s úsměvem profesor Saner. „Znamená to více příjemného pohybu, chůze, jízdy na kole. Mnoho lidí přestane sportovat v mladé dospělosti. Když jim je čtyřicet, mnoho pracují a jezdí auty, v padesáti pak dostanou infarkt. Jde o to, aby se na své záliby z mládí rozpomněli a začali se opět hýbat. K tomu je nutné přidat i změnu stravovacích návyků. Pro kardiaky je velmi důležitá informace, že mohou jíst úplně všechno. Není třeba se zcela vzdát oblíbených nezdravých pochoutek, jen jich jíst podstatně méně.“

NEJEN DÉLKA ŽIVOTA, ALE TAKÉ JEHO KVALITA JE CÍLEM INTERVENCE

Podle studie, kterou v Česku loni provedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD, Organisation for Economic Co-operation and Development), patří česká zdravotní péče o kardiaky k nadprůměrným. To znamená, že stále méně lidí na infarkt umírá, více jich se svým onemocněním žije. Záleží na tom, jak: zda s četnými omezeními, které stav po infarktu s sebou může nést, nebo normálním způsobem života s vysokou kvalitou bez závažných omezení.

Podle výzkumů z posledních let vyplynulo, že ateroskleróza vedoucí k infarktu je proces, v němž hraje podstatnou roli zánět, který působí na cévní výstelku, ovlivňuje krevní srážlivost i autonomní nervstvo; je přítomen v aterosklerotických plátech. Léčebným cílem proto je odstranit tento zánět. Po infarktu je sice již pár minut „po dvanácté“, ale lépe pozdě, než vůbec. Jak takový zánět u kardiaka zastavit? Nejen léky, ale především životním stylem, kde na prvním místě stojí nekouření, pohyb a správné stravovací návyky.

Sedm základních pravidel

Dr. Jean-Paul Schmid

Přáním kardiologa Dr. Jeana-Paula Schmida (University Hospitals, Inselspital, Bern), který odpověděl pro čtenáře Obesity NEWS na několik dotazů, bylo spojit svou profesi se sportem, a to mu kardiorehabilitace umožňuje. Sám se věnuje cyklistice a fotbalu.

Jak u vás probíhá praktický trénink pacientů po infarktu?

Nejde o problematiku typicky švýcarskou, ale vychází ze zkušeností získaných od pacientů z celé Evropy. Ve Švýcarsku je obvyklé začít s rehabilitací hned po odeznění akutního stadia srdečního onemocnění, kdy dochází k prvnímu kontaktu nemocného s fyzioterapeutem. V první fázi dochází k časné mobilizaci, ve druhé k návratu do denního života a k přijatelné bezpečné formě cvičení, třetí fáze je trvalá rehabilitace v sekundární kardiovaskulární prevenci.

Co je předmětem tréninku, co „se vyučuje“?

Základem nácviku nového životního stylu je 7 „core components“: První je podpora změny životního stylu a edukace. Na druhém místě je ovlivnění rizikových faktorů – zanechání kouření, dieta a fyzická aktivita. Dále se jedná o péči o psychosociální zdraví a teprve na čtvrtém místě jsou léky, tedy farmakoterapie. Pátým bodem je kardioprotektivní léčba, za nímž následuje dlouhodobé sledování a průběžné hodnocení stavu nemocného.

Ve Švýcarsku je možné absolvoval kardiovaskulární rehabilitaci ambulantně nebo v rezidenčních centrech. Důležité je, aby poskytovatelé rehabilitačních a preventivních programů prošli auditem kvality a jejich služby odpovídaly standardům, které stanovila Swiss working group for cardiac rehabilitation (SAKR). Pro pacienty po infarktu je nutné zajistit profesionální a odborně vedenou rehabilitaci fyzioterapeuty, kteří mají medicínské vzdělání, kteří dovedou typ a intenzitu cvičení přizpůsobit konkrétnímu pacientovi podle doporučení kardiologa. Cílem je pak nejen snížení rizikových faktorů, ale i zlepšení kvality života.

Které sportovní aktivity byste doporučil těm, co s rehabilitací začínají?

Záleží na jejich kondici, zdravotním stavu a zálibě. Nemá význam nutit pacientovi pohyb, který ho nebaví. Cyklistika je vhodný sport stejně jako například nordic-walking. Sám osobně považuji cvičení za nejdůležitější složku kardiovaskulární rehabilitace, protože má ochranný vliv na celý životní styl. Pohyb ovlivní psychiku, vyžaduje pravidelné zdravé stravování, vede k nekouření.

Mohl byste poradit kolegům, jak motivovat pacienta ke cvičení?

V první řadě je nutné s nemocným o nezbytnosti pohybu mluvit, zeptat se jej na jeho sportovní anamnézu. Pak je nutné společně najít čas ke cvičení. Je lépe najít příležitost k pohybu v rámci každodenních aktivit, jezdit v hezkém počasí do zaměstnání na kole, třeba jen dvakrát týdně, nebo chodit pěšky kdykoli je k tomu příležitost. Další možností je najít si pro cvičení společnost v rámci sportovního klubu.

Měl jste příležitost navštívit některé z českých kardiologických pracovišť?

Bohužel nikoli, viděl jsem jen centrum doktora Matoulka. Oceňuji jeho velmi profesionální přístup k pacientům, a to i z pohledu kardiologa. Všichni odborníci na tomto pracovišti mají velmi dobré znalosti a k pacientům přistupují individuálně na základě zjištěného zdravotního stavu.

Přečteno:  1809×

Vyšlo:  5. 9. 2014

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

 
© Aleš Krupička 2007–2018