Obesity News
Konference Čas pro zdraví
Potravinová alergie
Foto: shutterstock.com

Potravinová alergie

MUDr. Marta Šimůnková

Stalo se hitem svádět obezitu na potravinovou alergii. Neexistuje jediný důkaz, že alergie na jakoukoli potravinu vyvolává hmotnostní přírůstek, spíše naopak.

Na všechno, s výjimkou destilované vody, může vzniknout přecitlivělost – alergie. Jde o přehnanou reakci imunitního zánětu na podnět, na který by reagovat vůbec neměl, na běžnou látku z vnějšího prostředí. Zhruba 40 % lidí má vrozený sklon k rozvoji alergií, ale ne u všech se za život projeví. Potravinovou alergií trpí 2–4 % středoevropské populace, u dětí do 3 let je počet dvojnásobný – tedy 8 %.

Alergie na mouku

Typickým příkladem potravinové alergie je celiakie, tedy alergie na lepek. Kromě bouřlivého průběhu – těžkých průjmů a po zavedení mouky do jídelníčku kojence – mohou být projevy alergie velmi nenápadné – mírné neprospívání, event. vyrážka. Děti i dospělí bývají náchylní k infekcím, trpí bolestmi hlavy, nedostatkem některých vitaminů. Avšak nejzávažnější změny působí chronický zánět střevní sliznice, který přetěžuje imunitní systém. Důsledkem mohou být další onemocnění, např. autoimunitní zánět štítné žlázy, chudokrevnost, některé zhoubné nádory, diabetes (1. typu) a mnoho dalších.

Po kontaktu s látkou, tedy v případě potravinové alergie s vložením do úst, pozřením i v průběhu trávení, dochází k reakci různé intenzity. U té nejprudší – anafylaktického šoku – je ohrožen život, ale častěji jde o mírnější projevy – kožní (vyrážka, kopřivka), zažívací obtíže (pálení úst, nevolnost, bolesti břicha, nadýmání, průjem) a dýchací (dušnost, rýma). Může se také objevit bolest hlavy, bušení srdce, únava i otoky. Příznaky mohou propuknout okamžitě, ale i s odstupem několika dnů. Existují i případy, kdy alergie spustí zánět (např. ve střevech), který nějakou dobu probíhá bez příznaků a projeví se až po určité době trvání.

Ke známým potravinovým alergenům patří ořechy, mák, mořské ryby, korýši, citrusové plody, kiwi, med, čokoláda, ale může jít o běžné potraviny, jako jsou bílkovina kravského mléka, vajíčka nebo část obilnin – lepek.

Někdy se pozná alergen brzy, jindy jde o případ téměř detektivní. Léčbu lze snadno stanovit, ale hůře uskutečnit – spočívá v přísném vyloučení dané potraviny z jídelníčku.

V mnoha případech je déletrvající kontakt střevní sliznice s alergenem, který nemusí vyvolávat alarmující příznaky, příčinou chronického zánětu střevní sliznice, porušeného vstřebávání živin, a tím dochází spíše k hubnutí a nedostatku důležitých látek.

ALERGIE VERSUS NESNÁŠENLIVOST

Mnoho dospělých si myslí, že jsou alergičtí na určitou potravinu, ale nemusí tomu tak být. Může se jednat o nesnášenlivost v důsledku chybění nebo nedostatku určitého enzymu ke štěpení složitých molekul potravy. Příkladem je nesnášenlivost laktózy, tedy mléčného cukru. Při tomto onemocnění chybí ve střevě β-galaktosidáza a laktóza tedy není rozštěpena na jednoduché cukry (glukózu a galaktózu) a vstřebána, ale zůstává ve střevě. Postupuje do tlustého střeva, nasává vodu z těla, účinkem probiotických střevních bakterií dochází ke kvašení. Klinickým projevem je pak průjem, bolesti břicha, u dětí neprospívání. Nesnášenlivost laktózy může odeznít, tvorba enzymu začne později. Někteří pacienti malé množství mléka snášejí.

PROČ MÁME TOLIK ALERGIÍ?

V loňském roce (2013) byla uveřejněna hypotéza o snížené diverzifikaci živočišných a rostlinných druhů, včetně mikroorganismů – mikrobioty. V důsledku civilizačních, průmyslových, klimatických a dalších změn dochází k úbytku druhů, čímž zanikají i mikrobiální kmeny. Naprostá většina bakterií je „přátelských“, jen několik z nich vyvolává nemoci. V našem těle jsou přítomny až 3 kg bakterií (1,8–2 kg ve střevech, ostatní v plicích, na kůži a na sliznicích). S mikroorganismy se člověk setkává už v děloze a při porodu a dostává základní probiotické kmeny s prvními doušky mateřského mléka – kolostra. Tyto „přátelské“ bakterie „od maminky“ fungují jako „trenéři“ imunitního systému, učí jej rozlišovat nebezpečné od bezpečného. V prvních měsících života existuje jakýsi stav imunologické tolerance – vyzrávání imunitního systému. V této době se dítě musí setkat s mnoha „přátelskými“ bakteriálními kmeny, aby jeho organismus nereagoval přehnaně na látky, které mu neškodí, ale jen na choroboplodné bakterie a viry, toxiny a škodliviny. Úbytek mikrobioty se významně podílí na vzestupu výskytu alergií. Předchůdcem této hypotézy byla tzv. hygienická teorie, kdy se z alergií obviňovala „přílišná čistota“ moderních domácností, tedy nedostatek bakterií, které by imunitní systém „trénovaly“.

Další příčinou rozvoje alergií je znečištění zevního prostředí průmyslovými exhalacemi, které vyvolávají tzv. epigenetické změny (na geny se navážou určité chemické látky, které mění samotné projevy – exprese genů). Tyto změny se dávají do souvislosti se vzestupem výskytu astmatu i potravinových alergií. Změny jsou dědičné pro další generace.

Přečteno:  3642×

Vyšlo:  17. 4. 2014

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl, Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2018