Obesity News
Potraviny a glykemický index
Foto: shutterstock.com

Potraviny a glykemický index

Bc. Martina Daňková

Nedávno mi na prohlídce u doktora byla zjištěna mírná cukrovka. Léky ani inzulin jsem zatím nedostala, jen mám omezit cukry, živočišné tuky (a kalorie). Pan doktor mi doporučil, že mám jíst potraviny s nízkým glykemickým indexem, ale já se v tom ztrácím. Co konkrétně mám a nemám jíst, když chci dodržet doporučení?

Každá potravina obsahující sacharidy, má určitý glykemický index (GI). Velice zjednodušeně lze říct, ze glykemický index udává rychlost vstřebávání glukózy (cukru) obsažené v potravině a následného vzestupu glykémie (hladiny cukru v krvi) po snědení dané potraviny. Čím vyšší bude hodnota GI u potraviny, tím rychleji a strměji poroste glykémie (stejně rychle bude i klesat, což se projeví rychlým nástupem hladu), a naopak.

Potraviny obsahující sacharidy dělíme na potraviny s nízkým (< 55), středním (56–69) a vysokým (> 70) glykemickým indexem. Objevují se mnohé diety, které nabádají ke konzumaci pouze potravin s nízkým glykemickým indexem. Samotný glykemický index sám o sobě však nic neříká. Vždy záleží na celkovém obsahu sacharidů v porci, kterou obvykle konzumujeme (tzv. glykemická nálož) a na mnoha dalších faktorech. Úskalím glykemického indexu je jeho složité užívaní v praxi, nedostatečná znalost jeho hodnoty u většiny potravin a opomíjení skutečností, které glykemický index ovlivňují.

Základním pilířem jídelníčku diabetika 2. typu, ale i zdravých osob je pestrost a přiměřenost v porcích. Více než na glykemickém indexu potraviny záleží na množství sacharidů a tuků a zejména celkové energii přijaté za den. Řídit se pouze hodnotami glykemického indexu by mohlo být zrádné.

Nízký glykemický index totiž vždy neznamená, že jde o zdravou potravinu. Budeme-li například pravidelně jíst pražené arašídy s vysokým obsahem tuku a soli, jejich nízký glykemický index nás před nárůstem hmotnosti neuchrání. Naopak ovoce, často neprávem haněné skrze jeho vyšší glykemický index, by pro vysoký obsah cenné vlákniny, vitaminů a minerálních látek mělo být denní složkou stravy diabetiků i zdravých osob.

Je dobré znát přibližné množství sacharidů v jednotlivých potravinách, současně ale uvažovat nad vším, co může glykemický index ovlivňovat – snižovat či zvyšovat:

  • obsah vlákniny (zpomaluje vyprazdňování žaludku, a tím i vstřebávaní),
  • teplota skladování potravin,
  • technologické postupy přípravy pokrmu (rozdílný GI vzestupně: u vařených brambor, bramborové kaše, pečených brambor ve slupce),
  • délka a složení řetězce sacharidů (rozdílná dostupnost enzymatickému trávení),
  • forma konzumovaných sacharidů (rozdílný GI vzestupně: kusové ovoce, pyré, džus),
  • současná konzumace tuků a bílkovin (snižují GI sacharidových potravin),
  • vliv má dokonce i předchozí zkonzumované jídlo, teplota skladování či aktuální zdravotní stav.

Přestože se názory na problematiku glykemického indexu velmi liší, jedno je jisté. Je-li náš jídelníček složen převážně z ovoce a zeleniny, neslazených mléčných výrobků, obilovin a výrobků z nich (např. chléb, celozrnné pečivo, těstoviny, rýže), luštěnin, masa a ryb a omezujeme-li sladkosti, jemné a trvanlivé pečivo, doslazované müsli a různé druhy sucharů, bude náš jídelníček odpovídat zásadám zdravého stravování a nemusíme se bát, že by glykemický index naší stravy byl vysoký.

Přečteno:  4032×

Vyšlo:  20. 3. 2014

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Strava, Tipy

 
© Aleš Krupička 2007–2018