Obesity News
Nekouřit – to je to správné
Foto: shutterstock.com

Nekouřit – to je to správné

Doc. MUDr. Věra Adámková, CSc.

Každý z nás má nějakou slabůstku. Někdo si nemůže odříci poležení, někdo si dopřává více jídla, než by bylo optimální, a bohužel zhruba 30 % dospělých a 28 % dospívajících ve věku 15–19 let kouří. Přes všechny edukace, přes jasně podložené alarmující skutečnosti o škodlivosti kouření pro lidský organismus zůstává procento kuřáků stále takto vysoké.

V současné době kouří průměrný kuřák 12 ± 6 cigaret denně, takže k žádnému zásadnímu zlepšení zatím nedochází. Muži začínají stále kouřit před dosažením 20. roku věku a ženy asi o 2–3 roky později. Naše původní domněnky, že k takto brzkému začátku kouření u mužů vedla povinná vojenská služba, se ukázaly jako mylné, protože v současné době již tento fenomén není důležitý. Kouření je jedním z nejpreventabilnějších faktorů vůbec, protože pacienti, kteří po překonání akutního infarktu myokardu přestali kouřit, mají po třech letech kuřácké abstinence prakticky stejné kardiovaskulární riziko jako lidé, kteří nekouřili.

PREVENCE

I u kouření platí, že nejlepší prevence je kouřit vůbec nezačít. Je třeba připomenout negativní efekt pasivního kouření, protože mnohdy s pocitem, abychom nebyli považováni za nelidy, zhoršujeme sami sobě pracovní prostředí tím, že dovolujeme kouřit ostatním. I pasivní kuřáci mají mnohonásobně vyšší riziko komplikací kouření. V nekuřáckém prostředí by měly pobývat jistě těhotné ženy, děti a nejlépe všichni.

Pro efektivitu prevence je třeba určit kuřáky skutečně závislé na tabáku (probíhají studie, které zkoumají možné genetické vztahy), protože těmto lidem musíme věnovat velkou pozornost a musíme u nich kouření začít razantně a komplexně ovlivňovat.

Do týmu Center pro závislé na tabáku by vedle proškolených lékařů a sester měli patřit psychologové. Někdy je nejobtížnější odhalit důvod, proč nekouřit, který by byl pro daného jedince dostatečně pádný. Kuřáci o dopadech kouření většinou dobře vědí, ale touha po cigaretě přebije všechny objektivní skutečnosti.

ZÁVISLOST NA TABÁKU

Jak poznáme kuřáka, který bude s největší pravděpodobností závislý na tabáku?

Jsou to lidé, kteří mají silnou chuť si zapálit cigaretu, kouří většinou výrazně více než 10 cigaret denně, kouří často i v posteli, delší doba (individuální) bez cigarety je pro ně prakticky utrpením. Třeba i mnohokrát zkusili přestat kouřit, ale bohužel bez úspěchu.

Jestliže vynechají cigaretu, dostavují se u nich rychle abstinenční příznaky, jako podrážděnost, poruchy spánku, nevýkonnost, trávicí obtíže, napětí, nenálada, někdy upadají do depresivních stavů, které jsou důvodem vyhledání odborné psychologické nebo psychiatrické péče. Tito závislí kouří bez ohledu na další přítomné osoby (s dětmi na procházce), cigaretu musejí mít stále zapálenou apod.

CENTRA PRO ZÁVISLÉ NA TABÁKU

Odbornou komplexní léčbu poskytují kuřákům Centra pro závislé na tabáku. V těchto Centrech pracují speciálně vyškolení lékaři, sestry, v mnohých klinický psycholog, nutriční terapeut.

Komplexnost týmu zaručuje také komplexní péči. Nutriční terapeut radí kuřákům, jak vyladit jídelníček, protože často se stává, že kuřáci zvyklí na „něco“ v ruce, nahrazují cigaretu jídlem a tvrdí, že přibrali, protože nekouří. Většinou najdeme změnu stravovacího režimu, kterou pomůžeme napravit. Centra tedy zajišťují nejenom edukaci, osvětu a nefarmakologická doporučení, ale také vedou farmakoterapii kuřáka. Přípravky, které obsahují nikotin, považujeme opravdu pouze za přechodnou pomoc, za jakési „berličky“, aby kuřák spíše odvykl cigaretě v ruce. V současné době je nejúčinnějším lékem vareniklin, který je částečným agonistou nikotinových receptorů v mozku. Vareniklin obsadí v mozku receptory, které by jinak obsadil nikotin, dojde k uvolnění dopaminu, kterému se také říká hormon štěstí, a kuřák tak nepotřebuje navodit svůj dobrý pocit cigaretou.

RIZIKA KOUŘENÍ

O tom, že kouření výrazně zvyšuje rizika onemocnění kardiovaskulárního systému, bylo popsáno tisíce stránek, vytištěno mnoho odborných publikací. Kouření jasně zvyšuje také výskyt zhoubných nádorů, zhoršuje onemocnění dýchacích cest (chronickou obstrukční plicní nemoc, bronchiální astma). Zplodiny tabáku (kouř) jsou také velmi častou příčinou alergických obtíží a zcela jednoznačně zvyšují riziko poškození dítěte u těhotných žen (i pasivních kuřaček). Pro negativní vliv kouření mají kuřáci vyšší výskyt chorob cév dolních končetin, trávicí obtíže a řadu dermatologických problémů.

U kuřaček se dostavuje dříve osteoporóza, již v mladším věku se snižuje elasticita kůže a objevují se flebektazie – „žilky“ (příkladně v obličeji).

U mužů-kuřáků se objevuje častěji erektilní dysfunkce, která může být prvním projevem aterosklerotického procesu.

NEKOUŘIT

Jestliže kuřák odolá chuti na cigaretu a přestane kouřit a nejsou u něj přítomny jiné chorobné stavy, obvykle se do 20 minut tepová frekvence vrací k normálu. Hladina nikotinu v krvi se snižuje na polovinu asi za osm hodin, stejně tak klesá množství oxidu uhelnatého, který se váže v krvi na krevní barvivo. Po uplynutí 24 hodin od vykouření poslední cigarety již nejsme schopni běžnými analyzátory oxid uhelnatý detekovat. Již po třech měsících nekouření jsou i jasné známky zlepšení funkce dýchacího systému.

VÝŽIVA KUŘÁKŮ

Výživou kuřáků se zabývalo již mnoho autorů a ve většině prací je potvrzen dostatečný příjem energie, ale neuspokojivá konzumace vlákniny, vitaminů, vápníku a bílkovin.

Nižší energetický příjem, méně sacharidů a vyšší konzumace vitaminu C u kuřáků jsou příznivým ukazatelem; bohužel nedostatečný příjem vlákniny ve spojení s rizikem kouření může být přídatným negativním faktorem pro vyšší výskyt kolorektálního karcinomu u kuřáků.

Zanechání kouření snižuje riziko kardiovaskulárních chorob o 40 %. Proč tedy nepřestat?

Přečteno:  2477×

Vyšlo:  29. 1. 2014

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl, Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2017