Obesity News
Dá se v parném létě vůbec hýbat?

Dá se v parném létě vůbec hýbat?

Mgr. Renata Větrovská

Tak je tu zase léto, a opravdu pořádné. Slunce praží o sto šest a podle předpovědi meteorologů tomu nebude jinak přes celé prázdniny. Stačí, abychom vyšli ven, a ihned jsme celí propocení a hledáme nejbližší stinný kout, kde bychom si od sluníčka na chvíli odpočinuli. Dá se v tomto vedru ještě vůbec hýbat? Nebo dokonce provozovat nějakou cílenou sportovní aktivitu? Poradíme Vám pár typů, jak sportovat, i když je opravdu horký letní den.

Jednou z možných variant, jak se vyhnout sportování v horku, je schovat se před sluncem do klimatizovaného fitcentra, které zajišťuje relativně stálou teplotu po celý rok (ale pozor - velký rozdíl teplot mezi venkovním a vnitřním prostředím může být jedním z příčin nachlazení v horkém létě). Avšak jen málo fitcenter je klimatizováno tak dobře, že při jeho návštěvě nepocítíte vzrůst teploty. Naopak – ve většině cvičebních sálů a tělocvičen je horko znát velmi dobře. Nemáte-li tedy za rohem perfektně klimatizované fitcentrum, je lepší dát přednostaktivitám v přírodě. V každém případě je nutné dodržovat několik zásad.

Pijte, pijte, pijte

Ať již budete cvičit venku nebo v tělocvičně, v žádném případě nepodceňujte pitný režim. Těloběhem zátěže reguluje vnitřní teplotu pocením. To je jedním ze znaků intenzity zátěže. Vodu, kterou vydáme pocením, je nutné průběžně doplňovat. V tomto směru bychom neměli čekat na pocit žízně, ale pít v dostatečném časovém předstihu před zamýšlenou činností, během pohybové aktivity i po jejím ukončení. Ideální je neperlivá voda pokojové teploty. Odborníci doporučují vypít dvě až tři sklenice vody (asi 400 ml) dvě hodiny před plánovanou pohybovou aktivitou, dalších asi 200 ml těsně před cvičením, během něj je vhodné vypít sklenici tekutiny každých 20 minut cvičení. Po ukončení pohybové aktivity se doporučuje vypít půl litru až litr tekutiny a poté pít podle pocitu žízně.

Nedostatek tekutin může mít fatální následky

Nedostatek tekutin, zvláště v horkém počasí, vede k dehydrataci a následně k přehřátí organismu, a to i u osob zdravých a výkonných. Prvním příznakem přehřátí mohou být křeče svalů, které jsou také znakem nedostatku některých potřebných minerálů. Již to je varovný signál, který by měl cvičícího upozornit, že je potřeba zanechat dané činnosti, najít chladnější místo a doplnit ztracené tekutiny, popřípadě minerály. Jestliže horko podceníme, mohou se objevit další varovné symptomy jako např. bolesti hlavy, pocit slabosti, stavy nevolnosti, závratě, velmi zrychlený tep, nepřiměřená únava a bolest svalů. V tomto případě je už opravdu nutné být na pozoru, protože to už demonstruje závažnější vychýlení stálosti vnitřního prostředí a může signalizovat život ohrožující situaci. Je nutné zastavit pohybovou činnost a dostat se co nejrychleji do rukou lékařů.

Nezapoměňte, že čím je teplota okolí vyšší a její trvání delší, tím nabývá na významu i cílené doplňování minerálů. S pitím minerálek, zvláště těch s větším obsahem sodíku, však opatrně (viz Obesity NEWS 6/2007). Káva a alkohol nejsou v žádném případě v horkém prostředí správnou volbou. Naopak vhodné jsou iontové sportovní nápoje, kterých jek dostání velké množství druhů a jsou při delších a vyšších fyzických výkonech v teplém prostředí téměř nezbytné.

Zvolte vhodný čas

Zvolte si pro svou pohybovou aktivitu hodiny, kdy slunce nemá takovou sílu, tj. časně ráno nebo později večer. V žádném případě není vhodné se fyzicky namáhat v nejvíce horkých hodinách od 11 do 15 hodin.

Správně se oblékněte a upravte

Oblečení by mělo být lehké a vzdušné, mělo by nás chránit před slunečními paprsky a přitom odvádět pot tak, aby se organismus nepřehříval. Trh nabízí řadu speciálního sportovního oblečení a výrobci se předhánějí v novinkách. Řada z nich je pochopitelně jen reklamního charakteru. Stále se objevují nové materiály a technologie s cílem zajistit co největší odolnost a dobrou snášenlivost na těle, udržování tepelné pohody a lehkost oblečení. Výhodou těchto speciálně vytvořených umělých vláken je, že nezadržují vodu a jsou rezistentní vůči plísním a mikroorganismům, nedráždí pokožku. Vhorkém letním počasí je výhodná kombinace dvou vrstev: tzn. první vrstva – spodní prádlo z funkčních materiálů, které odvádí pot, a druhá vrstva z materiálů přírodních – nejčastěji bavlněných. Bavlna dobře saje vodu, a ta se z ní snáze odpařuje.

Ideální jsou trenýrky nebo šortky, nátělník či tričko s krátkým rukávem. Důležité je nepodcenit ponožky. Opět jsou vhodné ponožky bavlněné nebo bavlna v kombinaci se speciálními vlákny. Sportování bez ponožek je krajně nevhodné a například pro diabetiky i velmi nebezpečné. V horkých letních dnech postačí ponožky krátké, které nepřikrývají kotník. Nezapomeňte se chránit před sluncem čepicí skšiltem a kvalitními slunečními brýlemi. V horkých letních dnech je nutné dbát zvýšeně na hygienu. Dlouhé vlasy si stáhněte do culíku, nenoste na cvičení make up, odložte hodinky a další šperky. Vaše kůže potřebuje také dýchat.

Ochlaďte se ve vodě

Jednou z možností, jak si zasportovat, když už je venku opravdu vedro k nevydržení, je skočit do vody a nahradit některý ze suchých tréninkových programů cvičením ve vodě. Je samozřejmé, že by se nemělo jednat přímo o "skok" v pravém slova smyslu. Nezapomeňte se před vstupem do vody osmělit a z horkého prostředí vstoupit do vody pomalu a postupně. Před spálením pokožky se chraňte krémy s ochranným UV faktorem.

Najděte si stinné místo a uberte tempo

Pokud se rozhodnete jít si zasportovat ven, pokuste se najít místo, kde není takové horko např. stinný parčík či lesopark. Vparném počasí je vhodné zvolit spíše klidnější tempo. Srdce i krevní oběh již samy o sobě pracují mnohem intenzivněji. Samozřejmě i zde platí: řiďte se dle vašich subjektivních pocitů. V každém případě při teplotách vyšších jak 30 stupňů Celsia se zvýšené aktivitě spíše vyhněte a počkejte si třeba na chladnější večer či ráno.

Mějte také na paměti, že teplé počasí je jiné v městské zástavbě než ve volné přírodě. V dusném a smogem zamořeném prostředí měst je při fyzické aktivitě a nedostatku pitného režimu poškození organismu v důsledku tepelného přehřátí pravděpodobnější než v přírodě na čerstvém vzduchu.

Přečteno:  9141×

Vyšlo:  9. 6. 2007

Poslat článek: e-mailem

Článek je v kategoriích: Cvičení

 
© Aleš Krupička 2007–2018