Obesity News
Cholesterol a kardiovaskulární riziko
Foto: shutterstock.com

Cholesterol a kardiovaskulární riziko

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

Onemocnění srdce a cév způsobuje proces nazývaný ateroskleróza. Ateroskleróza je onemocnění cév, ke kterému dochází nejčastěji při zvýšené koncentraci cholesterolu. Cholesterol se ukládá ve stěnách cév, čímž dochází k jejich tuhnutí a ztluštění. Stěny cév jsou nejenom silnější v důsledku nahromaděného cholesterolu, ale navíc je jejich stěna uvnitř nerovná – vznikají tzv. aterosklerotické pláty.

V místě aterosklerotických plátů dochází k zúžení průsvitu cév a ke zhoršenému průtoku krve cévami. Tento typický obrázek můžeme vidět například na cévách zásobujících srdce, mozek nebo dolní končetiny. Nebezpečí vzniku aterosklerotických plátů spočívá v tom, že je jejich povrch nerovný, má jiné vlastnosti než zdravá cévní stěna a snáze se zde usazují krevní destičky. Tak může vzniknout trombus neboli krevní zátka. V praxi se pak tento problém projeví jako infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.

Rizikové faktory aterosklerózy

  • zvýšená koncentrace cholesterolu
  • kouření
  • diabetes 2. typu
  • vysoký krevní tlak
  • obezita a nízká pohybová aktivita
  • Dalšími významnými rizikovými faktory jsou cukrovka (diabetes mellitus), vysoký krevní tlak, obezita a nízká pohybová aktivita. Samostatným a jedním z nejvýznamnějších „urychlovačů“ procesu aterogeneze je kouření. Dalším rizikem pro postižené cévy je uvolnění části aterosklerotického plátu. Ta poté putuje krevním řečištěm a zastaví se v místě, kde již nemůže dál pokračovat vzhledem k malému průměru cévy, kterou zcela uzavře. Tak nejčastěji vzniká cévní mozková příhoda, eventuálně akutní uzávěr tepen dolních končetin. I v této akutní fázi si medicína ví rady. Pomocí tzv. katetrizace je možné ošetřit některá zúžená místa mechanickým rozšířením nebo vsunutím samorozpínací trubičky (nazývané stent). Tato metoda je ovšem velmi nákladná. A samozřejmě je nezodpovědné pouze „čekat“ na akutní projevy aterosklerózy (infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu, ischemickou chorobu dolních končetin apod.). Mnohem lepším řešením je přijetí jistých preventivních opatření.

    Výše uvedené faktory můžeme ovlivnit sami. Musíme však mít na paměti, že existují také okolnosti, které ovlivnit nedokážeme. Jsou jimi především věk, genetická vloha (pozná se orientačně podle výskytu kardiovaskulárních onemocnění v rodině) a pohlaví (muži jsou více ohroženi než ženy, avšak v menopauze se riziko u žen zvyšuje).

    Znáte svoji koncentraci tuků v krvi?

    Při vyšších koncentracích HDL cholesterolu můžete mít i mírně vyšší hodnoty celkového cholesterolu. Naopak při velmi nízkých hodnotách HDL cholesterolu může i hraniční koncentrace celkového cholesterolu při zvýšené koncentraci LDL cholesterolu znamenat vyšší riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění.

    Koncentrace tuků je významným rizikovým faktorem pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Pokud se v rodině vyskytují onemocnění jako infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo cukrovka, měli bychom sami preventivně znát svoje hodnoty cholesterolu, protože jedině tak je možné včas zahájit léčbu a předcházet výše uvedeným onemocněním.

    Vždy je nutné začít s nefarmakologickými opatřeními, ale pokud jsou rizika vysoká nebo přetrvávají i po několikaměsíčním úsilí „bez léků“, bude pravděpodobně třeba zahájit léčbu moderními léky, které jsou v současné době k dispozici.

    Jak snížit koncentraci cholesterolu v krvi

    Základními opatřeními pro snížení koncentrací tuků v krvi – jak cholesterolu, tak triglyceridů – jsou vhodná strava a pohybová aktivita.

    Pohybová aktivita

    Aby měla pohybová aktivita vliv na koncentraci cholesterolu a triglyceridů v krvi, je třeba dodržovat některá pravidla. V tomto případě je velmi důležité, jak dlouho a jak často pohyb vykonáváte. Pohybové aktivitě byste se měli věnovat 3–4krát týdně (můžete samozřejmě i denně) minimálně po dobu 40–50 minut. Intenzita pohybové činnosti by měla být střední (svižná chůze, jízda na kole apod.), zátěž kontinuální, bez odpočinku. Zvláště zpočátku můžete mít s dodržováním doby trvání pohybu problémy. Doporučujeme začít klidně s 15–20 minutami a každý týden přidávat přibližně 5 minut. Optimální účinek se sice dostaví až za delší dobu (asi za měsíc), ale na druhou stranu se vyvarujete potížím, které se dostavují při náhlém zatížení organismu (bolesti svalů a kloubů, celková únava). K očekávanému poklesu koncentrací celkového cholesterolu, triglyceridů, LDL cholesterolu a především i mírnému zvýšení hodnoty HDL cholesterolu dochází až po třech měsících tréninku. Snížením koncentrace tuků v krvi se riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění změní ve prospěch zdraví.

    Tuky jako součást stravy

    Pohybové aktivitě se věnujte 3–4krát týdně minimálně po dobu 40–50 minut.

    Tuky patří, společně s bílkovinami a sacharidy, mezi hlavní živiny. V organismu plní řadu důležitých funkcí: jsou nezbytné pro tvorbu buněčných membrán, vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K), jsou nosiči vůně a textury pokrmu, prodlužují dobu vyprazdňování žaludku a jsou důležité pro regulaci tělesné teploty. Tuky jsou také zdrojem esenciálních mastných kyselin.

    Živočišné tuky (máslo, sádlo, lůj) jsou z hlediska svého složení nevýhodné a jejich nadměrný příjem se dává do souvislosti se vznikem srdečně‑cévních onemocnění.
    Nadměrná spotřeba tuků je však jednou z příčin vzniku dyslipidémií a obezity a také se dává do souvislosti se vznikem některých typů nádorů v dospělosti (např. prsu, dělohy, prostaty a tlustého střeva). Tuky mají ze všech základních živin nejvyšší energetickou hodnotu (1 g tuku poskytne energii 38 kJ), ale malou schopnost zasytit. To znamená, že k pocitu nasycení je třeba zkonzumovat větší množství tuků v porovnání s bílkovinami nebo sacharidy. Tuky jsou však velmi oblíbené, protože dodávají pokrmům jemnost a zlepšují senzorickou texturu (konzistenci) potravin.

    Živočišné tuky (máslo, sádlo, lůj) jsou z hlediska svého složení nevýhodné a jejich nadměrný příjem se dává do souvislosti se vznikem srdečně-cévních onemocnění. Naproti tomu rostlinné tuky (oleje) jsou díky svému složení zdravější a navíc neobsahují cholesterol. Ale pozor: po stránce energetické jsou rostlinné i živočišné tuky srovnatelné.

    Tuky se v potravinách vyskytují ve dvou formách, a to jako tuky zjevné (oleje, máslo, sádlo, lůj) a tuky skryté (v tučných sýrech, plnotučných mléčných výrobcích, masu, uzeninách, sušenkách).

    Tuky by měly zajišťovat 20–30 % celkového energetického příjmu, např. při příjmu 6 000 kJ to znamená 31–47 g tuku.

    Sledujte proto informace uvedené na obalech výrobků, především procento tuku v sušině, složení živin a energetickou hodnotu.

    Zásady diety s omezeným obsahem tuku

    Masné výrobky: Preferujte kuřecí, krůtí, rybí (15 až 20 dkg na porci), hovězí a vepřové maso (jen libové a porce do 10 dkg). Drůbeží maso jezte bez kůže a odstraňujte viditelný tuk. Rybí maso zařazujte do jídelníčku alespoň třikrát týdně – obsahuje málo tuků a hodně bílkovin. Pozor na ryby v oleji; z hlediska energetické hodnoty jsou výhodnější ryby ve vlastní šťávě. Uzeniny a ostatní masné výrobky jezte pouze výjimečně – jsou zdrojem skrytého tuku. Např. 100 g turistického salámu obsahuje 1 700 kJ a 37 g tuku, což je víc než polovina celkové doporučené denní dávky tuku. Vhodnější variantou je drůbeží a vepřová šunka nebo šunkový salám.

    Cholesterol a kardiovaskulární rizikoMléčné výrobky: Mléčné výrobky jsou výborným zdrojem bílkovin a vápníku (mléko, tvarohy, jogurty, jogurtové nápoje, kefíry, podmáslí apod.). Dávejte přednost nízkotučným nebo polotučným mléčným výrobkům (do 3 % tuku), používejte nízkotučné nebo odstředěné mléko. Vyhýbejte se plnotučnému mléku, smetanovým mléčným výrobkům, smetaně, šlehačce a tučným sýrům. Vybírejte nízkotučné sýry do 30 % tuku v sušině. Vhodný je např. tvarohový sýr typu cottage, nízkotučné tvarohové pomazánky, eidamský sýr s 25–30 % tuku v sušině nebo Madeland light, Tylžský sýr či Olomoucké tvarůžky. Na mazání používejte tvarohové pomazánky nebo rostlinné tuky (např. Flora light, Perla Tip). Nepoužívejte majonézu, nahraďte ji bílým jogurtem. K dochucení využijte koření, bylinky, hořčici, popř. kečup. Vzhledem ke značnému množství skrytého tuku se raději vyhýbejte máslovým dortům, smetanové zmrzlině, plněným sušenkám, koblihám, buchtám a tučnému pečivu. Vhodnější variantou jsou dezerty na bázi ovoce a tvarohu, zkusit můžete pudink nebo kvalitní čokoládu s vysokým obsahem kakaa.

    Úprava pokrmů: Vhodnou tepelnou úpravou je vaření, dušení a grilování. Smažení nebo fritování je vzhledem k velkému množství tuku nevhodné. Na přípravu jídel používejte minimální množství tuku – skvěle poslouží teflonové nádobí nebo fólie umožňující tepelnou úpravu pokrmů bez přidání tuku. Do hotového jídla již nepřidávejte žádný tuk.

    Léky na snížení koncentrace cholesterolu

    V současné době již máme k dispozici dostatek léků, které snižují koncentraci cholesterolu v krvi. Protože dnes víme, že většina cholesterolu se v organismu tvoří, základním lékem jsou látky, které zabraňují jeho tvorbě – statiny. Ukazuje se, že tyto léky snižují koncentraci cholesterolu i nezávisle na dodržování diety. Pokud tyto léky nestačí, používáme moderní léky, které zabraňují vstřebávání cholesterolu – ezetimiby. Tím ovlivníme přibližně 20 % stravy.

    Dejte pozor na doplňky stravy, které slibují snížení hodnoty cholesterolu. Většinou nejsou podloženy klinickými daty nebo jsou založeny na vyšším obsahu „zdravých“ tuků, čímž mají zlepšit tzv. lipidový profil v krvi. Pokud však současně jíte nadbytek těch nezdravých tuků a nehýbete se, účinek je minimální či spíše žádný.

    Tlukot srdce Další zajímavé informace
    najdete na internetové adrese
    www.tlukotsrdce.cz.

    Přečteno:  4499×

    Vyšlo:  19. 6. 2013

    Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

    Poslat článek: e-mailem

    Hodnocení:  12345

    Článek je v kategoriích: Přidružená onemocnění, Kardiovaskulární

     
    © Aleš Krupička 2007–2018