Obesity News
Na jednom kilogramu nám nezáleží
Foto: shutterstock.com

Na jednom kilogramu nám nezáleží

MUDr. Marta Šimůnková

Obezita, infarkt a mozkové příhody se často vnímají jako spojené nádoby. O tom, jak vlastně nadbytečné kilogramy souvisejí se srdečně‑cévními onemocněními, jsme si povídali s doc. MUDr. Věrou Adámkovou, CSc., přednostkou Pracoviště preventivní kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze.

Jak ovlivňuje obezita výskyt srdečně-cévních onemocnění?

Chronická ischemická choroba srdeční je způsobována řadou faktorů, z nichž některé jsou ovlivnitelné. Patří k nim i tělesná hmotnost, ale nelze přeceňovat možnost ovlivnění celkového rizika. Je třeba si uvědomit, že to, čemu říkáme optimální index tělesné hmotnosti (BMI), bylo dáno konsenzuálně. To znamená, že na základě metaanalýz studií se hodnotily soubory nemocných a s ohledem na vývoj jejich onemocnění se ukázalo, že lidé s BMI do 25 kg/m2 mají nejméně závažných komplikací. Jde tedy o statistickou hodnotu platnou pro celou populaci, ale nikoli pro jednotlivce. To, co však lékaři nevidí rádi, ať už ve vztahu k ischemické chorobě srdeční, či k jiným onemocněním, je náhlá změna hmotnosti.

doc. MUDr. Věra Adámková, CSc.

Můžete uvést příklad?

Je známo, že náhlý vzestup tělesné hmotnosti, především u mladých mužů, několikanásobně zvyšuje riziko vzniku předčasné aterosklerózy. Nejde jen o samotnou hmotnost, ale především o změnu životního stylu, ke které dochází například u mužů v krátké době po jejich vstupu do manželství. Tím nechci říci, že by se neměli ženit, protože ženatí muži – a to je statisticky dokázáno – žijí déle než muži rozvedení nebo svobodní. Avšak i po svatbě by měli zachovávat stejný životní styl: to znamená například nejíst dvě večeře – jednu doma a druhou ještě při návštěvě maminky. Měli by se také stejně pohybovat. Pokud byli před svatbou zvyklí čtyřikrát týdně sportovat, pak by v tom měli pokračovat. S příchodem rodiny však začnou více pracovat, aby dostáli finančním závazkům vůči rodině, a proto jim nezbývá na sport tolik času. Je to sice pochopitelné, ale zdraví to neprospívá.

Do jaké míry zde hrají roli genetické faktory?

Není většinou pravda to, co extrémně obézní lidé tvrdí: že v podstatě nejedí a že jejich obezita je „dědičná“. Dědí se spíše návyky. Nicméně všichni máme určité dědičné vlohy, které nemůžeme příliš ovlivnit – jde o biochemické pochody, tedy jakým způsobem náš organismus zpracovává, jakým způsobem reaguje. Z tohoto pohledu je dispozice k obezitě dědičná.

Co si myslíte o trendu dosáhnout optimální či ještě nižší tělesné hmotnosti za každou cenu?

Hmotnost by měla být především stabilní, ale už nejsme tolik přísní na každý kilogram. Ostatně infarkt postihuje i hubené lidi. Je známo, že u hospitalizovaných lidí s mírnou nadváhou nebo ještě lépe na horní hranici „normálního“ BMI je rychlejší proces hojení a lepší imunitní odpověď. Naopak lidé s velmi nízkým BMI (kolem 14 kg/m2) mají několikanásobně vyšší riziko komplikací aterosklerózy, které však nemusí být fatální.

Mírná stabilní nadváha je tedy výhodou?

Lidé, kteří mají celý život mírnou stabilní nadváhu, jsou v určitém ohledu ve výhodě a nemají předčasné projevy ischemické choroby srdeční. Toto však v žádném případě neplatí v případě skutečné obezity, která je rizikovým faktorem rozvoje nejen srdečně-cévních chorob, ale i onkologických a dalších onemocnění. Některé státy Evropské unie neuvádějí „nadváhu“, ale hovoří až o obezitě od hodnoty BMI 30 kg/m2, což je výrazem toho, že skutečně nejde o jednotlivé kilogramy. Nemůžeme přece léčit čísla, ale člověka.

Co vás znepokojuje na české populaci z hlediska kardiovaskulárního zdraví?

Alarmující je, že narůstá počet těžce obézních už ve věku kolem 12 let, a to zejména v důsledku jejich špatné životosprávy. Děti se méně hýbou a přijímají více cukrů a tuků. Dají si raději hamburger než chléb s tvarohem. Konzumují v průběhu dne sladké nápoje, které jsou dostupné ve školách v automatech, v nichž často neslazené nápoje chybějí. Také u mladých mužů stoupá konzumace cukrů, nejčastěji v podobě rychlého občerstvení. Kupují a jedí balené bagety, sušenky, tyčinky – opět nejčastěji z automatu. Pro ovoce a zeleninu už je nutné dojít do obchodu, a na to „není čas“. I müsli tyčinky jsou zdrojem velkého množství energie a jejich častá konzumace k obezitě přispívá.

Je vhodnější při léčbě obezity cvičit, nebo držet dietu?

Optimální je kombinace obojího. U skutečně obézních jedinců stačí, když začnou s chůzí a zvyknou si na alespoň půlhodinovou procházku denně. Jak bude stoupat jejich fyzická kondice, mohou přidat na intenzitě, rychlosti i délce pohybu. Fyzická aktivita stimuluje metabolismus, reguluje koncentraci glukózy a zvyšuje hodnotu HDL cholesterolu (tj. tedy „zdravého“ cholesterolu). Pravidelný pohyb má trvalý účinek. Při redukci hmotnosti pouhým snížením přijatého množství energie, tedy při samotné redukční dietě, je velké riziko jojo-efektu, a to v 60 až 80 % případů.

Prozradíte nám, jak se vy udržujete „ve formě“?

Každý večer pravidelně chodím hodinu a půl. Navíc se dvakrát týdně vypravím cvičit. Ale mám určitě rezervy a mohla bych pro sebe jistě dělat více.

Přečteno:  4162×

Vyšlo:  19. 6. 2013

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Přidružená onemocnění, Kardiovaskulární

 
© Aleš Krupička 2007–2017