Ateroskleróza a obezita mají stejné kořeny

MUDr. Marta Šimůnková

Onemocnění srdce a cév představují i přes významné pokroky v jejich prevenci a léčbě stále nejčastější příčinu nemocnosti a úmrtnosti v České republice. Více než 50 % zemřelých umírá na srdečně‑cévní onemocnění. Nejčastější příčinou onemocnění oběhového systému je ateroskleróza se svými komplikacemi. K těm nejčastějším a nejvážnějším patří srdeční infarkt a mozková mrtvice.

Ateroskleróza (kornatění tepen) vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny, přičemž vznikají tzv. ateromové pláty.

Aterosklerotické změny cévní stěny začínají u každého člověka již v první dekádě života. Rychlost jejich progrese určuje přítomnost rizikových faktorů (viz tabulku).

Počáteční změny cévní stěny jsou nenápadné a pomalé. Začínají tím, že se v cévní stěně usazují tuky, především krystalky cholesterolu, které poškozují krevní výstelku. V místě poškození se shlukují destičky, vytváří se nástěnná krevní sraženina, do níž se ukládají vápenaté soli (a další tukové látky), a vznikne tak ateromový plát. Ten zužuje tepny, kterými pak proudí méně krve, a orgány, které jsou zúženou tepnou zásobovány, trpí nedostatkem kyslíku a živin (ischémií). Ateromový plát se může i utrhnout, plout s krevním proudem a ucpat tenčí cévu. Tak dochází například k srdečnímu infarktu nebo mozkové mrtvici.

Vyhodnocením přítomných rizikových faktorů u každé osoby lze odhadnout riziko vzniku srdečně‑cévní komplikace. Podle výše rizika se volí léčebná strategie.

Pro stanovení individuálního rizika vážných aterosklerotických srdečně‑cévních komplikací v následujících deseti letech se „počítá“ skóre, jehož výše závisí na věku, pohlaví, kuřáctví, koncentraci celkového a HDL cholesterolu a výši systolického krevního tlaku. Vysoké riziko je přítomno i u lidí s již prokázaným kardiovaskulárním onemocněním, ale také u osob s diabetem. Obezita jako nemoc se do „skóre rizika“ nepočítá, ale… Obezita je v tomto případě následek nezdravého životního stylu, který vede jednak ke zvýšení hladin tuků v krvi a krevního tlaku, jednak i k nadbytečným kilogramům. Jak říká v rozhovoru na straně 2 doc. Michal Vrablík, „obezita je signál, že se v těle děje něco, co zaslouží pozornost.“

Prevence i léčba mají stejné zásady

Cílem preventivních strategií je snížení celkového rizika. Toho lze dosáhnout pozitivním ovlivněním co největšího počtu přítomných rizikových faktorů. Základem úspěchu (a také nejobtížnější součástí léčebné strategie) je dodržování zdravého dietního a pohybového režimu. U řady nemocných však režimová opatření nestačí a je třeba je doplnit o farmakologické ovlivnění rizikových faktorů. K tomu nám slouží léky na snížení hladiny tuků v krvi (hypolipidemika) a v určitých případech pomáhají i některé léky pomáhající ke snížení hmotnosti a léky ke snížení krevního tlaku (antihypertenziva). Velmi důležité je správně léčit diabetes, což je choroba z hlediska srdečně‑cévních komplikací velmi riziková.

Ovlivnění rizikových faktorů je jen dílčím opatřením. Hlavním zájmem lékařů a především samotných pacientů je prodloužení a zkvalitnění života se zdravými cévami a výkonným srdcem.

Kompilace aterosklerózy

Aterosklerotický proces poškozuje funkci tepen. To může mít podle lokalizace specifické následky, jako je:

• Ateroskleróza koronárních (věnčitých) tepen – angina pectoris, infarkt myokardu,
• Ateroskleróza krkavice – ischemická* cévní mozková příhoda,
• Ateroskleróza ledvinných tepen – hypertenze, která pak dále podporuje rozvoj aterosklerózy,
• Ateroskleróza tepen dolních končetin – ischemická choroba dolních končetin,
• Ateroskleróza břišní aorty – může dojít i k uzávěru ledvinných tepen.

* Ischemický = z nedostatku krevního zásobení