Obesity News
První z klubu 200 plus

První z klubu 200 plus

MUDr. Marta Šimůnková

Pan Jan K., 58 let, nikdy nebyl zcela štíhlý. Když končil „vojnu“, ručička váhy, na které stál, ukazovala 95 kg, což je jen o trochu více, než by měl při výšce 186 cm vážit. Jak k tomu došlo, že se Jan dostal až ke 225 kg (BMI přes 65 kg/m2)? Nebyla to pouze chuť k jídlu. A jak se se svým těžkým problémem potýká? S přehledem, odpovědností a za pomoci odborníků.

Jan se vyučil truhlářem a v Jihlavě, kam se přestěhoval za manželkou, 33 let vyráběl piana v závodě renomované značky. Po privatizaci a prodeji firmy se výroba přesunula do Hradce Králové, ale tehdy již bylo panu Janovi přes padesát a opouštět kraj, kde si zvykl, se mu nechtělo.

Jan od mládí rekreačně sportoval, hrál hokej a stolní tenis, pohybu měl dost a množství jídla příliš neřešil, hmotnost si držel kolem 100 kg. V roce 2003 však podstoupil operaci, při níž mu byl vyjmut mozkový podvěsek (hypofýza), kde mu byl nalezen nezhoubný nádor. Po operaci začal užívat mnoho léků, kterými je nutné nahradit důležité hormony a další látky, které hypofýza obvykle produkuje. K nežádoucím účinkům některých těchto léků patří i nárůst hmotnosti. „Kdybych se přísněji hlídal, nemusel jsem skončit u těch dvě stě pětadvaceti kilo,“ komentuje své počínání pan Jan. „Mám rád maso a zeleninu i polévky, ale přílohu si umím odříci. Problém byl v tom, že toho bylo hodně.“

Svou hmotnost a jak ji snížit probíral i se svou endokrinoložkou, k níž chodil po operaci na kontroly. Hubnutí pomocí léků mu nedoporučila, o vhodnosti „balónkové“ operace vyjádřila pochybnosti.

Veliké množství kilogramů však ztrpčovalo Janovi život. Koupě oblečení, když XXXL nestačí, není procházka růžovým sadem a dovede zeštíhlit hlavně peněženku. Schody a kopeček dají zabrat nejen nohám, ale i plicím. Přijímací pohovor, když hledal nové zaměstnání, míval standardní průběh: „Odborně v pohodě, ale pak přišel dopis – nepřijat. Nevím, zda to mohu považovat za diskriminaci,“ tvrdí Jan. „Docela potenciální zaměstnavatele chápu, obezita s sebou nese problémy a vyšší nemocnost,“ dodává. Špatná nálada, rozmrzelost – to jsou další časté průvodní psychické stavy těch, jejichž tělo má velikost 5XL. „Nejvíce mě zkrušilo, když jsme se vypravili na návštěvu ke tchyni, která bydlí v panelovém domě, a neuvezl mě a mou ženu výtah. Měl maximální nosnost 250 kg. A bylo to kvůli mně. Manželka má při výšce 170 centimetrů sedmdesát kilogramů. To byl hrozný pocit,“ vzpomíná současný pacient 3. interní kliniky.

Jak se dostal do těch správných dveří a tím i rukou? Svou vlastní snahou – hledal na internetu nejlepší odborníky – a uspěl. Podařilo se mu sehnat kontakt na profesora Haluzíka, který jej skutečně vyslechl, pozval k sobě do ordinace a předal do péče 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice, tedy do rukou doktora Matoulka.

První pobyt na lůžku zmíněné kliniky se konal loni v květnu a panu Janovi se podařilo za dva týdny zhubnout 15 kilogramů. Po návratu domů se dlouho držel. Jeho cílem bylo zhubnout i doma pár kil. Na podzim však přišla namáhavější práce a trochu vydatnější strava. Práce však skončila, jídelníček zůstal. I přesto pan Jan nastupoval v druhém lednovém týdnu letošního roku jen o jeden kilogram těžší, než když kliniku loňského zjara opouštěl.

Druhý pobyt na klinice, po němž by měla následovat bariatrická operace, byl opět úspěšný. Domů odchází opět o 16 kg lehčí.

Protože pan Jan nemá v současnosti významné zdravotní překážky, jeho krevní tlak zůstává díky lékům v normě, bude pravděpodobně vhodným kandidátem na operační léčbu obezity. I tak nebo spíše právě proto bude v budoucnosti zapotřebí, aby dodržoval stravovací návyky zažité z pobytu na klinice i doma. Dieta mu problém nedělá, na pokrmech připravených na vodě a v páře si celkem pochutná. A když přijde večer hlad, má v ledničce záchranu: sáček se zeleninou. Čaj si osladí stevií.

Doufám, že se s panem Janem setkám. Těším se, že se prostřednictvím Obesity NEWS zase podělí o své zkušenosti.

Takže nakonec: Hodně zdaru, držíme palce!

Přečteno:  4993×

Vyšlo:  25. 2. 2013

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl, Vaše příběhy

 
© Aleš Krupička 2007–2018