Obesity News
Obezita je nemoc. O krásu jde až v druhé řadě
Foto: shutterstock.com

Obezita je nemoc. O krásu jde až v druhé řadě

MUDr. Marta Šimůnková

Přes osvětu, módní trendy i značné medicínské pokroky je obezita zdravotním a společenským problémem charakteru celosvětové epidemie. V České republice se obezita vyskytuje u 20–25 % populace. Obezitu můžeme definovat jako zvýšenou tělesnou hmotnost vzhledem k výšce, která je způsobena větším podílem tělesného tuku.

KDE HLEDAT PŘÍČINU

Genetické faktory se na vývoji obezity podílejí až z 50 %. Týkají se jak regulace příjmu potravy, tak oblasti regulace výdeje energie. Pro prapředky bylo výhodou, že jejich organismus uměl v době dostatku lépe využít potravu a uložit energii v podobě tuků do zásoby. Tak měl jedinec větší šanci, že přežije strádání hladomoru. Teprve několik posledních desetiletí žije Evropa a Amerika v nadbytku dostupných, levných a kaloricky vydatných potravin. A ke všemu se málo hýbeme. Nicméně „gen obezity“ se stále ještě hledá. Tzv. FTO gen, ke kterému se před několika lety upírala pozornost jak odborné, tak laické veřejnosti, se ze současného pohledu nezdá být příliš významný pro vznik obezity.

Základním faktem, který má však mnoho rozličných důvodů, je nepoměr mezi příjmem a výdejem energie, která se ukládá v podobě tuku.

PODSTATNÉ JE BÝT FIT

Každý trochu informovaný sportovní trenér ví, že svaly jsou těžší než tuk a že jedinec se silnější kostrou a „vysportovaným“ svalstvem může vážit více, než člověk s gracilní kostrou, ochablými svaly a určitým (nikoli nevýznamným) množstvím tuku v těle. Samotná hmotnost není právě objektivním kritériem nadváhy či mírné obezity, pokud se nebere v potaz celková stavba těla. Uznávaným kritériem obezity je v současnosti tzv. body-mass index (BMI, norma obvykle 19–25 kg/m2). Zcela zásadní je BMI pro posuzování obezity (BMI > 30 kg/m2), úspěšnosti její léčby, event. slouží jako kritérium k včasnému chirurgickému řešení, což může být těžká obezita s BMI > 40 kg/m2. Pokud má člověk s mírnou nadváhou vypracované svalstvo, je na tom zdravotně lépe než štíhlý jedinec s ochablým svalstvem.

ZÁLEŽÍ I NA ROZLOŽENÍ TUKU

V současnosti je známo, že tuk uložený v břišní dutině má jiné vlastnosti než tuk podkožní. „Pivní“ bříško, neboli obezita typu jablko (androidní neboli mužský typ obezity, který se však vyskytuje i u žen), je spojena se zvýšeným rizikem mnoha dalších chorob, zejména srdečně-cévních. Při 80 cm u žen a 94 cm u mužů je vhodné zpozornět, nad 88 a 102 cm je nutné léčebně zasáhnout. Tuk na hýždích a stehnech nemá tak negativní vliv na zdravotní stav jako ten v břišní dutině.

JAK NAUČIT PACIENTA BÝT NEOBÉZNÍ

Obezita není vždy otázkou vůle, ale také sociálního tlaku a vynuceného životního stylu. Jednáme pod vlivem tzv. toxického prostředí, které ovlivňuje jak psychiku, tak chování každého z nás. Obezita se stala nemocí, kterou je nutné léčit. Genetické dispozice nedovolují každému, aby dosáhl hodnot optimální hmotnosti, aniž by celý život držel „redukční“ dietu. Schůdným východiskem pro většinu populace může být mírná stabilizovaná nadváha. To je však dlouhodobým úkolem jak pro samotného pacienta, tak pro celý tým spolupracujících odborníků.

Nejdůležitější je, aby jídlo přestalo být ve středu zájmu. Jednostranné nevyvážené diety, které pacient sám zvolí, mají kromě zdravotních rizik další negativní rys – nelze je dodržovat trvale. Zákonitě přijde krize, kdy dojde k porušení předsevzetí, obézní se přestane kontrolovat. Hmotnost stoupá, protože obézní zpravidla přibere o něco více, než zhubl (jo-jo efekt). Jídlo se stane hlavní náplní života. V tomto stadiu je vhodné, aby do hry vstoupil psycholog. Cílem psychoterapie není pouze hmotnostní úbytek, ale zvýšení kvality života, kdy se pacient cítí lépe po stránce nejen tělesné, ale i psychické.

CO DO ÚST?

Sestavení konkrétního jídelníčku je úlohou nutričního terapeuta. Pozor na tzv. výživové poradce, kteří mnohdy nemusejí mít dostatečnou kvalifikaci a někteří z nich fungují jako prodejci neověřených produktů slibujících zázračné, rychlé zhubnutí.

Při sestavování jídelníčku je nutné vzít v potaz i další onemocnění (například cukrovku, zvýšený krevní tlak, aterosklerózu apod.). Základem jídelníčku by měly být potraviny bohaté na vlákninu (především zelenina), doplněné „netučnými bílkovinami“ s omezeným množstvím škrobovin (obilniny, rýže, brambory). Přednost dáváme těm, které se pomalu vstřebávají a štěpí na cukry (s nízkým glykemickým indexem, například luštěniny). Omezené množství rostlinných tuků je nezbytné pro vstřebávání vitaminů. Živočišné tuky a sladkosti lze konzumovat jen výjimečně. Pozor na větší množství sladkého ovoce a ovocné šťávy! Trend spěje k zmírnění striktních příkazů. Fenomén „zakázaného ovoce“ funguje! Často bývá podceňován příjem sladkých nápojů a alkoholu. Mnoho lidí se například mylně domnívá, že alkohol „spaluje“ tuky, a tudíž „odečítá“ kalorie.

POHYB MUSÍ BAVIT

Fyzioterapeuti doporučují cvičení, při kterém stoupne srdeční tep, které trvá 30–40 minut a provozuje se minimálně třikrát týdně. Může jít například o rychlou chůzi, jízdu na kole, plavání, tanec atd. V posledních letech však přibývá důkazů, že zdravotní prospěch přináší jakýkoli pohyb (i menší intenzity) s jedinou podmínkou – musí být pravidelný. K tomu, abychom se k němu vraceli, nás musí bavit. Pohyb je nejlepší prevencí mnoha „civilizačních“ chorob, včetně některých zhoubných nádorů (například karcinomu prsu, tlustého střeva a konečníku – tedy nejčastějších onkologických onemocnění).

PILULKY POMOHOU, ALE NEJSOU VŠEMOCNÉ

V terapii obezity mají léky své místo jako doplněk změny stravovacích návyků a zvýšené pohybové aktivity. Lékař internista – obezitolog (ale i praktický lékař) může předepsat léky, které zvýší účinnost léčby. V současnosti se používá orlistat (Xenical). Volně prodejný je přípravek se stejnou účinnou látkou – Alli. Orlistat funguje tak, že brání vstřebávání části tuků přijatých s potravou. Zdravotnickým prostředkem, který lze koupit i bez předpisu, je například Obesimed Forte. Kapsle obsahují speciální vlákninu, která nabobtná a vyplní žaludek. Užívá se půl hodiny před jídlem a po jeho užití se dostaví pocit sytosti již po menším množství jídla.

Na druhou stranu je více než žádoucí přistupovat kriticky k potravním doplňkům, které jsou nabízeny často velmi agresivní reklamou a které slibují „zaručené hubnutí s minimem námahy“. U mnoha produktů jde o zcela vědomé klamání nemocných.

BARIATRIE – SKALPELEM NA OBEZITU

Nejde o „krášlící“ operaci, ale léčbu obezity a prevenci i léčbu chorob, které s obezitou souvisejí. V současnosti je vypracováno již několik postupů, které ovlivňují jak množství, tak dobu a způsob průchodu potravy trávicím ústrojím. Kritériem pro to, zda bude pacient léčen chirurgicky, je do jisté míry BMI. Je-li jeho hodnota > 40 kg/m2, pak je vhodné obezitu léčit i chirurgicky (spolu s režimovými opatřeními). Jsou-li přítomna další onemocnění, pak se zvažuje přistoupit k bariatrickému řešení už při BMI 35 kg/m2.

Choroby, které mohou obézní potrápit

DIABETES MELLITUS 2. TYPU

Diabetes mellitus 2.typuPostihuje stále mladší ročníky, děti a dospívající nevyjímaje. Podstatou choroby je nedostatek až absence inzulinu, což vede k zvýšenému množství glukózy v krvi. Na vzniku diabetu 2. typu se podílejí geny ve spolupráci s nadváhou a obezitou. V historii lidé umírali v tzv. diabetickém kómatu při extrémně zvýšené koncentraci glukózy v krvi. Dnes jsou ohroženi spíše komplikacemi cukrovky: infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou (mrtvicí), nedostatečným krevním oběhem v končetinách, který způsobuje diabetickou neuropatii (bolesti končetin) a gangrénu (odumírání končetiny). Při diabetu dochází k poškození ledvin (diabetická nefropatie) a postižení oční sítnice (retinopatie) a některým dalším poruchám.

SRDEČNĚ-CÉVNÍ CHOROBY

Srdečně-cévní chorobyObezita je spojena často se zvýšeným krevním tlakem, poruchou metabolismu tuků, což jsou hlavní stavy vedoucí k poškození cév, které označujeme jako ateroskleróza (kornatění tepen). Základním projevem je ateromový plát (primárně cholesterolem poškozená cévní výstelka, do níž se ukládají vápenaté soli a tvoří se zde krevní sraženiny), který působí zúžení tepny a následně nedokrevnost oblasti, která je tepnou vyživována. Jde-li o zúžení věnčitých tepen v srdci, pak dochází k tzv. ischemické chorobě srdeční. Ta se projeví například jako angina pectoris (bolesti na hrudi při námaze), akutní koronární syndrom (okamžitá, ale přechodná nedokrevnost srdečního svalu, „přechodný infarkt“). Při úplném uzávěru věnčité tepny (nejčastěji v případě utržení ateromového plátu a následném ucpání cévy) dojde k akutnímu infarktu myokardu nebo náhlé srdeční smrti. Podobným mechanismem vzniká přechodná nedokrevnost mozku (transitorní ischemická ataka, TIA) a cévní mozková příhoda.

PORUCHY SPÁNKU – CHRÁPÁNÍ

Poruchy spánku - chrápáníMírné pochrupování způsobené „vláním“ měkkého patra nebo oteklou sliznicí při nachlazení není život ohrožující. Obézní však často mají ve spánku na vrcholu hlasitého chrápání i několik desítek vteřin trvající zástavu dechu (tzv. apnoickou pauzu), která při nakumulování v kratším časovém úseku zhoršuje zásobení těla kyslíkem (vyvolává tzv. hypoxii), může způsobit srdeční arytmii až zástavu srdeční akce. Každý chrápající obézní by měl být vyšetřen ve spánkové laboratoři.

NÁDOROVÁ ONEMOCNĚNÍ

Nádorová onemocněníV současnosti je uznáváno pět zásad prevence nádorových onemocnění. Jejich dodržováním lze zmírnit riziko jejich výskytu až o třetinu. Zde jsou: 1. nekouřit, 2. nebýt obézní, 3. zvýšit konzumaci vlákniny a omezit konzumaci červeného masa, 4. minimálně 140 minut týdně cvičit, 5. omezit konzumaci alkoholu.

ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY A ZÁNĚT ŽLUČNÍKU

Nádorové kameny a zánět žlučníkuObézní jsou postiženi výrazně častěji. S výjimkou proděravění zánětem ztenčeného žlučníku a následného zánětu pobřišnice nejde o život ohrožující onemocnění. Dovede však nemocného hodně potrápit. Další nebezpečnou komplikací žlučníkových kamenů a žlučníkového záchvatu je akutní zánět slinivky břišní – a tady už jde o život.

ONEMOCNĚNÍ KLOUBŮ

Onemocnění kloubůNedostatek pohybu vede k obezitě, ta přetěžuje klouby, v nich začíná předčasně degenerativní proces, který bolí. A bolest při pohybu vede k omezení fyzické aktivity, k úbytku svalové tkáně a dalšímu přibývání tuku. Pokud artróza nebo degenerativní postižení páteře dostoupí takového stupně, že musejí být řešeny chirurgicky, je nutné tento začarovaný kruh přetnout. Existují i druhy pohybu (například ve vodě), které posílí svalstvo, nezatíží klouby a vedou ke snížení hmotnosti. Úspěch operace kloubů záleží do značné míry na stavu svalstva a přiměřené hmotnosti.

DEPRESE

DepresePředstava „veselého tlouštíka“ je obecně vžitým mýtem, ale nikoli pravdivým. Deprese je u obézních častější než u jedinců s normální hmotností. Co je příčinou a co následkem, není vždy jednoduché určit. Jídlo může být „lékem“ na depresi a snížené sebevědomí, nespokojenost obézních sama se sebou může být spouštěcím mechanismem deprese. Je důležité vědět, že existují různé typy antidepresiv, z nichž některé vedou ke zvyšování hmotnosti. Moderní antidepresiva však bývají metabolicky neutrální, to znamená, že neovlivňují ani hmotnost.

ZÁVISLOSTI: JE JÍDLO HORŠÍ NEŽ ALKOHOL?

Závislosti: Je jídlo horší než alkohol?Látek, činností, situací, na které může vzniknout závislost, je celá řada a příjem potravy k nim patří. Ve svých devastačních účincích na zdraví pak může být přejídání zcela rovnocenné nadužívání alkoholu. Obéznímu však nelze jeho drogu zcela odebrat, a trvale jej tak vyléčit.

METABOLICKÝ SYNDROM

Metabolický syndromV posledních letech se o něm často hovoří. Nejde o onemocnění v pravém slova smyslu, spíše jde o zvláštní komplex příznaků, velmi často v podobě drobnějších odchylek od normy, které však ve výsledku závažným způsobem ohrožují zdraví (i život) postiženého. Základními prvky jsou větší obvod pasu (> 88 u žen a > 102 cm u mužů), necitlivost tkání k inzulinu (inzulinová rezistence), nebo dokonce diabetes mellitus, hypertenze, poruchy metabolismu tuků, zvýšená aktivita některých prozánětlivých faktorů. Metabolický syndrom představuje významné riziko pro vznik srdečně-cévních chorob.

Foto na této stránce: shutterstock.com

Přečteno:  5410×

Vyšlo:  25. 1. 2013

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Obezita

 
© Aleš Krupička 2007–2018