MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., Mgr. Jaroslav Koreš
S příchodem zimního období, kdy se dny krátí a vlivem nepříznivého počasí ubývá možností k venkovním pohybovým aktivitám, začíná být opět aktuální téma ukládání přebytečné energie v lidském organismu. Pojďme se blíže podívat na tento mechanismus a také na to, jak s ním účinně bojovat.
Energie se v lidském organismu nachází převážně ve formě zásobního cukru – glykogenu, nebo ve formě tukových zásob. Glykogen je zásobní cukr složený z jednotek glukózy (jednoduchý cukr), k jehož uvolňování v organismu dochází v okamžiku, kdy dojde k poklesu hladiny cukru v plazmě, např. vlivem pohybu.
Glykogen, resp. glukóza je využívána také pro vlastní metabolismus tuků, které jsou hlavní zásobní formou energie. K doplnění převážně svalového glykogenu optimálně dochází do 24 hodin po intenzivní pohybové aktivitě. Kromě toho, že tuková tkáň funguje jako zásobní forma energie, má i jiné funkce, např. izoluje proti tepelným ztrátám (proto mají dálkoví plavci velké zásoby podkožního tuku) a také může být zdrojem některých hormonů s lokálním působením atd. Z praktického hlediska je ale nejzajímavější právě pro svoji schopnost akumulovat energii. V jednom gramu tukové tkáně je uloženo přibližně 30 kJ energie. To znamená, že pohybovou aktivitou, při které spálíme cca 1 500 kJ (zhruba hodina pohybu), můžeme snížit tukové zásoby cca o 40 až 50 g (rozhodně ale nemusíme mít strach, že by nám tuková tkáň došla). A když si znovu sáhneme pro srovnání, tak 1 g tukové tkáně odpovídá 6 nabíjecím monočlánkům.
Energie organismu vs. autobaterie Běžný člověk má v organismu okolo 300 až 400 g glykogenu, přičemž jedna třetina je uložena v játrech a zbytek ve svalech. Tréninkem lze jeho množství i zdvojnásobit. Z jednoho gramu glykogenu získáváme zhruba 18 kJ energie, což přepočteno pro celý organismus znamená 5 000 kJ. V obvyklém monočlánkovém akumulátoru je zhruba 8 kJ a v autobaterii necelých 1 800 kJ. To znamená, že k pokrytí celkového obsahu zásobního cukru v organismu bychom potřebovali buď 4 autobaterie (hmotnost kolem 40 kg), nebo 600 dobíjecích monočlánků!
Na rozdíl od živočišné říše pro moderního člověka bohužel platí, že v zimním období kilogramy spíše kumuluje, nežli redukuje. A aby ne, vezmeme-li v potaz omezenou pohybovou aktivitu, vyšší energetický příjem z potravy a také „vhodnou“ genetickou výbavu po předcích, tak je to zřejmé. Rozhodování o příjmu a výdeji energie je ovšem vždy zcela na nás, bez ohledu na genetiku! Proto bychom ani v zimě neměli pohybovou aktivitu zanedbávat. Cvičení „na hubnutí“ je více než o vysoké intenzitě o době jeho trvání. Při vyšší intenzitě sice máme vyšší okamžitý výdej energie, přednostně se tak ale metabolizuje glykogen a dostavuje se velký hlad. A z praxe víme, že energie přijatá po cvičení v jídle bývá větší než ta procvičená. S rostoucí intenzitou jsou spojena také vyšší rizika, jako např. vysoký krevní tlak při pohybu, přetížení srdce apod. Proto pokud si nejste jisti, zda je dané cvičení pro vás vhodné, neváhejte a poraďte se s lékařem. I akumulátory vyžadují pro správnou a dlouhodobou funkčnost vhodné podmínky. Velká okamžiková zátěž často vede ke zkrácení jejich životnosti. Proto jsou např. v mobilních telefonech baterie, které jsou určeny na obvyklé provozní podmínky telefonu. Díky rozvoji technologií už dnes nemusíme moderní akumulátory před nabitím úplně dobít.
Často podceňovaná pohybová aktivita, jako například rychlá chůze či pomalý běh vede k tomu, že se přednostně metabolizují tuky. Produkty tohoto děje, tzv. ketolátky, pak tlumí hlad, který se tak po pohybové aktivitě tohoto typu většinou nedostavuje. Alespoň ne v takové míře jako např. po posilování. Glykogen, resp. cukr je při těchto aktivitách používán jako „palivo“ pro lepší metabolismus tuků. Jeho nedostatek pak může způsobovat horší schopnost „pálení“ tuků. I proto se obecně nedoporučuje cvičení na lačno. Pro co nejmenší rizika je třeba vybírat pohybové aktivity s co nejmenším výkonem a s co největším energetickým výdejem. Obě tyto vlastnosti splňuje například chůze nordic walking, při které se skoro jistě nepřetížíte a k tomu spálíte o 20 % energie víc než při běžné chůzi.
Přečteno: 7511×
Vyšlo: 19. 9. 2012
Diskuze: 1 příspěvků (vstoupit do diskuze)
Poslat článek: e-mailem
Článek je v kategoriích: Životní styl, Ostatní články