Obesity News
Žít zdravě znamená prodloužit si život bez nemocí

Žít zdravě znamená prodloužit si život bez nemocí

Bc. Kristýna Skalická

říká prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., FESC, v našem rozhovoru.

Jste předsedkyní Českého Institutu Metabolického Syndromu. Můžete vysvětit co to je metabolický syndrom?

Metabolický syndrom je soubor rizikových faktorů, které se často vyskytují společně a jejichž příčinou je snížená citlivost našich tkání k vlastnímu inzulinu neboli tzv. inzulinová rezistence. Ta se vyskytuje asi u jedné třetiny populace, zhoršuje se s věkem a vlivem nezdravého životního stylu. Především sedavý způsob života a příliš nadměrný příjem potravy patří k hlavním příčinám jeho rozvoje. Metabolický syndrom často vede ke vzniku cukrovky 2. typu a k rozvoji předčasné aterosklerózy a následně tedy k výskytu všech kardiovaskulárních komplikací aterosklerózy (infarkt myokardu, angina pektoris, cévní mozkové příhody, ischemická choroba dolních končetin, srdeční selhání aj.).

Můžeme sami na sobě příznaky metabolického syndromu nějak rozpoznat?

Odborníci zabývající se inzulinovou rezistencí a metabolickým syndromem určili pět nejčastějších faktorů, které jsou snadno dostupné a nasvědčují výskytu metabolického syndromu. Jsou to zvětšený obvod pasu – u mužů 102 cm a u žen 88 cm a větší, kerý svědčí o ukládání tuku do oblasti břicha (tzv. abdominální nadváha nebo obezita), vyšší krevní tlak od 130/85 mmHg, hladina triglyceridů (druh tuků v naší krvi) v plazmě nalačno 1,7 mmol/l, vyšší a nižší HDL-chole sterol (tzv. „hodný“ cholesterol, jehož nedostatek vede k tvorbě aterosklerotických plátů v našich tepnách) – u mužů pod 1 mmol/l a u žen pod 1,3 mmol/l, a vyšší hladiny cukru v krvi – 5,6 mmol/l a vyšší. Přičemž již tři z těchto pěti rizikových faktorů potvrzují výskyt metabolického syndromu.

Na koho se mám obrátit nebo co dělat v případě podezření, že trpím metabolickým syndromem?

Určitě je vhodné se domluvit se svým praktickým lékařem. Ti jej nejčastěji odhalí v rámci pravidelných preventivních prohlídek. Metabolický syndrom je stav označující se za prediabetes, tedy předstadium diabetu, a těmto lidem se mají praktičtí lékaři intenzivně věnovat a zavedením primárně preventivních opatření snižovat riziko vzniku diabetu a aterosklerózy. Jedná se o změnu životního stylu, především zavedením dietních a pohybových návyků. U kuřáků je velmi nutné přestat kouřit, protože kouření mimojiné zhoršuje citlivost tkání na inzulin. Proto také kuřáci mají ve srovnání s nekuřáky diabetes 2 typu častěji. Dále se jedná o léčbu jednotlivých přítomných rizikových faktorů, o které rozhodne lékař.

Jak se jako vedoucí Centra preventivní kardiologie II. interní kliniky FN Plzeň stavíte k výroku, že alkohol v přiměřené míře působí příznivě proti ateroskleróze a co můžeme považovat za přiměřenou míru konzumace alkoholu?

Diskuse o vlivu alkoholu na naše zdraví je velmi populární téma jak v laické, tak i odborné veřejnosti. Byla provedena řada studií, sledujících vliv různého množství a druhů alkoholických nápojů na celou řadu nemocí včetně vlivu na úmrtnost. Většina studií opravdu prokázala, že konzumace malého množství alkoholu v jakékoli podobě (tj. pivo, víno či destilát) je spojena s menším výskytem aterosklerotických vaskulárních nemocí a s menší úmrtností na ně. I my v Plzni jsme na 2. interní klinice tyto studie prováděli. Jednalo se o vliv plzeňského piva na výskyt kardiovaskulárních nemocí a nádorů. V naší studii jsme však neprokázali, že by pití piva snížilo úmrtnost na infarkt myokardu, ale došlo ke snížení výskytu anginy pektoris. Bohužel pití piva ve spojení s kouřením vedlo k vyššímu výskytu plicní rakoviny. Je ovšem potřeba rozlišit konzumaci, tedy pití malého množství alkoholických nápojů, a návykové pití neboli abusus alkoholu, který velmi škodí našemu tělesnému i duševnímu zdraví. Protektivní vliv alkoholu se skutečně projevuje jen u velmi nízké konzumace alkoholových nápojů: u mužů 2–3 alkoholové nápoje denně, u žen 1–2 alkoholové nápoje za den. Alkoholovým nápojem rozumíme např. 1 dl vína, 0,5 l piva nebo 5 cl destilátu. Přesto i toto množství alkoholu může některým nemocným škodit, např. lidem s onemocněním jater či slinivky břišní. Z etického hlediska by lékaři nikdy neměli doporučovat konzumaci ani malého množství alkoholu, ale mohou tuto konzumaci tolerovat u svých nemocných, o kterých vědí, že jsou konzumenty malého množství alkoholu a že nemají nemoci, u kterých je alkohol zcela nevhodný.

Na závěr mi dovolte osobní dotaz. Český Institut Metabolického Syndromu vydává doporučení pro pacienty z oblasti zdravé životosprávy a vhodné fyzické aktivity. Jaká je vaše osobní představa o zdravém životním stylu?

Moje osobní představa o zdravém životním stylu je shodná s doporučovaným životním stylem, tedy stručně: nekouřit a ani nepobývat v zakouřených prostorách, pravidelně se hýbat, jíst zdravě (tj. více zeleniny a ovoce, více bílého masa nežli červeného, omezit uzené výrobky a živočišné tuky, volit rostlinné tuky a plnozrnné výrobky) a všeho jíst tolik, abychom si udržovali BMI mezi 22–25 kg/m2. V neposlední řadě kompenzovat stres vhodnou aktivitou, která nám dělá radost. Teorie je jasná, ale realizace často naráží na překážky, jakou je nedostatek času na pohybové a jiné příjemné aktivity, nebo nabídka nezdravých jídel, kterým nelze odolat či nutný pobyt v zakouřeném prostoru a podobně. Nejdůležitější je však stále se snažit a vydržet – vždyť žít zdravě znamená prodloužit si život bez nemocí.

Přečteno:  5803×

Vyšlo:  14. 3. 2012

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl, Okénko lékárníka

 
© Aleš Krupička 2007–2017