Obesity News
Může obézní pacient trpět podvýživou?

Může obézní pacient trpět podvýživou?

MUDr. Jitka Housová, Ph.D.

Když se řekne slovo podvýživa, zřejmě každý si představí vyhublé modelky či pacientky trpící mentální anorexií nebo v krajním případě oběti hladomoru. Tuší ale někdo, že se podvýživa týká i obézních pacientů?

Podvýživu (malnutrici) můžeme dělit na tzv. protein-kalorickou (vzniká, pokud budeme dlouhodobě přijímat málo kalorií a energetický výdej převýší energetický příjem). Extrémem tohoto typu podvýživy je mentální anorexie nebo také oběti holocaustu z 2. světové války. Tento typ podvýživy se většinou vyvíjí týdny, měsíce a někdy i roky. Lidské tělo se tedy postupně adaptuje na nízký energetický příjem. Pokud bychom u těchto lidí provedli rozbor krve, tak bychom překvapivě zjistili, že hladiny celkové bílkoviny v krvi nebo albuminu (další typ bílkoviny) jsou v normálu.

Obézních se týká proteinová malnutrice

U obézních pacientů se velmi často setkáváme s tzv. částečnými typy podvýživy. K těm dochází v důsledku hladovění při držení nejrůznějších, především pak „osvědčených“ diet ze stránek lifestylových časopisů nebo také jako následek jednostranné stravy, v níž chybí vitaminy, bílkoviny, tuky či vápník.

Druhým typem podvýživy je proteinová. Pro ni je typický nález nízké hladiny celkové bílkoviny i albuminu v krvi, ale i některých krevních elementů, např. určitých typů bílých krvinek. Tento typ podvýživy může vzniknout velmi rychle, v rámci hodin až dnů, např. u závažného zápalu plic nebo u pacientů s pooperačními komplikacemi. Velmi často je obávanou komplikací popálených pacientů. Z důvodu rychlého vývoje není lidské tělo schopno se s tímto typem podvýživy rychle vyrovnat. Proto je také závažnější než předchozí typ. Tím, jak v lidském těle rychle klesá hladina bílkovin v krvi, se u pacientů mohou objevovat otoky na nohou či zádech, pokud pacient leží. Ty pak budí dojem „dobře živeného pacienta“, a málokoho tak napadne, že se jedná o závažnou podvýživu. A právě tento druhý, závažnější typ podvýživy se týká i obezních pacientů. Velmi často se u nich také setkáváme s parciálními (tedy částečnými) typy podvýživy, kdy ve snaze držet nejrůznější diety (nejlépe ty „osvědčené“ z časopisů) velmi často hladoví nebo přijímají jednostrannou stravu, v níž chybí např. vitaminy (vaječná dieta), bílkoviny či tuky (tolik „spolehlivá“ tukožroutská polévka) nebo diety, při kterých přijímají minimum vápníku (mléčné výrobky) či železa. Nedostatek vápníku může vést k rozvoji osteoporózy, riziku zlomeniny krčku stehenní kosti a dlouhodobé imobilizaci a následně pak k rozvoji proteinové malnutrice.

Co z těchto řádků plyne?

To, že i obézní pacienti mohou být podvýživou ohroženi na životě. Proto bychom se při výběru diety měli vždy poradit s odborníky na výživu, nepodléhat lákavým reklamám typu „5 kg dole za týden“. Vždy bychom měli dbát na to, aby naše strava byla pestrá, obsahovala dostatek vitaminů (v podobě ovoce a zeleniny), minerálů (mléčné výrobky), bílkovin (maso – nejlépe drůbež), ale i malé množství tuků, které jsou pro funkci našeho organismu také nezbytné.

Přečteno:  6305×

Vyšlo:  14. 3. 2012

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl, Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2018