Obesity News
Jídlo, stres a obezita aneb Vánoce jsou nejrizikovějším obdobím

Jídlo, stres a obezita aneb Vánoce jsou nejrizikovějším obdobím

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

Zná to 95 % z nás. Když jsme ve stresu, nervózní a necítíme se dobře, zklidnění, resp. uspokojení hledáme v dobrém jídle a pití. To je totiž nejrychlejší a nejpříjemnější způsob jak zmírnit stresovou reakci.

Co je to stresová reakce?

Zvláště u dětí představuje spojování příjemných chvil a odměn s jídlem jedno velké riziko spočívající v tom, že tyto situace budou v budoucnosti považovat za samozřejmé a přirozené.

Představte si, že vám např. někdo nedá přednost v jízdě, a místo toho, aby se vám omluvil, na vás ještě vyplázne jazyk a neslušně gestikuluje. V tu chvíli se ve většině z nás spustí poplach neboli stresová reakce. V nadledvinkách se prudce vyplaví hormony katecholaminy (adrenalin a noradrenalin), které jsou zodpovědné za její první projevy. Dochází ke zvyšování srdeční akce (tachykardii), která se u některých lidí může projevovat až nepříjemným bušením srdce, někdy dokonce i bolestí na hrudi, která je způsobena nedostatečným zásobením srdečního svalu během zrychlené činnosti. Kromě zvýšené srdeční akce dochází i k prudkému zvýšení krevního tlaku, který je způsoben tzv. centralizací oběhu.

Při používání pohybové aktivity jako protistresového prostředku je zcela zásadní dbát na pravidelnost a raději mírnou intenzitu. Jen tak se její protistresové působení projeví, a to v horizontu týdnů.

Cévy v periferii (např. v končetinách) se uzavřou a současně dochází k silnějšímu stahu srdce. Dále dochází ke zvýšení frekvence dýchání, začínáme červenat apod. V organismu zkrátka probíhá celá řada dějů, které v konečné fázi vedou ke zvýšení hladiny cukru (u diabetiků často dochází k nevysvětlitelným vzestupům hladiny cukru nezávisle na jídle), který má sloužit jako zdroj energie pro svalovou činnost, jež má ve stresové chvíli standardně sloužit ke dvěma základním reakcím organismu: k útoku nebo útěku. Protože ale lidstvo prošlo dlouhým socializačním vývojem, tak víme, že není na místě vždy a vše řešit fyzickou cestou (tato nemožnost přitom často ještě zvýší velikost stresové reakce), a tak pro „resetování“ stresové situace hledáme náhradní řešení. A jako velmi dobrý rušič stresu se historicky osvědčila konzumace potravin s vyšším obsahem cukrů a tuků, v nichž jsou rozpuštěny dobré „L“ chutě. Tím dojde k vyplavení endorfinů neboli hormonů spokojenosti a k následnému vypnutí stresové reakce. Jestliže ale po takovém způsobu řešení, a zvláště opakovaně, nenásleduje pohybová aktivita, můžeme počítat se vzestupem hmotnosti.

Jídlo používáme, i když je nám dobře

Ještě horší vlastností jídla ale je, že ho používáme, když je nám dobře, a to proto, aby nám bylo ještě lépe. Vždyť asi jen málokdo by si dnes uměl představit rodinné setkání či posezení s partnerem či přáteli s tím, že na stole nebude dobré jídlo a pití. To ale zase nevede k ničemu jinému nežli k vzestupu hmotnosti. Na tomto místě je potřeba připomenout, že nejen v jídle, ale také v nápojích, kterých je při společenských setkáních hojně užíváno, je obsaženo obrovské množství energie. Zvláště u dětí představuje spojování příjemných chvil a odměn s jídlem jedno velké riziko spočívající v tom, že tyto situace budou v budoucnosti považovat za samozřejmé a přirozené. Navíc tyto špatné návyky lze v pozdějším věku jen velmi obtížně měnit. Není bez zajímavosti, že na stres jinak reagují muži a jinak ženy. V rámci výzkumu o výskytu obezity, který byl v letošním roce prováděn agenturou STEM/Mark za finanční podpory Všeobecné zdravotní pojišťovny, bylo zjištěno, že mezi lidmi, kteří zahánějí stres jídlem, je 4× více žen než mužů. Muži pak daleko častěji dokáží stres zahánět pohybovou aktivitou, např. sportem, oproti ženám ale ve větším množstvím používají jídlo a pití, když je jim dobře.

Jedním z nejsilnějších prostředků proti stresu může být pohybová aktivita

V rámci výzkumu o výskytu obezity, který byl v letošním roce prováděn agenturou STEM/Mark za finanční podpory Všeobecné zdravotní pojišťovny, bylo zjištěno, že mezi lidmi, kteří zahánějí stres jídlem, je 4× více žen než mužů.

Pohybová aktivita vyplavuje endorfiny, a pokud ji máme spojenou s příjemnými prožitky z mládí, může být velmi dobrým protistresovým prostředkem. Pokud je však stres chronický a projevuje se až jakoby počínající depresí, lze pohybovou aktivitu k zahnání tohoto stavu používat jen velmi opatrně. Stres totiž můžeme do českého jazyka přeložit jako zátěž, a to psychickou. A jestliže k psychické zátěži přidáme i příliš velkou zátěž fyzickou (tj. další stres), může se poměrně snadno stát, že se deprese prohloubí a naše snaha tak bude kontraproduktivní. Při používání pohybové aktivity jako protistresového prostředku je zcela zásadní dbát na pravidelnost a raději mírnou intenzitu. Jen tak se její protistresové působení projeví, a to v horizontu týdnů.

Přečteno:  5544×

Vyšlo:  14. 12. 2011

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl, Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2018