Jak předejít cestovatelským průjmům - pravidla primární léčby

Mgr. Alena Menclová

Možná vás překvapí, že nejčastější zdravotní potíže na cestách do zahraničí bývají průjmová onemocnění. Ta se nejvíce vyskytují v zemích tropů a subtropů, Karibiku, jižní Evropě, Izraeli, Japonsku a Jižní Americe. Určitě není třeba příliš pochybovat o tom, že tzv. cestovatelský průjem dokáže velmi znepříjemnit jakýkoliv pobyt. Těmto komplikacím lze však předcházet, a to zejména včasným informováním se o situaci v dané lokalitě.

Průjmové onemocnění vzniká obecně z několika příčin, zejména pak v důsledku bakteriální, virové nebo parazitem vyvolané infekce. Dále hovoříme o tzv. cestovním stresu, který je způsoben nepravidelným denním režimem a únavou. A v neposlední řadě změnou stravy (nadbytek oleje v potravě, ovoce s projímavým účinkem atd.) a změnou hygienických návyků v dané zemi.

Lze cestovatelskému průjmu nějak předejít?

Míříte-li do rizikové oblasti, kde se vyskytují i zrádná onemocnění, jako např. cholera, břišní tyfus atd., nezapomeňte se v dostatečném předstihu před cestou nechat očkovat. Informace o doporučeném očkování a očkovacích schématech vám rádi poskytnou očkovací centra, která vycházejí z aktuálních zdrojů (Centers for Disease Control and Prevention – CDC, International Association for Medical Assistance to Travellers – IAMAT, Centrum für Reisemedizin – CRM).

Jedinou možností jak snížit vznik a rozvoj infekce jsou preventivní opatření. Každý cestovatel by ještě před odjezdem do rizikové oblasti měl:

• Přizpůsobit výběr destinace věku a zdravotnímu stavu.
• Nezapomenout na očkování před odjezdem do rizikové země.

V místě samotném by každý měl dodržovat následující doporučení:

• Vyloučit z diety potraviny s vysokým rizikem nákazy.
• Ovoce a zeleninu omývat pouze v balené vodě.
• Pít nápoje pouze z originálních obalů.
• Dodržovat zásady osobní, komunální a kolektivní hygieny.
• Vyhýbat se neznámým povrchovým vodám.
• Koupat se v moři v dostatečné vzdálenosti od vyústění kanalizace.
• Nechodit bos po pláži.
• Vyvarovat se kontaktu s volně se pohybujícími zvířaty.

Pro tyto zásady se používá rovněž označení „Šest O“: obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit.

Co dělat, když už se průjem dostaví

Léčba průjmového onemocnění se zahajuje tzv. střevními absorbens neboli přípravky, které na svůj povrch váží škodlivé toxiny a odvádí je z těla ven (živočišné uhlí, Smecta). Pokud užíváte i další léčivé přípravky, dodržujte vzájemný odstup v rozmezí alespoň 2–3 hodin, jinak se léčivá látka se stejným mechanismem naváže na absorbent, čímž se sníží její léčivý účinek.

Mezi další léčiva patří tzv. střevní desinficiens a cloroxin (Endiaron), který působí proti růstu bakterií, hub a proti prvokům, jinými slovy slouží k desinfekci trávicího traktu (tento přípravek by neměli užívat děti s tělesnou hmotností do 40 kg a pacienti s těžkou poruchou jater a ledvin). Jedná-li se o průjem navozený stresem, lze podat přípravek s účinnou látkou loperamid (Immodium), která sníží pohyby střev a zároveň četnost stolic. Máte-li podezření na projev infekce, neužívejte tento přípravek bez vědomí lékaře. Můžete tím zamaskovat příznaky onemocnění, snížit odchod infekčního původce z těla a tím zhoršit svůj zdravotní stav.

V léčbě průjmových stavů pomáhají také probiotika, což jsou živé organismy, které dopomáhají k správné funkci trávicího traktu, zejména ve střevní pasáži. Osídlením střevní mikroflóry dosáhneme kratší doby výskytu a četnosti průjmových onemocnění. Tyto tělu známé a prospěšné bakterie soupeří ve střevě s patogenními bakteriemi (vyvolávajícími infekci) o místo, živiny a kyslík. Na trhu je několik registrovaných probiotik, která jsou na rozdíl od doplňků stravy ještě před uvedením na trh podrobena několikastupňovému přezkoušení. Z tohoto důvodu žádejte ve své lékárně právě tato.