Obesity News
Dna – nemoc (nejen) králů a bohatých

Dna – nemoc (nejen) králů a bohatých

MUDr. Jitka Housová, Ph.D.

Dna, známá též jako pakostnice či podagra (resp. chiragra), je metabolické onemocnění charakterizované zvýšenými hladinami kyseliny močové a záchvaty kloubních zánětů vyvolanými ukládáním krystalků kyseliny močové ve tkáních. Kyselina močová vzniká v našem těle jako koncový produkt trávení tzv. purinů. Mezi potraviny bohaté na puriny patří zejména maso – vnitřnosti, ledvinky, játra a mozeček a také tzv. mladé maso – kuřecí a telecí. K purinovým látkám řadíme dále kofein, tzn. že toto onemocnění zhoršuje i káva a coca-cola, a zajímavostí je, že velmi bohaté na puriny jsou luštěniny a alkohol. Nikoho tedy nepřekvapí, že dně se dříve říkalo nemoc králů nebo také nemoc bohatých.

Výskyt dny se zvyšuje zejména v zemích s vysokou životní úrovní a rozšířením obezity v populaci. Zajímavý je i nízký výskyt v Asii, protože tradiční strava tvořená rýží a zeleninou je na puriny chudá. V současné západní populaci nemoc postihuje asi jednoho člověka ze sta. U 90 % pacientů se jedná o tzv. dnu primární, která 8–9× častěji postihuje muže ve věku 40–50 let. Sekundární (druhotná) dna doprovází onemocnění, kde dochází ke zvýšenému rozpadu buněk a tkání, typicky např. u leukemií či jiných onemocnění krvetvorby.

Průběh onemocnění

Pro první fázi, tzv. asymptomatickou, je charakteristická zvýšená hladina kyseliny močové v krvi a pacient je bez jakýchkoliv obtíží. Toto období trvá obvykle řadu let. Pak nemoc přechází do své druhé fáze, tzv. akutního dnavého záchvatu, který se vyznačuje obrovskými bolestmi, zarudnutím a otokem určitého kloubu, v němž krystaly kyseliny močové již vyvolaly zánět (nejčastěji to bývá kloub na palci u nohy). Pacient vykazuje zvýšenou teplotu. Bolest je někdy tak velká, že pacient na noze nesnese ani ponožku. Dnavý záchvat může trvat den, ale i deset dní. Po něm následuje tzv. interkritické období, tj. období mezi dnavými záchvaty, jež může trvat v rozmezí 6 až 24 měsíců. Poslední fází dny je tzv. chronická neboli tofózní forma, která se projevuje tzv. tofy – hrbolky nebo boulemi pod kůží – jež můžeme nalézt nejen v kloubech, ale i v chrupavkách (i na ušním boltci), šlachách (i v Achillově šlaše), méně často na očních víčkách, jazyku, plicích, ve střevě či jiných orgánech.

Léčba dny

Prvním a nejdůležitějším krokem je změna složení stravy, tzn. vyvarovat se především konzumace potravin bohatých na puriny. Pokud snížený příjem purinů nevede k adekvátnímu snížení kyseliny močové v krvi, je na místě zahájit léčbu pomocí léků – velmi rozšířený je Milurit či Allopurinol – tzn. látek, které omezují vznik kyseliny močové. Akutní záchvaty se léčí léky s kolchicinem (alkaloidem z ocúnu), který potlačuje zánět.

Historie onemocnění

Nálezy kosterních pozůstatků se známkami dny jsou známy již na egyptských mumiích z období 3640 př. n. l., první popis choroby pak pochází ze starého Řecka od Hippokrata (460–377 př. n. l.). Podrobnější popis nemoci podal anglický lékař Sydeham (1624–1689), který sám dnou trpěl. Nemoc byla velmi rozšířena zejména v 18. a 19. století mezi majetnými vrstvami obyvatelstva. V moderní době je historie dny spjata se jménem anglického lékaře Sira Alfreda Baringa Garroda (1819–1907), který ji charakterizoval jako nemoc z ukládání krystalů a zavedl murexidovou zkoušku. Identifi kaci krystalů pomocí polarizačního mikroskopu provedli v roce 1961 McCarty a Hollander, nicméně krystalky dny popsal již Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723). Z českých historických osobností dnou trpěl třeba známý šlechtic Albrecht z Valdštejna, kterého v Chebu těsně před smrtí upoutala na lůžku. Stejně tak postihovala Karla IV., kterému v pozdějších letech dovolovala absolvovat státnické cesty pouze na nosítkách. Ze světově známých pacientů jí trpěl například americký státník Benjamin Franklin (1706–1790).

Přečteno:  14111×

Vyšlo:  21. 1. 2010

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Přidružená onemocnění

 
© Aleš Krupička 2007–2018