Obesity News
Jaký je vztah mezi obezitou, hubnutím a potížemi s pohybovým ústrojím?

Jaký je vztah mezi obezitou, hubnutím a potížemi s pohybovým ústrojím?

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

Vy, kdo máte nějaký ten kilogram nebo dokonce desítky kilogramů nadváhy, mi zřejmě dáte za pravdu, že váš ošetřující lékař − praktický i specialista − téměř vždy přičte vaše problémy s klouby, zády či obecně s pohybovým aparátem právě vaší nadváze. Zejména pak v případech, kdy jsou bolesti jen občasné. Tak tomu ale být nemá.

V každém případě pro vás platí (stejně jako pro ostatní pacienty), že pokud u vás došlo k prudkému zhoršení stavu - ať už jako důsledek pohybové aktivity či tzv. z klidu - je namístě podrobné vyšetření. Nenechte se odbýt! Možná jste se v praxi setkali i s tím, že štíhlý pacient se stejnými potížemi pohybového ústrojí je podrobně vyšetřen a odeslán např. na rehabilitaci. Stejný přístup musí být uplatňován i u vás.

Vliv redukce hmotnosti na zlepšení stavu pohybového aparátu

Pokud zhubnu, ustoupí i moje potíže? Obecně toto tvrzení můžeme považovat za pravdivé, ovšem s jistými omezeními. Například při bolestech způsobených přetížením bederní páteře s následujícími bolestivými stahy (spasmy) svalů podél páteře může úbytek kolem 8-10 kg přinést úlevu. Ta se ovšem dostaví v horizontu týdnů až měsíců po redukci.

Zcela odlišná situace ale nastává u pacientů s vysokými hmotnostmi, tj. např. 140 kg a více. V této skupině má prakticky každý nějaké potíže se zády nebo nosnými klouby. A také pravidelně v ambulancích slýchává, že když zhubne, jeho potíže zmizí. To ale bohužel není tak docela pravda, zejména zpočátku ne. Lidé, kteří redukují desítky kilogramů v rozmezí několika měsíců - což se např. pacientům s obezitou 3. stupně a BMI nad 40 kg/m2 standardně daří - mívají paradoxně v prvních redukčních měsících více potíží než předtím. Často s pocitem, jako by se jejich tělo začalo rozpadat. A nejsou daleko od pravdy.

S velkými váhovými úbytky, např. v oblasti břicha, totiž podstatně měníme způsob držení těla - těžiště postavy se přesunuje mírně dozadu. V důsledku toho se často mění i směr zatížení drobných meziobratlových kloubů, dochází k mikroposunům kloubních plošek a ke kontaktům v místech, kde na to chrupavka dosud nebyla „zvyklá“. Rovněž opěrný svalový aparát, který je nastaven také na jiné zatížení, nedokáže těmto posunům a tím poškození chrupavek účinně zabránit. Podstatné ale je, že se jedná o přechodný efekt, který lze odstranit pouze pravidelným zdravotním cvičením. Je třeba opravdu poctivě cvičit a vybudovat si tzv. svalový korzet na novou hmotnost. Nelze toho ovšem dosáhnout, pokud jste v redukčním režimu a vaše hmotnost se dynamicky mění. To ovšem neznamená, že byste neměli aktivně rehabilitačně cvičit – znamená to jen, že vaše potíže ustoupí, jakmile se pokles hmotnosti zastaví.

Na tuto nepříjemnou fázi je potřeba se dostatečně předem připravit. Osobně znám několik pacientů, kteří se nevyrovnali s tím, že po zhubnutí cca 20 kg se namísto úlevy dostavily bolesti a velmi často sáhli po nejbližším antistresovém prostředku – tedy po jídle. Poměrně hodně z nich se přiklonilo k tomu, že je lepší být silnější s menšími bolestmi než hubnout s bolestmi vyššími. Někteří z nich mi pak říkali, že kdyby věděli dopředu, co přijde, určitě by k tomu přistupovali jinak a redukční pokus by spíše nevzdali.

Vliv pohybové aktivity a pravidla jejího provozování

Skutečnost, že cvičíme, ještě neznamená, že automaticky zhubneme. Snížení hmotnosti totiž není možné bez omezení energetického příjmu. Pohybová aktivita v zásadě umožňuje delší trvání efektu redukčního snažení. Stejně tak pomáhá udržovat již dosažený pokles hmotnosti. Otázka vlivu pohybové aktivity na zlepšení stavu velkých nosných kloubů je ještě spornější. Zcela zásadní je při jakýchkoliv obtížích konzultovat pohybovou aktivitu s odborníky, např. s fyzioterapeuty nebo rehabilitačními lékaři. Léky na bolest lze samozřejmě využít, ale zejména pro úlevu od bolesti, a ne pro to, aby nám umožnily další provozování pohybové aktivity. Bolest totiž většinou bývá varovným signálem, který nás má v pohybových aktivitách omezit. Protizánětlivé prostředky (např. fastum) má smysl užívat především při akutním zhoršení a otoku kloubů. V každém případě je zásadní nasadit při objevení potíží klidový režim.

Zde připomenu jen to, že i velké klouby po výrazné redukci hmotnosti jsou při aktivním cvičení zatěžovány v jiných směrech a s jinou intenzitou. To znamená, že pokud je již chrupavka vlivem fyziologických změn (viz výše) poškozena, může při pohybové aktivitě dojít k prudkému rozvoji artrózy. I z tohoto důvodu je velmi důležité se před započetím jakékoliv pohybové aktivity poradit s odborníky. Největší chybou z hlediska pohybového aparátu pak bývají tzv. skupinová cvičení typu aerobik, která velmi často najdeme v programech zaměřených na hubnutí.

Co tedy dělat?

Pokud se chystáte začít s pohybovou aktivitou a máte spíše desítky kilogramů nadváhy, vyžádejte si nějaké rady od svého lékaře nebo fyzioterapeuta. Věřte, že můžete předejít mnoha komplikacím, které vám mohou snižování hmotnosti podstatně ztížit. Už samotné změny životního stylu, které je potřeba pro úspěšné snižování hmotnosti provést, bývají dost náročné. V případě objevení nových obtíží neváhejte kontaktovat odborníky. Tím myslím: běžte za nimi do jejich ordinací. Internetové poradny vám v tomto případě spíše nepřinesou správné řešení.

Přečteno:  7615×

Vyšlo:  24. 6. 2009

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Obezita, Hubnutí

 
© Aleš Krupička 2007–2017