Obesity News
Pravidelný pohyb významně snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění

Pravidelný pohyb významně snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc., vedoucí Centra preventivní kardiologie 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

V současné době čím dál více slýcháme o zdravém životním stylu a v této souvislosti i o častém výskytu aterosklerózy či infarktu. Je pravda, že ve výskytu onemocnění způsobených aterosklerózou jsme v čele evropského žebříčku?

Onemocnění srdce a cév, která vznikají převážně jako komplikace aterosklerózy, se u nás vyskytují poměrně často a je pravda, že patříme mezi země s jejich vysokým výskytem. Stejně tak úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je vysoká. Na úplné špičce ale naštěstí nejsme. Tam patří především země bývalého Sovětského svazu a některé další země převážně bývalého východního bloku. Z hlediska České republiky je potřeba zdůraznit, že prakticky od poloviny 80. let a zejména pak v 90. letech dochází k příznivému trendu poklesu výskytu kardiovaskulárních onemocnění. To, jaký je podíl pozitivních změn životního stylu a nakolik se projevuje zlepšení prevence i léčby těchto onemocnění, lze jen těžko odhadnout.

Můžeme sami na sobě nějakým způsobem včas vypozorovat zvýšené riziko výskytu infarktu či mozkové příhody?

Jednoznačně ANO! I když samozřejmě nikdy nelze se stoprocentní jistotou říci, že ten či onen člověk dostane infarkt, poměrně dobře ale můžeme určit riziko srdeční a cévní příhody. V první řadě posuzujeme výskyt rizikových faktorů, přičemž některé jsou známé, jako např. rodinný výskyt kardiovaskulárních onemocnění, věk nebo pohlaví (muži mají obecně vyšší riziko infarktu), nebo to, zda je pacient kuřák apod., a ostatní rizikové faktory, jako např. hladinu tuků v krvi, krevní tlak aj., zjistí lékař pomocí příslušných vyšetření.

Na koho se tedy lze obrátit, když budeme chtít zjistit riziko vzniku aterosklerózy?

Základní hodnocení rizika by měl provést praktický lékař a v případě zjištění zvýšeného rizika je vhodné obrátit se na některé ze specializovaných center preventivní kardiologie.

Naše noviny jsou zaměřeny na lidi s nadváhou a obezitou, kterých je v dospělé populaci více než polovina, a proto bych se vás rád zeptal na souvislost obezity s aterosklerózou.

Na tuto otázku je odpověď možná složitější, než by se na první pohled zdálo. Samozřejmě že u obézních (zejména s tzv. obezitou centrálního typu s ukládáním tuku v oblasti břicha) nacházíme rizikové faktory kardiovaskulárních (KV) onemocnění nejčastěji. Na druhé straně ale ani obezita (a především nadváha) nemusí být spojena s výrazně vyšším kardiovaskulárním rizikem. Souvisí to i s fyzickou aktivitou. Pacienti, kterým s nadsázkou říkáme "fit fat", tedy pravidelně sportující obézní, mají většinou významně nižší KV riziko než ti, kteří nesportují (a to platí i u lidí s tzv. normální hmotností).

Jaký je konkrétní vliv pohybu na výskyt aterosklerózy a jakou pohybovou aktivitu byste doporučil?

Pravidelné cvičení nebo dokonce jen pravidelné procházky rychlou chůzí mají z hlediska srdce a cév velmi pozitivní význam. Aterosklerotický proces pozitivně ovlivňuje vzestup HDL-cholesterolu, zlepšení kompenzace cukrovky i pokles krevního tlaku, a to všechno ovlivňuje pravidelný pohyb. Vytrvalostní trénink navíc zlepšuje výkonnost celého kardiovaskulárního systému. Nejde ani tak o typ či druh fyzické aktivity jako spíše o to, aby byla pravidelná a dlouhodobá.

Vliv pohybu na zlepšení rizikového profi lu jsme si již popsali. Pojďme si tedy říci, jak je to s dietou, resp. s tuky v dietě. Často se v médiích totiž setkávám se sdělením, že některé "speciální tuky" jsou zdravé.

Mezi tuky je samozřejmě potřeba rozlišovat. Stejně tak je nutné vědět, že tuky jsou nezbytnou součástí zdravé diety. Pak je ovšem třeba zmínit, že tuky představují významný zdroj energie, kterou musíme zejména u obézních pacientů redukovat, tzn. že redukce kalorií (či joulů) budeme jen obtížně dosahovat bez redukce příjmu tuků.

Co se týká výběru tuků, důležité je preferovat tuky esenciální, nenasycené, tedy rostlinné a rybí tuky, a naopak se vyhýbat živočišným tukům. Velmi žhavým tématem je rovněž otázka tzv. trans-mastných kyselin, které mají velmi široce rozprostřené negativní zdravotní důsledky od kancerogenity (tj. schopnosti vyvolat rakovinu) až po negativní vliv na kardiovaskulární onemocnění. Dále můžeme zmínit tzv. funkční potraviny, mezi něž patří i rostlinné tuky doplněné rostlinnými steroly. Ty opravdu mírně snižují hladinu cholesterolu v krvi a tím zlepšují rizikový profil. Ale i tady platí pravidlo všeho s mírou a stejně tak, že tuky jsou významným zdrojem energie.

Profil:

Prof. MUDr. Richard ČEŠKA, CSc.

  • Narozen 29. 4. 1957 v Praze.
  • 1982 – absolvent 1. LF UK v Praze.
  • 1992 – CSc. na téma Farmakoterapie hyperlipoproteinémií.
  • 2001 – habilitace v oboru vnitřní lékařství.

Současné postavení:

  • profesor, zástupce přednosty 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
  • vedoucí Centra preventivní kardiologie 3. interní kliniky VFN v Praze
  • předseda České internistické společnosti ČLS JEP
  • předseda České společnosti pro aterosklerózu
  • člen výboru pracovní skupiny Preventivní kardiologie ČKS.

Vědecký zájem:

  • vnitřní lékařství
  • hyperlipoproteinémie
  • preventivní kardiologie.

Měl byste pro naše čtenáře nějaké dietní doporučení, které lze v praxi docela dobře dodržet?

Podat jednoduchý návod, platný pro všechny, není možné. Doporučení bude vždy individuální, a to jak podle rizikového profi lu, výško-váhových poměrů, tak podle psychosociálního profi lu nemocného. Vysoce motivovaný a přiměřeně vzdělaný nemocný má jistě v současné době možnost nalézt dostatek informací v odborné, resp. v populárně-naučné (ale seriózní) literatuře. Pokusím se proto o několik poznámek pro ty pacienty, kteří si nechtějí vyhledávat informace, nedávají si své porce na váhu, nechodí s krokoměrem a zásadní změna životního stylu jim připadá obtížná. V první řadě je zapotřebí používat základní racionální uvažování, tedy onen zdravý selský rozum. Potom nebude třeba dlouze diskutovat o rovnováze energie přijaté a vydané. Základní doporučení pacient prostě musí respektovat! Zakazovat vše, co pacient dosud "miloval", a doporučovat potraviny a jídla, ke kterým má odpor, není zřejmě ideální cesta. Často se hovoří o typicky nezdravé české kuchyni. Podívejme se ale například na naše typické knedlo-vepřo-zelo. Když budeme mít na talíři hodně zelí, dva knedlíky a vepřové bude libové, bez viditelného tuku, může naše "klasika" poměrně slušně konkurovat třeba i často doporučované středomořské stravě.

Na závěr mi dovolte poněkud osobní dotaz. Vy sám jste štíhlý, znamená to, že držíte přísnou dietu nebo že aktivně sportujete? Měl jste někdy v životě problémy s váhou, pokoušel jste se zhubnout?

Děkuji za možná až příliš optimistické hodnocení mých výško-váhových poměrů. Ve skutečnosti by stačilo pár kilogramů, abych se dostal do oblasti nadváhy. To, že tomu tak snad není, je výsledkem prakticky celoživotního "boje". V mládí to bylo podstatně jednodušší. Od dětství jsem poměrně dost intenzivně sportoval a dokud bylo na sport dost času, dařilo se mi udržovat hmotnost téměř ideální. Nyní mohu trochu s nadsázkou říci, že už sport skoro častěji doporučuji, než aktivně provozuji. Dietu nedodržuji, spíše se snažím vycházet z toho, co jsem doporučoval v dietě čtenářům. Když nějaké kilo přibude, tak se spíše snažím omezit vše a trochu přidat na fyzické aktivitě. Někdy, možná trochu nechtěně, přispěje i nepravidelnost životosprávy, někdy se prostě nestihnu najíst (což samozřejmě nedoporučuji!).

Děkuji vám za rozhovor

Přečteno:  10293×

Vyšlo:  25. 3. 2009

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Přidružená onemocnění, Kardiovaskulární

 
© Aleš Krupička 2007–2018