Obesity News
Ateroskleróza − tichý nepřítel našich cév

Ateroskleróza − tichý nepřítel našich cév

MUDr. Jitka Housová, Ph.D.

Někteří z vás se zřejmě již setkali s tím, že vám lékař kladl na srdce, ať nejíte či alespoň výrazně omezíte tolik dobrá, ale tučná jídla, neboť obsahují mnoho cholesterolu, který ucpává tepny a způsobuje aterosklerózu. A věřte, že přes nepochybně obdivuhodný pokrok, který medicína v léčbě aterosklerózy v posledních několika letech zaznamenala, je lepší komplikacím předcházet, než je následně řešit. Pojďme se tedy na tu tolik obávanou aterosklerózu podívat pěkně zblízka.

Vývoj aterosklerózy neboli kornatění (ucpávání) tepen je velmi pomalý a nenápadný – zejména zpočátku vůbec nebolí. Nicméně toto byť plíživé, tak neustále narůstající množství ukládaného cholesterolu a jiných tukových či vápenatých částic do stěn našich tepen má za následek tuhnutí cévních stěn a zužování jejich průsvitu. Tento proces si můžeme přiblížit pomocí vodovodního potrubí: pokud je nebudeme dlouhé roky udržovat, velmi pravděpodobě dojde k zanesení trubek různými nečistotami a jejich následnému ucpání nebo dokonce protržení.

Projevy aterosklerózy jsou velmi různorodé

U jedné skupiny pacientů můžeme pozorovat tzv. generalizovanou aterosklerózu (tzn. aterosklerotické postižení cév v celém těle), u další skupiny dochází více k aterosklerotickému postižení věnčitých tepen srdce a ostatní tepny jsou relativně bez výraznějších zúženin a u ještě další skupiny můžeme zase pozorovat postižení výhradně tepen dolních končetin. Proč tomu tak je, nikdo neví, ale v každém případě je zde nemalý vliv genetických neboli dědičných dispozic.

Nemoci, které vznikají v důsledku aterosklerózy:

Ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu

Jedny z nejčastějších projevů aterosklerózy vůbec. I když léčba infarktů hodně pokročila (zejména pak díky katetrizacím), je i dnes infarkt myokardu jednou z nejčastějších příčin úmrtí pacienta.

Cévní mozková příhoda (lidově mrtvice)

Příčinou mrtvice může být zúžená, resp. ucpaná céva, nebo prasklá céva s následným krvácením do mozku, přičemž v praxi se častěji setkáváme s prvním případem. Céva může být ucpána buď embolem (vmetkem z jiné části krevního řečiště), nebo se v důsledku aterosklerózy uzavře sama.

Ischemické postižení tepen dolních končetin

V tomto případě proces postihuje zejména tepny dolních končetin. Projevuje se vznikem tzv. gangrény (černání prstů až celé končetiny v důsledku úplného uzavření tepen dolních končetin). Pacienti uvádějí, že před vznikem gangrény pociťovali bolesti při chůzi (týdny až měsíce). Bolest se liší podle místa zúžené tepny, proto jeden pacient udává, že ho při chůzi bolí lýtka, jiný stehna a další udává bolest až nahoře v hýždích. Typické však je, že pokud se pacient zastaví, tak bolest poměrně rychle odezní.

Ischemické postižení aorty (aneurysma aorty)

Aorta je největší tepna, která rozvádí krev ze srdce do celého těla. V případě její ruptury (protržení) dochází k velmi rychlé smrti pacienta na vykrvácení.

Jak přistupujeme k léčbě aterosklerózy

Než začneme podrobněji rozebírat léčbu vysokého cholesterolu (vysoké hladiny krevních lipidů), je dobré se zmínit o některých tucích, které se nachází v naší krvi. Rozlišujeme jednak tzv. celkový cholesterol, který nám nejčastěji měří praktický lékař. Jeho hodnota by neměla přesahovat 5 mmol/l a ideální hodnota je pak kolem 4 mmol/l. Dále rozlišujeme tzv. hodný neboli HDL-cholesterol a zlý neboli LDL-cholesterol. Hodnoty HDL-cholesterolu by měly být alespoň nad 1 mmol/l, ideálně nad 1,5 mmol/l, a hodnoty LDL-cholesterolu by podle nejnovějších doporučení neměly přesahovat 3 mmol/l, ideálně pak 2 mmol/l. V praxi lékaři pracují s indexem aterogenity, což je poměr LDL- a HDL-cholesterolu, který nám určuje riziko vzniku infarktu myokardu či jiných cévních komplikací spojených s aterosklerózou.

Kromě cholesterolu se běžně stanovuje i hladina tzv. triglyceridů, která, pokud je zvýšená, poukazuje na to, že pacient nedodržuje dietu, jí mastné pokrmy nebo ve zvýšené míře konzumuje alkohol. Zvýšené triglyceridy vidíme také u pacientů s cukrovkou, která není dobře kompenzována.

Léčba aterosklerózy by měla být komplexní. Prvním krokem je normalizace hladin tuků v krvi. Začínáme většinou dietou, při které by pacienti měli omezit přísun tučných pokrmů, zejména pak těch, které obsahují cholesterol. Doporučená denní dávka cholesterolu by neměla přesáhnout 300 mg. Dále je vhodné snížit podíl tuků v potravě na 30 % (tzn. že 70 % potravy by mělo být tvořeno sacharidy a bílkovinami), živočišné (saturované) tuky by měly poskytovat maximálně 10 % denní energetické potřeby. Pokud tento dietní režim nevede k dostatečnému snížení koncentrace cholesterolu, doporučuje se pacientovi snížit příjem cholesterolu v potravě pod 200 mg/den s tím, že živočišné tuky by měly tvořit maximálně 5 % denního energetického příjmu. Pokud i přes dietní opatření nedosahujeme cílových hodnot, zahajujeme léčbu léky.

Diagnostika aterosklerózy

Pro diagnózu ateroskleroticky změněných tepen je možné použít ultrazvukové vyšetření, které je zcela bezbolestné. Toho se využívá zejména u tepen, které jsou snadno pro ultrazvukový přístroj dostupné. Patří sem např. krkavice a tepny na horních i dolních končetinách. Koronární tepny ultrazvukem bohužel vyšetřit nelze. Pokud máme podezření na ischemickou chorobu srdeční, bývá využívána tzv. koronarografi e. Při ní se pacientovi zavádí přes stehenní tepnu a aortu drobný dutý drátek, kterým se lékař dostane až ke koronárním tepnám. Poté se drátkem vpraví kontrastní látka, která naplní koronární tepny. Ty se následně zobrazí na rentgenovém přístroji.

Výhodou tohoto vyšetření je, že v některých případech lze zúženou tepnu ošetřit ihned – tzn. rozšířit buď pomocí nafouklého balonku, nebo zavedením tzv. stentu (trubičky do cévy). Pokud postiženou tepnu nelze ošetřit takto ambulantně, je pacient indikován na tzv. bypass. Stejná metoda léčby se využívá, pokud ultrazvukem zjistíme zúžené tepny na dolních končetinách. Avšak i zde jsou určité limity. Ne vždy se podaří zúženou tepnu zprůchodnit, neboť čím více je zúžená tepna blíže chodidlu, tím obtížnější je do ní zavést stent. Stejně tak v oblasti kolenní jamky není vždy výsledek ideální vzhledem k tomu, že končetina se při chůzi ohýbá.

Přečteno:  14971×

Vyšlo:  25. 3. 2009

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Přidružená onemocnění, Ateroskleróza

 
© Aleš Krupička 2007–2017