Obesity News
Prevence nádoru tlustého střeva a konečníku

Prevence nádoru tlustého střeva a konečníku

MUDr. Jitka Housová, Ph.D.

Problematice nádorů v souvislosti s obezitou jsme se již v našich novinách věnovali. Jako jeden z prvních jsme uváděli karcinom tlustého střeva. A jelikož Česká republika zaujímá ve výskytu a úmrtnosti na tento typ nádoru dlouhodobě 1. místo na světě, rozhodli jsme se k tomuto tématu ještě jednou vrátit.

Nádory tlustého střeva můžeme dělit na nezhoubné neboli benigní (nejčastěji polypy) a na zhoubné neboli maligní (nejčastěji karcinomy). Na mnoha studiích bylo prokázáno, že i z nezhoubného polypu může za určitých podmínek vzniknout zhoubný nádor. Proto je i nezhoubným polypům věnována velká pozornost a pokud jsou při vyšetření objeveny, tak jsou odstraňovány. Proces přeměny nezhoubného polypu na karcinom trvá (naštěstí) dlouho, a proto lze včasným vyšetřením a odstraněním polypu zamezit rozvoji rakoviny. Důležitá je závislost výskytu na věku pacientů – obecně platí, že s každými deseti lety po padesátce (u mužů i u žen) se výskyt karcinomu tlustého střeva zdvojnásobuje.

Tlusté střevo zblízka a výskyt nádorů v něm

Tlusté střevoPrvní částí tlustého střeva (tedy částí, která navazuje na tenké střevo) je slepé střevo (cékum) a na něj navazující vzestupný tračník (colon ascendens), který představuje nejdelší část tlustého střeva. Střevo je v této oblasti poměrně hodně široké (až 10 cm) a pokud polyp či zhoubný nádor vznikne právě v této oblasti, může poměrně dlouho růst, aniž by svému nositeli činil velké obtíže. Mezi nejčastější příznaky postižení tlustého střeva v této oblasti patří tzv. anemický syndrom (tj. postupná ztráta červených krvinek ze zvředovatělého polypu či nádoru) a s ním související únava, zadýchání se při námaze či bušení srdce. Při vyšetření stolice zachytíme krev ve stolici. Druhou částí tlustého střeva je příčný tračník (colon transversum), jenž prochází z pravé strany dutiny břišní do levé. Tato část tlustého střeva už není tak široká jako první, nicméně nádory se zde projevují velmi podobně jako na vzestupném tračníku. Na příčný tračník navazuje sestupný tračník (colon descendens) a s ním související sigmoideum (colon sigmoideum). Pokud se polyp či nádor vyskytuje v této oblasti, nejčastěji se projevuje střídáním průjmu a zácpy, event. krví ve stolici. Poslední částí tlustého střeva je konečník (rektum). Pokud se nádor vyskytuje zde, projevuje se opět střídáním průjmu a zácpy, dále pak tzv. tenesmy neboli nucením na stolici, kdy však při vyprazdňování dochází pouze k minimálnímu odchodu stolice. Ve stolici může být přítomna též krev. Dalším projevem může být - medicínskou hantýrkou řečeno - tzv. příznak falešného přítele, čímž rozumíme odchod stolice spolu s větry. Nádory tlustého střeva se nejčastěji vyskytují právě v konečníku a v esovité kličce tlustého střeva, tedy v konečných částech střeva.

Prevence nádoru tlustého střeva a konečníku je poměrně snadná

V počátečních stadiích nemusí nádor svému nositeli činit žádné obtíže, s jeho růstem však postupně přibývají. Problém je v tom, že tyto obtíže se vyvíjejí měsíce až roky a mnohdy je pacient bere jako samozřejmost, která nic neznamená. Diagnostika těchto typů nádorů je poměrně snadná, přesto se na většinu tumorů (tj. nádorů) přichází příliš pozdě. Mezi základní lékařské postupy patří vyšetření stolice na skryté (okultní) krvácení, které provádí praktický lékař a jež je zdravotními pojišťovnami plně hrazeno pacientům ve věku nad 55 let. Jistou nevýhodou tohoto vyšetření je tzv. falešná pozitivita, což znamená, že pozitivní test mohou mít i lidé, kteří nádor v tlustém střevě nemají. Proto je při pozitivním nálezu krve ve stolici vhodné podstoupit ještě jedno vyšetření, a tím je kolonoskopie neboli vyšetření tlustého střeva pomocí dlouhé ohebné hadice.

Co můžeme ovlivnit svým přístupem?

Rizikové faktory můžeme rozdělit na neovlivnitelné a ovlivnitelné. Mezi ty, které nemůžeme ovlivnit, patří zejména genetická predispozice (tj. výskyt nádoru u otce, matky, prarodičů či sourozenců) a dále pak nemoci, které k tomuto typu nádoru mohou vést, jako např. familiální adenomatózní polypóza, Gardnerův a Lynchův syndrom, ulcerozní kolitida. Do ovlivnitelných faktorů zahrnujeme především skladbu naší potravy, která by měla být bohatá na vlákninu. Dále se doporučuje omezit příjem alkoholu, tučných potravin a nekouřit. Důležitá jsou samozřejmě preventivní opatření, ať už je to vyšetření stolice na krvácení či kolonoskopie anebo prevence obezity. A pozor: v poslední době se v České republice v souvislosti s výskytem karcinomu v konečníku stále častěji skloňuje konzumace piva.

Přečteno:  28981×

Vyšlo:  19. 2. 2009

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Přidružená onemocnění

 
© Aleš Krupička 2007–2017