Obesity News
Jak důležitý je výzkum v medicíně?

Jak důležitý je výzkum v medicíně?

MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

Můžeme říci, že výzkum je hnacím motorem medicíny. Mezi základní výzkumné přístupy patří jednak metoda prospektivní, tj. hledání nových léků a zkoumání jejich budoucích účinků, a dále metoda retrospektivní neboli hledání příčin a všech možných podmínek onemocnění v minulosti. Pojďme si tyto dva základní přístupy aplikovaného výzkumu v následujícím textu přiblížit.

Cestou proti toku času k podstatě onemocnění

Retrospektivní sledování populace znamená pátrání po příčinách, které vedly k určitému onemocnění. Tento přístup nám v konečném důsledku umožňuje ovlivnit samotný vznik různých nemocí. Jako příklad si uvedeme výzkum infarktu myokardu. Prvním krokem je, že vezmeme všechny pacienty s infarktem myokardu v ČR za rok 2008. Provedeme podrobný rozbor historie, abychom zjistili, jaké podmínky jsou u těchto pacientů přítomny. Výsledky pak porovnáme se skupinou, která infarktem myokardu netrpí. A statistickými výpočty zjistíme, co vlastně tuto populaci předurčuje k této nemoci. Dále pátráme v rodinné anamnéze po cévních onemocněních (tzn. po infarktu, cévních mozkových příhodách). Nemalý význam mají i životní podmínky, stravovací návyky apod. Všechna tato šetření nám dají rizikové faktory, které neznamenají nic jiného než zvýšenou pravděpodobnost výskytu infarktu. Rizikové faktory můžeme rozdělit na ovlivnitelné a neovlivnitelné. Mezi neovlivnitelné patří např. věk (výskyt infarktu stoupá s věkem, ten ale neovlivníme), rodinná anamnéza (výskyt cévních onemocnění v rodině zvyšuje riziko infarktu) a pohlaví (muži jsou pro infarkt více rizikovější). Na druhou stranu existují faktory, které ovlivnit můžeme, čímž do jisté míry předejdeme i infarktu. Jedním z nejvýznamnějších je kouření, následuje zvýšená hladina cholesterolu v krvi, cukrovka, vysoký krevní tlak, pohybová neaktivita, obezita a mnoho dalších, nicméně již méně významných parametrů.

Účinek léku je prověřen tvrdým testem

Prospektivní sledování je naprosto nejdůležitější výzkumná část v medicíně. Co to znamená? Na základě přesně defi novaných podmínek umožňuje prokázat účinky nových léků, např. ovlivnění rizikových faktorů infarktu, čímž se snižuje pravděpodobnost výskytu tohoto onemocnění. Výsledky pak bývají srovnávány s kontrolní skupinou v tzv. dvojitě slepém pokusu (ani pacient, ani ošetřující lékař neví, zda užívá účinnou látku nebo placebo, tj. prázdnou pilulku). Podrobným a přesným statistickým zpracováním pak získáme výsledky, jež jsou použitelné pro celou populaci. Jako statisticky významné hodnotíme výsledky na hladině významnosti 95 % a vysoce významné na hranici 99 %. To znamená, že podobný postup u populace srovnatelné s výzkumnou by měl být úspěšný u 95 %, resp. 99 % účastníků. A to je hlavní rozdíl mezi léky na obezitu, které těmito testy musí projít, a potravinovými doplňky, které se na nás hrnou ze všech médií. Tyto však nemají řádnou klinickou studii prokazující účinky slibované v reklamě. Vše je založeno na příkladech a nikoli na důkazech tak, jak to žádá velmi přísná legislativa, ale i tak, jak bychom to měli žádat my, pacienti.

Bleskový průzkum onemocnění

v populaci může pomoci i vám Zvláštní a pro populaci možná nejzajímavější bývají epidemiologické průzkumy, které retrospektivní cestou pomocí dotazníků získávají data, která by mohla vysvětlovat přítomnost různých onemocnění v populaci. Jejich výhodou je, že výsledky jsou známy poměrně rychle od začátku šetření. U prospektivních výzkumů to bývá rok, dva, ale i více let. I Obesity NEWS byly přítomny průzkumu provedeného renomovanou agenturou STEM/MARK za fi nanční podpory VZP ČR, který přinesl mnoho zajímavých dat o výskytu obezity a dalších onemocnění v české populaci. Tato data pro vás budeme postupně publikovat. Věříme, že i v nich můžete nalézt inspiraci, jak úspěšně bojovat s nadváhou nebo obezitou.

Přečteno:  8697×

Vyšlo:  19. 2. 2009

Diskuze: 0 příspěvků (vstoupit do diskuze)

Poslat článek: e-mailem

Hodnocení:  12345

Článek je v kategoriích: Životní styl, Ostatní články

 
© Aleš Krupička 2007–2017